Služebnictvo, vybrané způsoby a drahé školy. Tak měl vypadat jeho život. Místo toho se pasoval do role největšího filmového nešiky, a to i za cenu vážné roztržky s vlastní rodinou.

Narodil se 16. srpna 1934 v Paříži do rodiny bohatého textilního průmyslníka ze severofrancouzského Valenciennes. Jeho celé jméno znělo Pierre Richard Maurice Charles Leopold de Fays, z čehož je jasné, že rodina byla nejen zámožná, ale také měla šlechtické kořeny. Hlavou rodu byl přísný dědeček, aristokrat každým coulem, který platil za nezpochybnitelnou autoritu. Malý Pierre žil v luxusu, ovšem daní za přepych byl předem nalinkovaný život.

Odbojný mladík

Ke zděšení rodičů a později i širokého příbuzenstva se ale chlapec od určené dráhy výrazně odchýlil. Nestál o kariéru právníka či lékaře, místo toho toužil dělat veřejně legraci. V rodině to vyvolalo hodně zlé krve. Pierre nakonec rezignoval a místo na uměleckou školu nastoupil na zdravotnické učiliště, kde se z něj stal rehabilitační pracovník. Ani o tomto povolání neměla jeho rodina valné mínění, ale pořád lepší než nějaký komediant.

V lázních však Pierre nikdy nepracoval. Hned po škole utekl do Paříže, kde se zapsal do hereckých kurzů. Otec ho několikrát důrazně varoval, aby se vrátil, ale nezvedený syn trval na svém. Rodina tak odbojného mladíka na čas vydědila. „Vůbec mě nechápali a navíc o mě měli strach. Mysleli si, že ze mě bude chudák a že budu celý život třít bídu s nouzí. Trvalo deset nebo patnáct let, než si moje jméno přečetli na plakátech. Teprve pak si přestali dělat starost," vzpomínal později slavný komik.

Pomatený parašutista

Zpočátku se zdálo, že si ukousl příliš velké sousto. Vystupoval v pařížských divadlech a kabaretech, psal vlastní skeče. Úspěch přicházel jen pomalu. „Kabaret je čistá a upřímná věc. Vaším jediným ředitelem je publikum. Když se směje, jste přijat. Když ne, máte padáka," popisoval svůj tehdejší boj o přízeň obecenstva.

Několik let objížděl varieté a v tu dobu by z něj jeho urození příbuzní určitě neměli radost. On byl ale ve svém živlu. Jeho hlavní hereckou inspirací se staly především staré grotesky. Nikdy nezastíral, že odmala miloval filmy s Charlie Chaplinem a Busterem Keatonem. „Vždy jsem toužil oslovovat diváka především nonverbálně. Šel jsem proto úplně jinou cestou než třeba Bourvil nebo Louis de Funés," říkal.
Ve druhé polovině 60. let začal své scénky předvádět také v televizi, díky čemuž získal první malou roli v komedii Alexandre le bienheureux (1967), kde byl hlavní hvězdou Philippe Noiret.

Richard měl ztvárnit roli obyčejného parašutisty, ale nakonec přesvědčil režiséra Yvese Roberta, aby ho mohl zahrát jako poněkud pomateného a popleteného výsadkáře. Jeho výkon se velmi líbil a režisér mu dokonce nabídl, aby napsal scénář k celému filmu s podobně popleteným hrdinou v hlavní roli. Pierre se zprvu zdráhal, na takovou výzvu se necítil, ale Yves ho přesvědčil a slíbil, že na film sežene peníze. Tak se zrodil snímek Roztržitý (1970), který Pierre také režíroval a samozřejmě ztvárnil hlavní roli. Úspěch se dostavil okamžitě a postavy ztřeštěných a zároveň nesmělých mužů mu dlouhá léta už nikdo neodpáral.

Nesmělý, ale sexy

Je zajímavé, že o soukromí jiných hvězd jeho kalibru se ví téměř vše, ale o jeho intimním životě nejsou téměř žádné informace. Jako by ho všichni i ve skutečnosti považovali za nekňubu, který není schopen získat, natož si udržet ženu. To je ale velký omyl. Jeho kudrnaté vlasy a dětinský kukuč byly ve skutečnosti dokonalým afrodiziakem.

Dlouhou dobu ale odolával sňatku, až přišel rok 1973 a natáčení filmu Nevím nic, ale řeknu všechno. Zamiloval se do herečky Danielle Minazzoli (*1941) a brzy si ji vzal za ženu. Narodili se jim dva synové, kteří dnes pokračují v umělecké tradici. Olivier je vynikající saxofonista, Christopher hraje na kontrabas. Manželství se ale nakonec rozpadlo.

Ve druhé polovině 80. let, kdy se už Pierre přestal naplno věnovat ztřeštěným komediím, se po jeho boku objevovala další herečka Muriel Dubrule. Kdy přesně si ji vzal za ženu, není jisté, neví se ani rok jejich rozvodu. Stejně tak pouze u šeptandy zůstaly i jeho údajné románky s herečkami a vyhlášenými krasavicemi Mireille Darc a Jane Birkin.

Exotické manželky

V posledních letech už obvykle vousatý a bělovlasý komik překvapil dalším manželstvím, tentokrát s výrazně mladší brazilskou modelkou Ceylou Lacerda. Podle všeho to ale v jeho sbírce není jediná exotická kráska. Prý byl také ženatý s Maročankou Aishou Zazarovou. Památkou na tento vztah má být pařížská restaurace U Velbloudího kopyta, kterou Richard spoluvlastní. Lze tam ochutnat výbornou marockou kuchyni.

Možná i díky neustálému obdivu žen je na prahu osmdesátky stále aktivním hercem a na důchod rozhodně nepomýšlí. Už mu sice voperovali totální endoprotézu a několik měsíců se zotavoval, ale nyní už je opět v plné práci. „Nejsem žádný velký umělec. Jsem jen člověk, který rozdává smích. Není to moc, ale aspoň něco," svěřil se veselý pesimista, jak sám sebe nazývá.

 


Co ještě nevíte

*Miluje kubánské doutníky.

*Deset let bydlel na hausbótu přímo v centru Paříže.

*Nikdy nechtěl pěstovat víno, ale když koncem 70. let koupil usedlost na jihu Francie, k níž náhodou patřil vinohrad, rozhodl se pustit do podnikání. První ročník svého vína nazval Můj červený frňák.

*Jeho vína značky Château bel Eveque získala řadu ocenění. Ročně vyprodukuje asi 80 tisíc lahví.

*Až do roku 1989 netušil, že se jeho filmy promítají i za železnou oponou a že je tam velmi populární.

*Velmi rád zpívá. Mezi jeho blízké přátele patří třeba Art Garfunkel. Když byl Pierre v Čechách, nabízel duet i Karlu Gottovi.

*Má rád lyžování, dokonce kvůli němu jezdí až do Himálaje.

*Dlouho za své herectví nezískal žádnou cenu. Až v roce 1996 dostal na karlovarském filmovém festivalu ocenění za film Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře. „V životě jsem dostal dvě ceny. První byla v sedmnácti za gymnastiku a druhá tady. Děkuji Čechům, že mi dali konečně nějakou cenu," řekl tehdy herec.

*V roce 2006 získal za celoživotní dílo Césara, což je francouzská obdoba amerického Oscara.