Alergická onemocnění jsou novodobá neinfekční epidemie. Počet vrozeně citlivých jedinců se odhaduje na 30 až 40 procent z celkové populace a ti, kteří už mají nějaké klinické projevy, tvoří až čtvrtinu. V ČR žije odhadem až 1,2 milionu pacientů s alergickou rýmou nebo alergickými projevy v očích, 800 000 má atopickou dermatitidu a 600 000 astma.

Pupínky ovlivňují psychiku

Obvykle první alergický projev u dětí je vyrážka. Atopický ekzém (dermatitida) je silně svědivé, chronické opakující se neinfekční zánětlivé onemocnění, pro něž jsou charakteristické suchost kůže a variabilita projevů i průběhu. Strohá definice neříká nic o tom, jak pupínky ve skupinkách v ohybech loktů, kolen, na rukou, v dekoltu a obličeji ztěžují každodenní život. Děti vylučují z kolektivu vrstevníků a ruší jim spánek. Existují studie potvrzující negativní vliv atopické dermatitidy na školní prospěch. Ztěžuje samozřejmě i volbu profese, mnohá povolání - například kadeřnice, veterinář, automechanik apod. - nemohou nemocní vykonávat. Choroba omezuje také při výběru koníčků a koneckonců i milostný život. „Atopický ekzém výrazně snižuje kvalitu života. Studie prokázaly, že je v tomto ohledu srovnatelný s lupénkou, cukrovkou a některými onkologickými onemocněními,“ upozorňuje přední dermatoložka prof. MUDr. Jana Herzogová, DrSc.

Příznaky jsou různé

Atopický ekzém má množství forem a projevů. Propukne li v dospělosti, bývá proto nezřídka chybně diagnostikován. Může být zaměněn například se seboroickou dermatitidou nebo mykózou. Ne vždy se totiž vyskytují pupínky. Na atopickou dermatitidu ukazují například i suché rty, které trpí olupováním a praskáním, často je zjevná v koutcích úst. Další typické příznaky jsou třeba záhyby pod očima a ztmavnutí kůže v jejich okolí, absence nebo prořídnutí zevní třetiny obočí, zmnožené, suché, permanentní rýhování dlaní, suché rohovění kožních povrchů, kdy vzhled kůže připomíná rybí šupiny, červené prasklinky kolem prsních bradavek nebo celková suchost kůže a její zdrsnění i v místech nepostižených zánětem.

Nové možnosti léčby

Atopie je onemocnění na celý život, i když může být bez projevů a její podoba se může měnit. To je špatná zpráva. Ta dobrá říká, že se v léčbě objevují stále nové možnosti. Základem je však stále úprava životosprávy, jídelníčku a domácího prostředí tak, aby se odstranily všechny provokující faktory. Nemocní (nebo jejich rodiče) musejí také o svou kůži pravidelně a systematicky pečovat, stále ji promazávat, omezit kontakt s chlorovanou vodou a mýdlem, nepoužívat běžné prací prášky, ani kosmetiku atd. V akutních fázích se používají po nezbytně nutnou dobu kortikosteroidy ve formě mléka nebo krému. Při jejich dlouhodobém podávání (několik týdnů) může docházet ke ztenčení (atrofii) kůže, vzniku akné v místě aplikace a výskytu kožní infekce. Mnozí rodiče se proto těchto léků obávají. Lékaři hovoří o kortikofobii. V rukou zkušeného dermatologa je to však velmi účinná a bezpečná léčba. Představuje záchrannou brzdu, jež rychle zastaví akutní projevy a zabrání rozvoji chronických změn.

K lokální léčbě kortikoidy přistupuje dnes léčba imunomodulancii. Původně byly tyto přípravky určeny pro pacienty při transplantaci, aby se nový orgán „ujal“. Působí jako silná imunosupresiva, ovlivňují jednu z příčin choroby - imunitní odpověď organismu - a působí adresně na specifickou reakci kůže. Jsou určeny pro pacienty s lehkou, středně závažnou i těžkou formou atopického ekzému, u nichž se po aplikaci místních kortikosteroidů stav nezlepšil nebo došlo ke znovuobjevení akutní fáze a svědění.

Postavit bariéru bakteriím

Pokožka s atopickou dermatitidou má vrozené dispozice k narušení kožní bariéry, což je v poslední době považováno za jeden z rozhodujících faktorů při rozvoji tohoto onemocnění. Vlivem oslabené kožní bariéry totiž dochází ke zvýšené ztrátě vody neboli dehydrataci, je narušena celistvost pokožky, a alergeny tak do ní bez problémů pronikají. Atopická kůže je také z důvodu vrozené imunologické nerovnováhy mnohem náchylnější k osídlení bakteriemi (mezi všemi je třeba přednostně jmenovat kmeny zlatého stafylokoka). Jakékoli bakterie pak na kůži s narušenou ochrannou bariérou produkují toxické látky, což vyvolává zánětlivě-alergickou reakci provázenou svěděním. Narušenou kožní bariéru pomáhá obnovovat promazávání krémy, mastmi a mléky. To mohou doplnit olejové koupele.

JAK SE VYHNOUT EKZÉMU

* Potravinové alergeny jsou často první, s nimiž se kojenec setká - ideální je proto hypoalergenní dieta v průběhu prvního roku života. Optimální je kojení.

* Vhodné je preventivně odstranit alergeny z domácího prostředí - uklízíme „na mokro“, odstraníme nadbytečné textilie - závěsy, záclony a koberce, lůžkoviny pereme ve vodě horké alespoň 60 °C, abychom zlikvidovali roztoče, vhodná vlhkost vzduchu je pod 50 procent.

* Při hygieně volíme krátkou sprchu, dlouhý kontakt s chlorovanou vodou kůži vysušuje. Místo mýdla používáme koupelové a sprchové oleje, po nichž se kůže neotírá, ale jen „oťupe“ a ihned ošetří doporučeným přípravkem.

* Čím méně kosmetiky, tím lépe. Volíme zásadně hypoalergenní, neparfémované přípravky. Nový výrobek je nutné vyzkoušet na malém kousku kůže.

* Oblečení by mělo být zásadně bez vlasu, volné, vzdušné, bavlněné. Nevhodné jsou umělá vlákna, vlna a kožešiny. Prádlo by mělo být dokonale vymáchané, vadí i aviváž.

* Nemáme-li domácí zvíře, nepořizujeme si ho.