Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Životní prostředí se trochu uzdravilo, ale...

Praha – Vytěžit, vykácet, rozorat. Tři slova, která velmi výstižně vystihují vztah minulého režimu k přírodě a životnímu prostředí vůbec. Příroda komunistům sloužila pouze k uspokojení aktuálních potřeb těžkého průmyslu a hladového lidu, budoucnost nikdo neřešil.

14.11.2009 7
SDÍLEJ:

Uhelná ložiska Benedikt a Elizabeth v mostecké části Vtelno. Těžilo se tam od 19. století. Rekultivační práce ale ponurou měsíční krajinu přeměnily v moderní sportovně-rekreační areál Benedikt s vodní nádrží pro rybolov.Foto: DENÍK/Martin Vokurka

O trvale udržitelném rozvoji se v tehdejším Československu ani nemluvilo, natož aby se o něm uvažovalo. I proto vypadala příroda tak, jak si ji spousta lidí ještě vybaví. Měsíční krajina se zvětšovala spolu s rozrůstající se intenzivní povrchovou těžbou uhlí, do řek vypouštěly města i velké firmy fekálie a chemikálie bez omezení.

Na JZD doplácíme dodnes

Otvírat okna ve velkých městech a v průmyslových aglomeracích mohli před dvaceti lety snad jen sebevrazi. Jednotný systém hospodaření znetvořil také českou krajinu – traktoristé státních JZD rozorali meze a remízky, na což doplácíme v podobě povodní dodnes.

Spolu s pádem totalitního režimu vzaly za své i tyto nebezpečné a neuvážené experimenty s přírodou. „Republika se od té doby zcela proměnila. Nejlépe to ilustruje čisté ovzduší. Když vyjdete například v Praze na ulici, tak se bez problémů nadýchnete. Dřív to bylo ve velkých městech takřka nemožné,“ řekl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Stát se o kvalitu života nezajímal

Podle něj za posledních dvacet let kleslo znečištění ovzduší, ubylo kyselých dešťů a výrazně se snížily také emise oxidu siřičitého. „Velmi se zlepšila i kvalita vod, do kterých se postupně vrací ryby a další živočichové. Už nejsou mrtvé, jako dřív,“ dodal Kotecký. Za minulého režimu se vedení státu vůbec nezajímalo o kvalitu života lidí, nemělo snahu řešit obrovské znečištění životního prostředí a neexistovala ani žádná ekologická legislativa. Přestože se to dávno změnilo, zůstává Kotecký skeptický.

„Dokázali jsme změnit věci, na které stačila technická opatření. Namontovali jsme filtry na komíny továren, postavili jsme čistírny odpadních vod a vyhlásili nové národní parky. Nezměnili jsme však strukturu ekonomiky, bez toho to nepůjde,“ tvrdí.

Objevují se ale nové chemikálie

Podobný názor má i výkonný ředitel české pobočky Greenpeace Jiří Tutter. „Ke zlepšení bezpochyby došlo, některé trendy se ale opět zhoršily. Mění se skladba znečištění životního prostředí, objevují se nové chemikálie, například ftaláty. Obrovským problémem jsou také prachové částice,“ upozorňuje Tutter. Zástupce mezinárodní ekologické organizace kritizuje všechny současné politiky. „Omezují se pouze na rychlá řešení, ale nezamýšlí se nad důsledky svých rozhodnutí pro příští generace. Chybí jim dlouhodobý pohled,“ stěžuje si Tutter.

Nejvýraznější změny k lepšímu se v Česku odehrály hned na počátku 90. let, kdy se odstranila spousta velkých ekologických zátěží z dob překotného centrálně řízeného hospodaření. Od té doby se zlepšování stavu zbrzdilo či úplně zastavilo.

Doprava je velký problém

Na některých místech dokonce dochází ke zhoršování, což Deníku před časem potvrdil i ředitel české informační agentury životního prostředí CENIA Jiří Hradec. „V mnoha obcích máte v zimě pocit, jako byste se vrátil do severních Čech roku 1985,“ tvrdí. Problémy tam způsobuje stále narůstající osobní i nákladní doprava. Cesta k nápravě bude nyní těžší než před dvěma desetiletími. Ochrana přírody se totiž v žebříčku hodnot české společnosti stále propadá.

Denně zmizí deset hektarů orné půdy

Česká krajina se rozpadá na malé části, denně mizí na deset hektarů orné půdy, z české přírody vymizely stovky živočišných a rostlinných druhů. Vyplývá to ze Zprávy o stavu přírody a krajiny České republiky v roce 2009, kterou včera představil končící ministr životního prostředí Ladislav Miko.

„Výrazným problémem je urbanizace české krajiny. Kvůli výstavbě bydlení, supermarketů či dopravní infrastruktury jsme jen za posledních 20 let ztratili 536 kilometrů čtverečních orné půdy. Denně takto přicházíme v průměru o deset hektarů,“ varuje ministr Miko.

Varovná je i související statistika – celkem je v Česku zastavěno na pět tisíc kilometrů čtverečních plochy, z toho polovina nepropustně například domy nebo silnicemi. „Ročně na toto území spadne 1,3 miliardy kubíků vody, která nemůže vsakovat a rychle odtéká. S tím pak souvisí riziko záplav,“ řekl Miko. Podobných varovných informací obsahuje nová zpráva více. Její celé znění zveřejní ministerstvo do dvou týdnů.

Autor: Filip Sušanka

14.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První zasedání sněmovny po volbách.
2 18

Nová Sněmovna odstartovala: Poslanci se hádali o imunitní výbor

Prezidentská debata ve vlaku Deníku 20. listopadu na cestě z Prahy do Ústí nad Labem.
AKTUALIZOVÁNO
75 33

Spory nad Mašíny i vznikem vlády. Mezi kandidáty to ve vlaku jiskřilo

Hrála v zápasech lépe než na tréninku, vzpomíná trenér zesnulé Jany Novotné

Hned si vybavil, jak ho mrzelo, když na žákovském mistrovství Evropy vypadla Jana Novotná v prvním kole. Talentované brněnské tenistce její kouč Miroslav Štencl věřil nejméně na semifinále. „Byl jsem strašně zklamaný, prohrála 9:11 ve třetím setu s pozdější vítězkou turnaje. Její soupeřka se jmenovala Steffi Grafová,“ připomněl trenér tehdy neznámou německou dívku, která se stala dlouholetou rivalkou Novotné.

Opravdu nejde o vtip: londýnské autobusy by mohly jezdit na kávu

Americká stanice CNN přišla se zdánlivě úsměvnou zprávou. Známé dvoupatrové autobusy v Londýně možná už brzy budou jezdit na nové biopalivo, jehož základní složkou je kávový olej.

Američtí demokraté obcházejí Trumpa. Se zástupci jiných zemí mluví za jeho zády

Starostové a guvernéři z řad Demokratické strany v USA ignorují rozhodnutí současného amerického prezidenta a důležitá rozhodnutí dělají ve světě bez něj. Zjistil to deník The Washington Post.

Island přeběhl za devět dní. Zážitek nemusí být pozitivní, říká Martin Šmíd

/ROZHOVOR/ Letos v červenci nevídaným způsobem pokořil Island – za devět dní přeběhl z nejsevernějšího neobydleného poloostrova přes pobřeží, pásmo hor, vnitrozemím až na jih. Martin Šmíd při tom urazil 644 kilometrů, společnost mu dělal pouze 40 kilogramů težký vozík s vybavením. I přes nepřízeň počasí a selhání techniky, dokázal pokořit sám sebe…

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT