Celé město, od škol přes obchody až po nemocnice, vyrobené z živé houby. Neustále roste, umírá a znovu se rodí. Tak vypadá představa prezentovaná v novém provokativním textu, o němž tým evropských akademiků prohlašuje, že jde o "první průzkum potenciálu živých hub jako suroviny pro futuristické a ekologicky šetrné monolitické struktury", jež by podle jejich názoru mohly znamenat revoluci v zástavbě i v ekonomice.

"Navrhujeme vyvinout strukturální substrát pomocí živého mycelia mykotických hub," uvádí článek vědců.

Vizualizace: Masarykovo nádraží v Praze se radikálně změní. Už za tři roky tu vyroste nové byznys centrum.
Dočká se Praha architektonického skvostu? Stavba světového formátu městu chybí

Jejich idea podle nich reaguje na vyhlížení katastrofických klimatických změn, protože vytváření stavebních materiálů z biologických zdrojů by snížilo závislost výstavby na fosilních palivech a na těžbě, která ničí životní prostředí.

"Plísňové materiály mohou mít celou řadu mechanických vlastností. Dokážou se chovat jako pěna, dřevo, ale třeba i jako polymer nebo elastomer," uvedl pro časopis Futurism spoluautor dané studie Han Wösten, mikrobiolog na nizozemské Utrechtské univerzitě. "A můžeme-li vyrábět materiály podobné dřevu, můžeme je použít pro stavebnictví."

I takto by mohly vypadat domy na Marsu:

NASA to zkouší pro Mars

Podle online serveru Science Alert není myšlenka tzv. "houbové architektury" nijak nová, protože ideou "pěstování" stavebních materiálů z mycelia se zabývají i další výzkumné týmy. Například americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v současnosti testuje možnost růstu hub na marťanském povrchu, což by mu potenciálně umožnilo levné budování vesmírných základen.

Zdroj: Youtube

Všechny tyto projekty však počítají s tím, že houba či plíseň bude poté, co doroste, "zabita", čímž by se měl stát vzniklý stavební materiál houževnatějším a využitelným pro nosné konstrukce. Nově prezentovaná a zatím odborně nezhodnocená studie však zkoumá možnosti výstavby monolitických struktur z živých hub.

Meteorit Murchison, který v roce 1969 dopadl do Austrálie, odkryl nové tajemství
V meteoritu z roku 1969 nyní vědci našli unikátní zrna, přetrvala miliardy let

"Hlavní předností našich materiálů je to, že jsou biologicky rozložitelné, čímž pomáhají vytvářet kruhovou ekonomiku," uvedl Wösten. (Kruhová ekonomika počítá s takovým obchodním modelem, v němž se již nepoužívané průmyslové součástky opět vracejí zpátky do výroby. Jde tedy o určitý způsob recyklace. Podle některých ekonomů by tento druh ekonomiky mohl přispět k významnému hospodářskému růstu, pozn. red.)

Jak zabránit rozpadu

Pokud však mají být houbové materiály skutečně použity jako stavební materiál, rozpadat by se neměly. Podle Wöstena lze tento "zjevný paradox" obejít tím, že původní materiál bude něčím potažen. "Dřevo také natíráme olejovými barvami, abychom ho chránili před rozpadem," použil přirovnání Wösten.

Vozítko Perseverance se zúčastní nadcházející vesmírné mise Mars 2020. Ilustrační snímek
Předvoj lidské mise. Vozítko Mars 2020 bude pátrat po stopách pradávného života

„Současně by se nemělo degradovat, když se skutečně používá jako stavební materiál. Tento zjevný paradox můžeme obejít potahováním materiálu. Ve skutečnosti také natíráme dřevo barvou olejů, abychom ho chránili před degradací.“

Podle něj je možné, že se podaří najít houbu vytvářející dřevu podobný materiál i bez toho, že by ho bylo nutné lisovat.