Ohroženy jsou především malé děti, staří a jinak nemocní lidé, u nichž mohou mít včas nezachycené záněty vážné následky. Právě ti by se měli nejvíc zaměřit na vhodnou léčbu, která zamezí vzniku komplikací a zbytečnému prodlužování choroby.

Zbytečná antibiotika

Pravá chřipka stejně jako jí podobná onemocnění (lékaři je shrnují pod zkratku ILI – anglicky infl uenza like illness) se léčí symptomaticky, terapie se tedy zaměřuje na příznaky. Mnozí pacienti však vyžadují antibiotika a lékaři jim je zbytečně předepisují. „Až polovina antibiotik, kterou předepíšou čeští lékaři, je ordinována nesprávně nebo zbytečně,“ říká MUDr. Ferdinand Polák. „Zejména u virových infekcí dýchacích cest, ať už hovoříme o rýmě, nebo nachlazení, jsou antibiotika zcela neúčinná. Jejich opakované nasazení vážně narušuje rovnováhu imunitního systému. Zničí nejenom bakterie způsobující infekci, ale zlikvidují i přirozené obyvatele tlustého střeva. Většina z nás si myslí, že si antibiotika poradí s každou nemocí. Tento názor nesdílím, jelikož stále více bakterií se stává vůči nim imunními. V pesimistických prognózách se objevují předpovědi, že budeme mít antibiotika na všechno možné a nepřekonatelným problémem se stane například obyčejná rýma.“

Klid a teplo

Základ terapie virózy je léčebný postup, který zvládne každý laik – zůstat doma. Ticho a teplo léčí i v tomto případě. Lékaři doporučují klid na lůžku a dostatečný přísun tekutin, nejlépe teplých. Na obtěžující příznaky chřipkového onemocnění existuje řada volně prodejných léků. Možné je volit i přípravky, jež pomáhají proti více „bolestem“ najednou – kombinují různé účinné látky v jednom léku.

Když teplota stoupá

Lehce zvýšená teplota, která virózy často provází, je reakcí organismu na infekci a není třeba ji tlumit. Jiné je to s horečkou a zejména v případech, kdy hrozí dehydratace nebo rychlá srdeční akce, jež by mohla vést k srdečnímu selhání. Kromě léků – antipyretik, například s účinnou látkou paracetamol – je nutné podávat nemocnému dostatek tekutin, ochlazovat jeho tělo vlažnou sprchou a samozřejmě v místnosti, kde leží, často větrat. Nebezpečná hranice horečky pro organismus je nad 40 °C.

Když teče z nosu

Úlevu při běžné rýmě přinášejí přípravky ošetřující namáhanou sliznici nosu, například spreje s minerální nebo mořskou vodou. Krátkodobě je možné užívat kapky do nosu. Při jejich dlouhodobém aplikování však hrozí vznik tzv. medikamentózní rýmy. Během akutního zánětu nosních dutin, ve který často rýma, první projev virózy, přechází, si nemocní stěžují na ucpaný nos, bolest v obličejové krajině a zvýšenou nosní sekreci. Jeho léčba je lokální i systémová, přičemž nejdůležitější je potlačení infekce a prevence přechodu do chronické fáze, která by znamenala mnohem více potíží.

Když dusí kašel

Kašel je přirozený ochranný mechanismus, jenž má za úkol odstranit z dýchacích cest všechny škodliviny – viry, bakterie nebo poničené částečky sliznic. Lékaři rozeznávají dvě formy: suchý a vlhký. Každý se léčí jinak. Zatímco při vlhkém kašli je dobré podpořit vykašlávání hlenu, suchý, dráždivý je třeba zejména v noci, kdy brání spánku, omezovat léky – antitusiky. Tento druh kašle pomáhá tlumit například látka dextromethorfan. Působí přímo v prodloužené míše, kde sídlí centrum kašle. 

Úleva z přírody

Příroda nabízí řadu bylinek, které při virózách mohou přinést úlevu. Od bezinkového octa snižujícího horečku přes sirup z břečťanových listů proti kašli ke všeobecně známému lipovému čaji na vypocení. Oblíbená je také šalvěj lékařská, tu lze užívat vnitřně i zevně; působí protizánětlivě a antibakteriálně a je možné ji používat jako kloktadlo při bolestech v krku. Do „babských receptů“ pronikají v poslední době i exotické rostliny ze vzdálených zemí, například eukalyptus z Austrálie. Obsahuje esenciální olej s antibakteriálními a antivirovými účinky, a je proto součástí některých léků proti infekcím dýchacích cest, například kapek pro uvolnění ucpaného nosu, inhalačních směsí i přípravků proti kašli. 

DEVATERO tradiční čínské medicíny proti chřipce

MUDr. JOSEF LUCKÝ, odborník na tradiční čínskou medicínu

1. Zaměřte se na povrch těla – nejen na teplé oblečení, ale i péči zevnitř. Tělo je v chladných měsících náchylnější k onemocnění, protože jindy expanzivní energie se ukládá k spánku a regeneruje se. Z toho důvodu je třeba dostat energii na povrch a cíleně vytvářet energetické brnění.

2. Vařte zázvor, vařený má lepší zdravotní účinky než syrový. Ideální je zázvorová voda ze sedmi plátků. Bez medu a citronu!

3. Dopřávejte si teplé snídaně ve formě vývarů a kaší. Více než na vitaminový doping bychom se v zimě měli soustředit na vytváření vnitřního tepla.

4. Čerstvé ovoce a zeleninu jezte v zimě jen výjimečně, ochlazují organismus, což v zimě nepotřebujeme. Způsobují, že se cévy neprokrvují dostatečně.

5. Nezapomínejte na skořici, zahřívá. Opravdové imunostimulační účinky nemá ovšem kůra, ale pouze větvičky.

6. Nepotlačujte pocení. Když se tělo potí, znamená to, že se uzdravuje – vytlačuje energii zanesenou škodlivinami (bakteriemi či viry) na povrch kůže a odtud z organismu ven.

7. Nezapomínejte chránit před zimou ruce. Zatímco v létě do nás podle Číňanů vnikají bakterie a viry přes nos a ústa, v zimě kůží.

8. Zchlaďte svou mysl. Čínská medicína upozorňuje na to, že v chřipkovém období bychom si měli dát pozor na emoční vypětí.

9. Dovolte si více odpočinku. Celá příroda spí a také my bychom měli v aktivitách polevit.