Jeskyně mají dvě vysvětlení – jedno je bizarnější než druhé.

V jeskyních čínsko-britský vědecký tým bohužel nenalezl mamuty ani medvědy, ale „jen“ kopřivy elatostema. Ale těchto sedm druhů rostlin se naprosto liší od tropické vegetace, která v provinciích Guangxi a Yunnan roste. Biologové je objevili jen v nejzastrčenějších koutech odlehlých údolí a jeskyní, tedy v místech, kam se sluneční paprsky dostanou jen zcela výjimečně. Podle studie, kterou vědci zveřejnili, některé z kopřiv dokáží přežít jen s 0,02 procenty světla – taková tma se jinak na Zemi vyskytuje jen na dně nejhlubších oceánů.

Expert z britského muzea přírodních věd Alex Monro tyto jedinečné rostliny popisuje takto: “Rostou v zadních částech jeskyní, kde téměř není světlo. Způsob, jak získávají energii z fotosyntézy musí být něčím výjimečný. Mohou tedy být reliktem vegetace z dřívějšího chladného klimatu, které povahou připomínalo jeskyně.“

Doba ledová nebo izolace?

Zejména poslední část toho, co Monro tvrdí, je důležitá. Právě proto, jak moc se kopřivy liší od rostlin, které rostou v jejich okolí, je velmi nepravděpodobné, že z tropického prostředí evolucí vzešly. Současně se nepředpokládá, že by se sem dostaly odněkud z dálky – prostředí jeskynního ekosystému je natolik uzavřené, že se tam nějaké semeno jen tak nezatoulá. 

Pokud bychom hledali prostředí, z něhož tyto kopřivy mohly vzejít, museli bychom zamířit až do doby ledové. Prostředí temných údolí a jeskyní má od té doby prakticky stejné klima, na něž mizení ledovců nemělo velký vliv. Je tedy možné, že vědci prozkoumali poslední zbytek ekosystému dávno minulé doby ledové. 

Obě teorie jsou zatím jen hypotézy, jisté je jen jedno – celá oblast i s rostlinami bude v dalších letech přes svou nedostupnost intenzivně zkoumána. Existuje ještě jiná teorie, které by záhadu kopřiv v jeskyních vysvětlovala – ale ta je ještě bizarnější a z objevených rostlin činí ještě větší zázrak přírody. Kopřivy, respektive rostliny kopřivám podobné, se mohly vyvinout nezávisle přímo v jeskyních. To by ale znamenalo, že evoluce v jejich případě musela probíhat extrémně rychle; krasové jeskyně jsou totiž z geologického hlediska staré jen několik milionů let. 

Ilustrační foto: Isifa