„Od pondělí jsme zapsáni v katastru jako majitelé kostela v Chotěvicích. Neuvěřitelné, povedlo se,“ uvedl Richard Krajčo. „Chtěli jsme kostel otevřít už letos na jaře, ale to se nestihlo, na podzim se to snad už povede. Aspoň na víkendy. Do té doby bude snad i nová podlaha a vymalováno, dřevo se dnes navezlo a taky ho o trošku víc vyšperkujeme díly Rataj art,“ dodal.

Kostel bude otevřený při Chotěvické pouti v sobotu 25. června, která se uskuteční u příležitosti oslav 660. výročí vzniku obce. Dopoledne se tam bude konat mše. Ve 21 hodin vystoupí na chotěvickém fotbalovém hřišti kapela Kryštof. „Pokud nám chcete s kostelíkem pomoci, můžete přispět na transparentní účet Nadace AnděLOVÉ nebo třeba zakoupením vstupenky na koncert Kryštof právě na Chotěvickou pouť 25. června. Vstupenka stojí 250 Kč a výtěžek půjde na renovaci věžních hodin. Děkujeme,“ vyzval zpěvák fanoušky.

K místu má silný vztah

V rozhovoru pro Deník loni v prosinci Richard Krajčo k záměru vlastnit kostel řekl: „Naším cílem není vlastnit kostel a udělat si z toho bydlení, rockový klub nebo něco podobného. Je to přesně naopak. Chceme kostel udržovat k účelu, k jakému byl stvořen. To znamená, aby to bylo místo setkávání, spočinutí, rozjímání. Naším záměrem je přiblížit ho lidem, aby se stal poutním místem, na kterém se rádi zastaví a řeknou si: Wau, tady v Podkrkonoší je něco speciálního, něco co chceme vidět. Takže až pojedou do Pece, Špindlu nebo Vrchlabí, zastaví se tady v Chotěvicích, protože je to bude lákat.“

Richardu Krajčovi patří sedmnáct let statek v Chotěvicích, k místu si vybudoval silný vztah.  „I když tady netrávím každý den, tak jsem si zdejší kraj zamiloval. Naučil jsem se lyžovat v Mladých Bukách, věnujeme se turistice v Krkonoších. Prakticky celé léto jsem vždycky tady, na tři-čtyři měsíce se sem odstěhuju. Je to můj domov. Přesídlili jsme sem celá rodina. V Ostravě mi sice zůstala kapela, ale maminka a bratr jsou už také Východočeši. Mám k tomuto místu už silné pouto. Nevím, jestli po mně na světě zůstanou písničky a po ženě filmy a knihy. Možná jo. Ale rozhodně bychom byli rádi, aby po nás zůstalo něco dalších 100, 150 let, až tady nebudeme. Kostel může být takovým naším otiskem,“ uvedl.