„A potom jim můžete nechat větší volnost při utrácení kapesného,“ říká Kalátová.

Kdy je nejlepší začít děti seznamovat s penězi a jejich úskalími?
Čím dříve, tím lépe. Rodiče mohou začít s dětmi mluvito penězích ve chvíli, kdy vysloví otázku: „Maminko, můžeš mi koupit zmrzlinu?“ Tedy hned jak se naučí vnímat obchody a když se začínají učit počítat.S finanční gramotností je možné začít přibližně od pátého roku, když si začínají uvědomovat rozdíl mezi dvoukorunou, pětikorunou, desetikorunou a bankovkami. Nejdůležitější období pro učení se správným finančním návykům je pak podle mě mezi desátým až patnáctým rokem.

Jaké způsoby zasvěcování do světa peněz jsou vhodné pro děti různých věkových skupin?
S nástupem do první třídy je vhodné zavést kapesnéa nastavit pravidla, k čemu bude sloužit. Vhodné je dítěti vysvětlit jak spořit a jak s kapesným hospodařit. Rodiče by měli dětem dát prostor se svým kapesným pracovat dle vlastní úvahy a nemluvit jim do toho. Když s kapesným nevyjdou nebo nedodrží pravidla, je vhodné hledat společné řešení, aby se to příště nestalo.

Je dobré děti zapojovat do debat o rodinných financích?
Kapesné je součástí rodinného rozpočtu a čím větší důvěru svým dětem dáte, čím více zodpovědnosti za sebe budou přebírat pod dohledem, tím snáze budou umět pracovat se svými prvními vydělanými penězi za brigádu a v budoucnu s nimi zvládnou dobře hospodařit. Na střední škole je vhodné děti více zapojovat do rodinných finančních plánů. Je dobré otevřeně diskutovat o rodinných výdajích a o tom, jak tvořit rezervy či jaké finanční produkty rodina využívá a proč.

Kolik peněz by děti měly dostávat?
Kapesné by na prvním stupni základní školy mělo sloužit nejen k nákupu sladkostí. Je třeba dětem vysvětlit, že si mohou našetřit na věc, po které touží, a společně propočítat, jak dlouho na svou vysněnou věc bude spořit. Od desátého roku je možné dětem kapesné zvyšovat o různé náklady, které si pak bude samo hradit. Příkladem jsou třeba pomůcky do školy. Na druhém stupni lze postupně kapesné navyšovat také o výdaje za jízdenky, sporty a koníčky.

Je správné odměňovat děti za domácí práce nebo dobré známky ve škole?
Psychologové potvrzují, že tento druh motivace je nevhodný. V případě, že dítě touží po něčem dražším a je zájem urychlit spoření přivýdělkem, lze mu to nabídnout za nadstandardní činnost v domácnosti, kterou by jinak neudělalo. Například mytí koupelny nebo záchodu. Je praktičtější, když dítě využívá vlastní motivaci, než aby mu podněty nabízeli rodiče. Odborníci se sice shodují, že není vhodné poskytovat peníze za domácí práce a známky ve škole, přesto finanční odměna za dobré vysvědčení nebo peníze jako dárek k Vánocům nebo narozeninám někdy mohou být mnohem praktičtější než nevhodný dárek.

Kdy je vhodné k takovému kroku přistoupit?
Ideální by bylo darování peněz propojit s něčím, po čem dítě touží, jako krůček ke splnění konkrétního snu. Dítě, které si samo pořídí věc, kterou ze svého úhlu pohledu potřebuje, je v budoucnu více opatrné, za co bude utrácet. Bude více počítata zvažovat dopad takového obchodu na své úspory.

Od kdy by děti měly mít svůj vlastní bankovní účet?
Dětské účty s platební kartou je možné mít nejčastěji od osmi let, ale někdy je vhodné vyčkat, až bude dítě připravené. Bývá zvykem, že se dětem otevírá účet s první brigádou, což je podle mě už pozdě. Ideální by bylo, kdyby rodiče pomohli rozumět a pracovat s běžným účtem na druhém stupni základní školy. Rozhodně doporučuji účet s dětmi řešit včas a učit je platit třeba mobilem, protože to je mnohem bezpečnější než klasickou platební kartou.

Liší se dnešní přístup rodink financím oproti minulosti?
Děti nemají už možnost se učit finanční zodpovědnosti napodobováním, jako tomu bylo v minulosti, když je rodiče posílali na poštu se složenkami. Dnes vše platí přes běžný účet, kam jejich děti nemají, nebo by alespoň neměly mít, přístup.

Jak je to s finanční gramotností ve světě? Existují v zahraničí nějaké dobré vzory, které by si rodiče mohli brát za příklad?
Finanční gramotnost ve světě je různá, ale je statisticky dokázáno, že nejde ani tak o přístup školy či státu, ale primárně o přístup rodičů k finanční výchově. Čím víco penězích otevřeně diskutují, tím pravděpodobněji budou jejich děti v dospělosti finančně gramotné. 

Letní seriál Deníku

Zdroj: DeníkCo to je?

Jedná se o seriál Deníku, který se zabývá rozdílným světem dětí a rodičů. Vychází z dotazníku Deníku, v němž jsme získali přes čtyři tisíce odpovědí od našich čtenářů i školáků, a z dalších podnětů. Jako nit se seriálem povinou témata spojená s partnerským filmem Spící město režiséra Dana Svátka, který pojednává o světě, kde rodiče usnou a děti si musí poradit sami ve světě, kde žijí jen ony samy a dospělí bez dětí.

Kdy seriál vychází?
Každé úterý, středu, čtvrtek a sobotu v tištěném Deníku. A to až do konce prázdnin. Doprovázen je i sérií rozhovorů a témat v magazínech a celý jej najdete na denik.cz.

Na čem je seriál a celý Letní deník postaven?
Seriál Rodiče a děti má pět pilířů: 1. Tematický blok věnovaný vždy fenoménu ze života dětí, dospělých, jejich vzájemnému vztahu či rozdílnému pohledu na problém. 2. Seriál rozhovorů s herci a osobnostmi spojenými s filmem Spící město o fenoménech popsaných v tematickém bloku. 3. Střípky z natáčení Spícího města. Ale i z knihy Martina Vopěnky a míst, kde se film točil. 4. Píšu Ti. Projekt dopisů dětí rodičům a prarodičům. Píší je pro nás jak známé osobnosti, tak čtenáři (více na straně 10). 5. Společná zábava u více křížovek a testů, které vycházejí vždy jak na webu denik.cz, tak na straně 12. Součástí bude také čtenářská soutěž.

Jaká budou nejbližší hlavní témata seriálu?
Tady je plán na nejbližší týdny:

Týden 4:
Rodinná peněženka
Čtvrtek 5. 8.: Pomáháme dětem s hypotékou? A naopak rodičům v důchodu? Výsledky velkého průzkumu Deníku.
Sobota 7. 8.: Děti, sport, škola… Jak moc česká mládež zaostává za cizinou