Diety založené na omezování tuků už „nejsou v módě" a už vůbec se nedoporučují ty, které nemají vůbec žádný tuk. Dochází při nich k avitaminózám, kdy tělo nedokáže vstřebávat vitaminy rozpustné v tucích, a protože i náš mozek je mimo bílkovin složený hlavně z tuků, potřebujeme tuky také k obnovování nervového systému.
Obsah tuků ve stravě by měl být i při dietě neměnný. Mělo by se jednat zhruba o 30 % celkového kalorického příjmu, a to aniž by rozhodovalo, zda se jedná o klasický či redukční jídelníček - při redukci se pracuje především se snižováním poměru sacharidů ve prospěch bílkovin, třicetiprocentní podíl tuků zůstává. Největším rizikem vzniku nadváhy totiž není nadměrné množství tuků, ale kombinace tuků a jednoduchých cukrů. I mimo redukční režim bychom se však měli obloukem vyhnout hlavně tukům, které obsahují trans-nenasycené mastné kyseliny. Nejčastěji jsou v náplních oplatek, polevách či trvanlivém pečivu. Žádoucí je nepřehánět to ani s přísunem nasycených mastných kyselin, u kterých ale jejich přítomnost a množství na rozdíl od trans-nenasycených tuků z nutričních tabulek na obalech vyčteme.
Otázkou je, proč jsou trans-nenasycené mastné kyseliny ty nejhorší, když si v sobě za předponou „trans" to „dobré nenasycené" přímo nesou? Trans-nenasycené mastné kyseliny totiž paradoxně vznikají právě ze zdravých nenasycených mastných kyselin, a to formou určité technologické úpravy – přepalováním nebo ztužováním. Obsahují je tedy (zdánlivě nelogicky) především tuky z jinak upřednostňovaných rostlinných zdrojů. Kdybychom srovnávali prospěšnost nebo škodlivost nasycených mastných kyselin, které na obalech výrobků jsou, a trans-nenasycených mastných kyselin, které na nich zákazník nenajde, jsou trans-nenasycené tuky oproti nasyceným horší dokonce v násobcích! Ve zdravotnických doporučeních se s ohledem na vznik např. arterosklerózy a srdečně-cévních onemocnění hovoří dokonce až o třikrát větším riziku.
A tuky bychom si měli vybírat i u cereálií a müsli. Měli bychom se vyhnout müsli tyčinkám s polevami, které ztužený tuk s „neviditelnými" trans-nenasycenými kyselinami obsahují prakticky stoprocentně, a před zapékanými cereáliemi bychom měli dát přednost müsli sypanému - tuk, který sem vnesou oříšky, slunečnice, len, sezam a jiná semínka, je totiž zdraví prospěšný. Historicky první pomocník při rozhodování, po kterém cereálním výrobku sáhnout a který našemu zdraví s ohledem na obsažený tuk a cukr naopak příliš neprospěje (třebaže chutná fantasticky!), už dokonce existuje.

KOMERČNÍ PREZENTACE