Kromě samotné hradní stavby se částečně dochovaly také valy původního husitského tábora, které jsou už od roku 1958 památkově chráněny, což ale podle správců lesa nerespektují někteří bikeři. „Kolem památky jsme před dvěma lety nainstalovali dřevěné zábrany, abychom valy ochránili před bezohlednými návštěvníky,“ uvedl nadlesní Josef Holeš.

Jihlavské podzemí. Ilustrační foto
Hledáte únik před vedry? Zamiřte do podzemí, česká města jsou nimi protkána

Podle Holeše valy ničí především terénní cyklisté, kteří jimi rádi projíždějí a z lokality si udělali novou trasu. „Vandalové bohužel poškozují i tyto zábrany, které tak musíme průběžně vyměňovat,“ dodal za organizaci Lesy hl. m. Prahy Josef Holeš.

Na výjimečnou památku nezapomíná ani radnice městské části Praha-Kunratice, v jejímž katastru se zřícenina nachází. „V roce 2013 hlavní město částečně opravilo a zakonzervovalo rozpadající se hradby a postavilo nový most ke zřícenině. Bohužel, celý hrad nám už nikdo nevrátí,“ řekla starostka Kunratic Lenka Alinčová lokálnímu časopisu Krčák žije.

Osudové husitské obléhání

Jak upozornil uvedený magazín, Václav IV. si oblast dnešního Krčského lesa nevybral pro nové sídlo náhodou. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu hledal klidné místo, které by bylo stranou od rušného středověkého města a sílících husitských nepokojů, ale současně zas ne tolik vzdálené od centra státu.

Těžkým úkolem vybudování tehdy monumentálního královského sídla byl pověřen stavitel Kříž, který měl mimochodem na starosti i výstavbu Novoměstské radnice.

Václav IV., Karel IV. a Jošt
Nešťastný panovník, záhadná smrt. Proč zemřel Václav IV. se dodnes neví

Nový hrádek byl postaven poměrně rychle – zhruba za tři roky. A Václav IV. v něm prokazatelně pobýval od roku 1411. V následujících sedmi letech tam panovník trávil většinu času – v Kunraticích úřadoval, přijímal oficiální návštěvy, studoval knihy, odpočíval, vyrážel do okolí na lov.

Královo sídlo bylo na svou dobu luxusní a disponovalo mimo jiné velkou knihovnou i kanceláří. Hlavní věžovitá část paláce, určená pro krále, stála na ploše přibližně 150 metrů čtverečních a měla několik pater. Z oken věže bylo možné dohlédnout až na Pražský hrad a ve sklepeních se nacházely velké zásoby králova oblíbeného jídla i dobrého vína z dalekého Řecka.

V roce 1419 zde Václav IV. zemřel

Poslední měsíce života prožil syn Karla IV. v rozrušení. 30. července 1419 se k němu na hrádek donesla zpráva o defenestraci jím dosazených protihusitských konšelů. Událost v něm údajně vyvolala tak velký záchvat hněvu, že málem dýkou probodl jednoho z důvěrníků, který utrousil nemístnou poznámku.

Výstava český a římský král Václav IV.
V Císařské konírně začala unikátní výstava. Připomíná Václava IV.

Poté ho postihla mozková mrtvice. Mozkovou příhodu sice přežil, ale už 16. srpna se záchvat opakoval a Václav IV. podlehl infarktu. O rok a půl později následovalo obléhání hrádku husity a nakonec ho rozzlobení Pražané vypálili a poničili. Do původní podoby se už nikdy nevrátil.

Kunratice si připomenou letošní kulaté výročí Václavovy smrti i v polovině září, kdy se v kostele sv. Jakuba Většího chystá zádušní mše i pásmo slov a hudby. Akce Babí léto v pohybu v zámecké zahradě pak připravuje k jubileu speciální program.