Sametová revoluce dramaticky změnila i češtinu

Nejen konec komunistického režimu, ale také revoluci v češtině přinesly události listopadu 1989. Zatímco řada mladých dnes zřejmě netuší, co bylo OÚNZ nebo výjezdní doložka, dříve neznámá slova jako leasing nebo DVD používají zcela běžně.

Větší bezprostřednost

„Dnešní mladí neznají rétoriku někdejších stranických projevů, možná neznají ani obraty a klišé, jež se v nich užívaly. Komunikují uvolněněji, bezprostředněji a sebevědoměji než generace těch, jimž bylo dvacet let v roce 1989,“ říká zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český Akademie věd Světla Čmejrková. Zároveň jsou však podle některých odborníků dnešní mladí méně výřeční.

Proč se jazyk mění

„Dalo by se říci, že nová generace komunikuje stručněji a je zvyklá spíše sdělení přijímat,“ uvažuje vedoucí Katedry českého jazyka a literatury s didaktikou z Ostravské univerzity Jana Svobodová. Otevření hranic po sametové revoluci s sebou přineslo také hojně rozšířené přebírání slov z angličtiny. „Téměř jako nové se formovaly oblasti marketingu a reklamy a s tím přišla i nová slova jako například management, holdingová společnost, billboard a další,“ říká Čmejrková.

Podobný trend lze ale podle lingvistů vypozorovat i v ostatních evropských zemích. „Jednotlivé jazyky se tak více propojují, ale nemyslím si, že by to češtinu příliš ohrožovalo,“ míní Svobodová.

Jiný čas, jiné znalosti

Za dvacet let se také výrazně proměnilo složení cizích jazyků, které Češi ovládají. „Generace dvacetiletých je na tom určitě lépe, pokud jde o znalost cizích jazyků, zejména angličtiny. Málokdo z nich si ale může přečíst ruský text,“ říká Čmejrková. Dodává, že mladá generace už také nevyrůstá v dvoujazyčném česko-slovenském prostředí. „Je-li slovenština použitá v celistvém textu, nemají samozřejmě mladí problém jí rozumět. Pokud je ale z kontextu vytržené odlišné slovo jako například čučoriedka, často ho mladší generace nezná,“ uvádí Svobodová.

Lingvisté se ale shodují, že přese všechny proměny jazyka si mladá generace s dnešními čtyřicátníky bez problémů rozumí. „Jestliže však mladí budou svoji mluvu záměrně šifrovat některými novotvary, dospělí jim vždy rozumět nemusí,“ připouští Svobodová. Podle lingvistů však není žádná tragédie, že některá slova zřejmě nenávratně upadla v zapomnění. „Zastaralé výrazy si nakonec mohou mladí najít ve slovníku. Ať už jde o výjezdní doložku nebo škamna,“ dodává Svobodová.

Anketa