Maminka Katka o zkušenosti s vývojovou dysfázií:

Zdroj: Youtube

Vývojová dysfázie trápí podle amerického Národního institutu pro zdraví jen několik procent dětí, přesto se jedná o jednu z nejběžnějších poruch, které nenarušují intelekt.

Dysfázie není jednotná diagnóza, zahrnuje mnoho podtypů a stupňů závažnosti. Děti s dysfázií mají zvýšené riziko pro rozvoj ADHD, dyspraxie, dyslexie či dyskalkulie – tedy poruch narušujících pozornost, schopnost psát, mluvit či počítat. Prognóza je u dysfatiků závislá na včasném zachycení a logopedických terapiích, ale také závažnosti poruchy u konkrétního dítěte.

Dysfázie zasahuje celou rodinu

Dysfatici mohou mít dlouho problém se s rodiči a nejbližším okolím domluvit a komunikovat své potřeby. Z této frustrace potom plynou problémy v chování. Děti s dysfázií však nemají sníženou inteligenci. „Někteří rodiče odkládají řešení potíží a čekají, že dítě vývoj dožene. To ale může vést k akademickým neúspěchům po nástupu do školy, ale i problémům v sociální oblasti,“ varuje logopedka Allison Geller na svém webu.

Příznaky vývojové dysfázie:

  • Opožděný vývoj řeči: slovní zásoba neodpovídá věku, dítě netvoří věty, nebo tvoří věty krátké, jednoduché s gramatickými chybami, vynechává předložky, komolí slova, nesprávně ohýbá koncovky slov, nepoužívá všechny slovní druhy, přehazuje slovosled věty, nepoužívá zvratné se, si apod.
  • Patlavost: dítě mluví nesrozumitelně, nebo je jeho projev obtížně srozumitelný pro okolí. Zaměňuje výslovnost jednotlivých hlásek ve slovech, hlásky nebo slabiky ve slovech vynechává.
  • Nerovnoměrný vývoj: výrazný rozdíl mezi verbálními a neverbálními schopnostmi dítěte. (tento rozdíl by vám měl pomoci diagnostikovat klinický psycholog).
  • Narušení paměťových funkcí: u vývojové dysfázie je charakteristické narušení krátkodobé verbální paměti (to znamená, že dítě neumí zopakovat delší slovo bez zkomolení, nezopakuje víceslovnou větu). Ve dvou letech by dítě mělo umět zopakovat dvouslovnou větu, ve třech letech tříslovnou atd.
  • Narušené zrakové vnímání: tyto potíže se projevují hlavně ve kresbě. Kresba postavy je velmi zvláštní, části těla jsou proporčně nesprávně nakreslené, kresba je často velmi dlouho opožděná vzhledem k věku dítěte. Při určování diagnózy je rozbor kresby velmi důležitý!
  • Narušené sluchové vnímání: dítě má problémy s rozlišováním jednotlivých hlásek, obtížně rozlišuje zvukově podobné hlásky (pes x pas, kosa x koza, pere x bere apod.)
  • Narušená časoprostorová orientace: dítě mívá problémy s určením pravé a levé strany, obtížně určuje pojmy včera, zítra, ráno, večer atd., nesprávně určuje vztahy mezi rodinnými příslušníky (teta, strýc, sestřenice, bratr atd.)
  • Narušení hrubé a jemné motoriky: děti mívají problémy s koordinací pohybů rukou, nohou (např. stoj na jedné noze, poskoky snožmo, na jedné noze, střídavé pohyby oběma rukama, kličkování mezi kužely, dítě mívá problémy s jízdou na koloběžce, na kole, lyžích).
  • Lateralita: tedy dominance pravé nebo levé ruky, oka. U dětí s vývojovou dysfázií bývá často zkřížená lateralita, tedy vedoucí levá ruka, ale vedoucí pravé oko, nebo obráceně, popřípadě bývá lateralita nevyhraněná, tedy dítě nedrží tužku pouze v jedné ruce, ale ruce střídá.

Zdroj: logopedieonline.cz

Příčiny vzniku leží v genech i prostředí

Příčiny rozvoje dysfázie nelze jednoznačně určit. „Někdy se objevují obtíže v těhotenství, při porodu nebo až po porodu. Roli může hrát i dědičnost,“ popisuje na svém instagramovém účtu psycholožka Kamila Ryšánková.

Podle webu Klinické logopedie se vědcům podařilo identifikovat specifickou mutaci genu KIAA0319, který má zřejmě při rozvoji dysfázie klíčovou roli.

Dysfázie také častěji postihuje chlapce, než děvčata.

První příznaky ekzému se objevují už ve 3 měsících. V kojeneckém věku se s ekzémem setká až pětina dětí.
Atopický ekzém trápí až 20 % dětí. Příčiny najdeme v genech i stravě

Dysfázie vzniká v raném věku

„Vývojová dysfázie vzniká v raném věku a její symptomy přetrvávají v různé míře až do dospělosti a negativně ovlivňují kvalitu života a sociální status,“ popisují na webu Asociace klinických logopedů.

U batolat se rodiče potýkají nejčastěji s opožděným vývojem řeči. Dítě začíná mluvit pozdě, slovní zásobu rozšiřuje velmi pomalu. Může a nemusí mít problém s porozuměním, ale vzhledem k nenarušené inteligenci mohou děti své obtíže zdatně maskovat.

Rodiče si mohou všimnout opožděného motorického vývoje – dítě má problém s jízdou na kole či koloběžce. Také kreslení a abstraktní tvorba většinou neodpovídá věku.


Nahrává se anketa ...

Dospělí si poruchu vykompenzují

Dysfázie v určité míře přetrvává až do dospělosti. Dospělí si však mnohdy vytvoří i bez terapie kompenzační metody, které jim fungování ve společnosti ulehčí. Míra úspěšnosti je však individuální.

Nejvhodnější je včasná diagnostika a léčba, terapie ale mají smysl v každém věku. Dítě s nediagnostikovanou dysfázií může ve škole i přes schopnosti a nadání selhávat. Akademické neúspěchy často dále sráží sebevědomí dětí, které už tak mohou mít v sociální oblasti potíže.

Dětská psycholožka na téma vývojové dysfázie:

Mám podezření na dysfázii, co teď?

Rodiče, kteří mají podezření na vývojovou dysfázii by měli v první řadě navštívit pediatra. Ten může vystavit doporučení k vyšetření u klinického logopeda. Další kroky mohou vést také k neurologovi, foniatrovi a psychologovi.

„Dříve se terapie zaměřovala pouze na rozvoj řeči a výslovnosti. Dnes již víme, že tento postup je velkou chybou. Výuka správné výslovnosti u vývojové dysfázie je až druhořadou záležitostí. Pokud se zvolí správný postup terapie, sami uvidíte, že výslovnost vašeho dítěte se výrazně zlepší sama, aniž byste se jí věnovali,“ vysvětlují na webu Logopedie online.