Nasazování plynové masky či běh s ní k nejbližšímu protiatomovému krytu v případě útoku imperialistů. I takové dovednosti a schopnosti trénovaly děti za minulého režimu ve školách. Konkrétně se něco podobného učily v předmětu nazvaném branná výchova.

V souvislosti se změnou politického systému v republice i proměnou školních osnov předmět ze škol počátkem devadesátých let minulého století zmizel. Jak se ale nyní shodují ředitelé škol, Česká školní inspekce i členové složek Integrovaného záchranného systému, výuka přípravy na krizové situace do škol stále patří.

Rozdrobení do více předmětů

I když branná výchova jako taková již neexistuje, základy toho, jak se chovat v krizových situacích, se učí děti i dnes. Obsah původní branné výchovy je ale rozdroben do více předmětů, případně některé školy žákům připravují programové dny.

„Dřívější branná výchova, která byla ovšem velmi zideologizovaná a dost jednostranně zaměřená, je již velmi dlouho mimo vzdělávání. Určitá témata související s bezpečností v rámcových vzdělávacích programech jsou přítomná i dnes. Jde zejména o ochranu při mimořádných událostech, jako jsou povodně, požáry, havárie, přírodní katastrofy. Dotýkají se také bezpečnosti v dopravě nebo první pomocí. Z pohledu České školní inspekce je aktuální rozsah témat dostatečný a jde spíše o to, přemýšlet, jak školy podpořit v tom, aby jej systematičtěji pokrývaly,“ řekl Deníku náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Výuka toho, co dělat v případě mimořádných událostí, do škol stále patří i podle dlouholetého pedagoga a ředitele Základní školy Pečky a člena Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce.

„Když srovnám současný stav s bývalou brannou výchovou, tak ta byla z velké části zaměřena na politickou výchovu. Něco podobného by ve školách dnes rozhodně být nemělo. Ale co se týče výuky dovedností jako poskytování první pomoci, reakce na mimořádné události, tak v tomto případě je nezbytné, aby ses ní děti ve škole setkaly. Škola jim má dát ucelený základ,“ uvedl Zajíc.

Podprůměrné znalosti

Jenže podle lidí ze složek Integrovaného záchranného systému si děti příliš znalostí v tomto směru neodnášejí. Často to při výjezdech pozorují třeba hasiči. „Kdyby opět existoval ucelený předmět, určitě by nám to pomohlo. Máme několikátou generaci lidí, kteří nemají potuchy o tom, jak se chovat, aby se nedostali do krizových situací, respektive nevědí, jak reagovat, když nastanou,“ komentuje situaci jedenz autorů projektu Hasiči pro školy Adam Fuksa z Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje.

Pokulhávání žáků v tématech týkajících se mimořádných událostí ukázala i dvě testování České školní inspekce. „Ověřovali jsme znalosti žáků na úrovni pátých a devátých ročníků základních škol. Součástí testování byla také problematika pokrývající takzvaná bezpečnostní témata. Výsledky zůstaly za očekáváním,“ okomentoval Andrys.

Testování ukázalo, že děti si nevěděly rady třeba v případě, kdy by začalo hořet, přišla povodeň nebo se stala dopravní nehoda a musely by poskytovat první pomoc.

Přes zjevnou potřebu, aby se děti vzdělávaly ohledně podobných témat, je opětovné znovuzavedení branné výchovy jako samostatného předmětu nereálné. „Máme daný počet hodin, které žák může v jednom týdnu absolvovat. A pokud se objeví nový předmět, musí se ubrat časová dotace jiného. V současnosti řešíme úpravy se zaváděním druhého jazyka a předmětů týkajících se digitálních dovedností. Návrat branné výchovy jako samostatného předmětu není na pořadu dne,“ nastínil ředitel Zajíc.

Podle něj by ale bylo dobré, kdyby nějakou výuku týkající se chování v krizových situacích absolvovali. „V rámcových vzdělávacích programech jsou podobná témata rozptýlena. Mělo by dojít k nějaké sumarizaci,“ doplnil.

Chybějící materiály 

Školy spíše než po novém předmětu volají po koncepčních materiálech, které jim s výukou pomohou. Na tento hlad se rozhodl odpovědět projekt Hasiči pro školy, díky němuž už několik let připravují odborníci ucelené vý-ukové materiály. Projekt vymysleli hasiči z Ústeckého a Zlínského kraje. Je však přístupný všem učitelům a dalším zájemcům z celé republiky, materiály si mohou stáhnout třeba rodiče.

Do budoucna se má program ještě rozšiřovat. „Letos na podzim by měl být náš projekt hotový. Od začátku se ale snažíme, aby byl živý, a proto jej budeme pravidelně aktualizovat. Vše vzniká ve spolupráci s učiteli, od kterých máme zpětnou vazbu, co ještě potřebují do budoucna,“ zmínil Fuksa.

Letní seriál Deníku

Zdroj: DeníkCo to je?

Jedná se o seriál Deníku, který se zabývá rozdílným světem dětí a rodičů. Vychází z dotazníku Deníku, v němž jsme získali přes čtyři tisíce odpovědí od našich čtenářů i školáků, a z dalších podnětů. Jako nit se seriálem povinou témata spojená s partnerským filmem Spící město režiséra Dana Svátka, který pojednává o světě, kde rodiče usnou a děti si musí poradit sami ve světě, kde žijí jen ony samy a dospělí bez dětí.

Kdy seriál vychází?
Každé úterý, středu, čtvrtek a sobotu v tištěném Deníku. A to až do konce prázdnin. Doprovázen je i sérií rozhovorů a témat v magazínech a celý jej najdete na denik.cz.

Na čem je seriál a celý Letní deník postaven?
Seriál Rodiče a děti má pět pilířů: 1. Tematický blok věnovaný vždy fenoménu ze života dětí, dospělých, jejich vzájemnému vztahu či rozdílnému pohledu na problém. 2. Seriál rozhovorů s herci a osobnostmi spojenými s filmem Spící město o fenoménech popsaných v tematickém bloku. 3. Střípky z natáčení Spícího města. Ale i z knihy Martina Vopěnky a míst, kde se film točil. 4. Píšu Ti. Projekt dopisů dětí rodičům a prarodičům. Píší je pro nás jak známé osobnosti, tak čtenáři (více na straně 10). 5. Společná zábava u více křížovek a testů, které vycházejí vždy jak na webu denik.cz, tak na straně 12. Součástí bude také čtenářská soutěž.

Jaká budou nejbližší hlavní témata seriálu?

Týden 5
Umíme žít v krizi?

Čtvrtek 12. 8.: Jak máme děti vychovávat pro krizové stavy, jako jsou tornádo, povodeň nebo pandemie?
Sobota 14. 8.: Jak moc ovlivnila omezená možnost sportovat v době krize otylost dětí a vztahy v rodině?