Jiří Šlitr byl skutečně doktorem, ale práv, která vystudoval na otcovo přání. Po úspěšně zakončených studiích mu však diplom odevzdal s tím, že ho stejně nebude potřebovat. Vždy se totiž toužil živit hudbou a měl pro to veškeré předpoklady. Už na gymnáziu hrál skvěle na klavír a skládal písničky.

Své vysokoškolské vzdělání přesto zužitkoval, i když poněkud jinak, než si otec představoval. Několikrát ho použil jako komický prvek ve vystoupeních divadla Semafor, kde v nerozlučné dvojici s Jiřím Suchým zažíval od roku 1959 své nejslavnější okamžiky.

Sportovec a miláček žen

Šlitr na jevišti působil jako ten vážnější a jako by nudný patron s buřinkou. Mnozí si mysleli, že je takový i v soukromí, ale opak byl pravdou. Žil rychle, jako by věděl, že mu osud nedopřeje tolik času jako ostatním. Miloval luxusní obleky, jezdil rychlým BMW a často pracoval i patnáct hodin denně. Složil přes 300 písniček, které dodnes patří ke klenotům české hudby, byl i nadaným malířem a vynikal ve sportu. Od malička výborně lyžoval a s oblibou vyrážel do Alp. Vždy si ale pečlivě střežil svou nezávislost. Nikdy se například oficiálně nestal členem Semaforu. Stejná touha po svobodě ho provázela také ve vztazích se ženami, kterých se kolem něj vždy točilo dost a dost.

Jeho největší láskou byla zřejmě Sylva Daníčková. Jejich bouřlivý vztah trval jedenáct let, během nichž se opakovaně rozcházeli a zase usmiřovali. Až po Šlitrově smrti se ukázalo, že z dalšího poměru měl dokonce dceru, kterou sice často navštěvoval, ale nikomu ze svých přátel o ní neřekl.

Sebevražda? Nikdo neví

Na Boží hod roku 1969 pozval své známé na oběd, z něhož se vytratil s tím, že se za hodinu vrátí. Když padla tma, začali ho hosté hledat. Objevili ho až v jeho ateliéru na Václavském náměstí. Byl mrtvý, stejně jako jeho mladá fanynka, s níž trávil poslední chvíle svého života. Příčinou tragédie byla otrava svítiplynem. Zda se tak stalo kvůli technické závadě, nebo šlo o sebevraždu, se nepodařilo nikdy plně prokázat.

(tom)