Rybáři z hradeckých městských lesů obtížně bojují i s ostnatými rybkami - sumečky americkými, které letos našli například v rybníku Roudnička.
„Rybáři sumečky vybrali a odvezli, ale nějací tam ještě zůstali. Pomůže jedině zimování, ale vždy je tam někdo znovu vypustí. Potom se tam opět rychle množí,“ řekl ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán s tím, že sumečci dokáží také dlouho přežít v bahně. „Takže je potřeba nechat rybník vymrznout, jinak tam přes zimu vydrží,“ podotkl.
Invazivní druh se nedávno objevil i na Vysočině:
Ryby o délce zhruba deseti centimetrů bývají ve své domovině větší. V rybnících jich bývá i několik metráků. Po vylovení slouží jako krmení například v oboře s divočáky. Dříve je Městské lesy nabízely zoologické zahradě. „Chápu, že je lidé nechtějí zabíjet, ale přírodě tím ubližují,“ vysvětlil Zerzán.
Z jeho hlediska je to dravec, který ubírá potravu jiným rybám. Živí se larvami a jakýmikoli dalšími bezobratlými, takže likviduje například vážky.
„Kromě sumečka amerického je dalším invazivním druhem střevlička. Jsou to dva druhy těžko zničitelných rybiček. Střevlička se rychle množí a pomůžou nám jedině dravci jako candáti nebo štiky. Ale intenzita množení je velká. Sumečci mají na zádech ostré ostny, takže o ně dravci nemají příliš zájem,“ povzdechl si.
Ovlivňují kvalitu vody?
Sumečci dokáží výrazně narušit přirozené prostředí vodních ploch a ovlivnit život mnoha dalších druhů živočichů. Jejich přítomnost se projevuje i na zhoršené kvalitě vody.
Městské lesy spolu s ochránci přírody právě kvůli tomu vloni řešili problémy s rybníkem Jáma v přírodní památce Na Plachtě. „Rybník Jáma se vypustil kvůli tomu, aby tam sumečci a střevličky vymrzli. Letos už fungoval z hlediska přírody úplně jinak než v minulosti,“ pochvaloval si předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř David Číp.
Invazivní druhy mohou být pro přírodu katastrofou:
Prý to mělo vliv na ostatní zvířata i kvalitu vody. Předtím tam ubývaly vážky nebo žáby, voda byla zakalená a bez života. Když tam tyto plevelné ryby nejsou, je to zásadní rozdíl.
„Sumeček dokáže obojživelníky zdecimovat, konkrétně třeba čolky. Vyžírá bezobratlé, takže tam obojživelníci nemají co žrát. Je to velký konkurent, který nemá přirozeného nepřítele. Z okolí mizí i ptáci, kteří mají méně potravy, špatně tam vidí a omezuje je to v potápění,“ popsal David Číp.
Problém se želvami
Již řadu let se v české přírodě vyskytuje i dravá želva nádherná. Jejím přirozeným prostředím jsou sladké vody jihovýchodu USA, Střední Ameriky a severozápadu Jižní Ameriky. U nás se mělo dlouho za to, že v přírodě těžko přežije zimu, natož aby se dokázala rozmnožit. Ani jedno už neplatí.
„Nepříjemné je, že se prokázalo, že se u nás želva nádherná dokáže množit. Zatím snad jde pouze o ojedinělé případy. V přírodě jsou jich v rámci republiky tisíce. Pokud se jich lidé chtějí zbavit, měli by je odnést do záchranné stanice pro zvířata nebo podobného zařízení, kde mohou sloužit k osvětě,“ uvedl Číp.
close
info
Zdroj: Deník/Simona Feilhauer
zoom_in
Želva nádherná u zámeckého rybníčku v blanenském parku. Archivní snímek
Dříve jedno z nejoblíbenějších zvířat v českých zverimexech se již prodávat nesmí. Chovatelé je musejí mít nahlášené a nemohou je dále rozmnožovat.
„Problém se želvami se diskutuje na úrovni Evropské unie. Je výborné, že se řeší příčina a obchod s některými invazivními druhy je zakázaný. Týká se to také například mývalů, nosálů, některých veverek, ibisů posvátných a řady dalších,“ vyjmenoval Číp.
Bobr zůstává chráněným druhem, jeho populace ale roste:
Právě registrace želv může přispívat k tomu, že končí ve volné přírodě. Časem by však měl jejich počet přirozeně ubývat. Potrvá to však dlouho.
„Riziko je v tom, že nezaregistrovaní chovatelé se jich raději zbaví, aby nedostali pokutu. Myslím si, že by měla být větší benevolence, aby k tomu nedocházelo. Registrace by se měla udělovat dodatečně a bez postihu. Jde zejména o zabránění obchodování. Řešením je želvy vychytávat a čekat, až vymřou. Bude to však trvat několik desetiletí,“ uzavřel Číp.
