Antivirus zahrnuje tři druhy podpor. Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39.000 korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29.000 korun superhrubé mzdy. Podpora C představuje odpuštění sociálních odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí.

"Vláda právě schválila prodloužení 'Áčka' i 'Béčka' z programu Antivirus do října. Stále totiž existují podniky, které potřebují pomoc," napsala Maláčová na twitteru. Na dotaz ČTK potom upřesnila, že program bude platit do konce října. Podle ministerstva práce budou náklady na prodloužení vyplácení obou příspěvků 4,25 miliardy korun.

Dosud se podle Maláčové z Antiviru zaplatilo na příspěvcích na výdělky od poloviny března zhruba 17 miliard. "Je to levnější než podpora v nezaměstnanosti," řekla ministryně. Podle ní náklady na jedno procento nezaměstnanosti, tedy zhruba 70.000 nezaměstnaných, činí 1,7 miliardy korun měsíčně.

K 21. srpnu podle údajů ministerstva úřady práce evidovaly 280.500 uchazečů o zaměstnání, tedy zhruba o 53.100 víc než na konci února. Nezaměstnanost se od té doby zvedla ze 3,0 na 3,87 procenta. Na podporách v nezaměstnanosti stát podle dat resortu vydal od 1. března do konce července 4,48 miliardy korun.

Maláčová po jednání vlády řekla, že prodloužení režimu C by vyžadovalo změnu zákona. Odpuštění odvodů menším firmám tak podle ní skončí na konci srpna a firmy od září znovu budou odvody platit.

V budoucnu by měl dočasný vládní program Antivirus nahradit dlouhodobý kurzarbeit, tedy zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas. Podle Maláčové se nyní připravují parametry kurzarbeitu.

"Potřebujeme, aby do dvou týdnů prošel vládou a my mohli pak požádat o mimořádnou Sněmovnu," řekla. Program by podle ní měl být připraven od začátku listopadu a spouštěn by byl v případě, že by zemi kvůli hospodářské krizi hrozil výrazný růst nezaměstnanosti. Využívat by se mohl ale i při živelních pohromách.

Stavba bytů - ilustrační foto
Vláda schválila stavební zákon. Má urychlit povolování projektů

Odbory a zaměstnavatelé požadovali prodloužení Antiviru do konce roku. Někteří členové vlády původně také mluvili o tomto termínu. Maláčová dnes o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu jednala s odboráři. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly shoda na podobě odborů, zaměstnavatelů a vlády zatím není a bude složité pravidla upravit tak, aby stihla platit od ledna.

Podle údajů ministerstva práce podporu z programu Antivirus dostalo 57.459 firem. Na příspěvcích A získaly 6,12 miliardy, na podpoře B pak 11,17 miliardy. Úřady práce poslaly náhradu mzdy 777.455 zaměstnancům.

Podle některých odborníků stát tak přispívá i na pozice, které by bez podpory neměly šanci se dál udržet a už by neexistovaly. Podle iniciativy ekonomů a dalších expertů KoroNERV-20 je nežádoucí, aby Antivirus konzervoval minulý stav ekonomiky a bránil modernizaci. Uskupení navrhuje Antivirus "vypnout" a zavést dlouhodobý kurzarbeit.

Vláda podpořila úpravu vyplácení mezd za firmy v insolvenci

Stát možná upraví pravidla, za kterých vyplácí mzdy za firmy v platební neschopnosti. Od příštího roku by pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům neměl stačit návrh na insolvenci, ale rozhodující by mělo být oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Návrh dnes schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání. O doplacení výdělku by mohli úřad práce žádat i agenturní pracovníci. Vyplacená částka by se nově měla zahrnovat do zaměstnancova příjmu, mohlo by se z ní tak srážet.

Novelu o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele připravilo ministerstvo práce. Kvůli koronavirové krizi by mohlo podniků v potížích přibývat. Podle autorů novela odráží změny insolvenčního práva i zákona o zaměstnanosti a má zajistit pracovníkům "optimální ochranu" a bránit zneužívání. Aby nová pravidla začala platit, musí je schválit i Parlament a podepsat prezident.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů.

Tuto lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek. Nově by lidé mohli začít o peníze žádat poté, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce. Stejná pravidla platí i pro české pobočky nadnárodních firem. Informaci o začátku řízení v jiném státě EU oznámí insolvenční soud, pod který provozovna v Česku spadá. Údaje budou v rejstříku v evidenci cizozemských rozhodnutí.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO)
Vojtěch: O podpásovce na epidemiologa Maďara nic nevím. Odvedl kus práce

Žadatel musí doložit, že pro firmu pracoval a nedostal už odstupné či jiné kompenzace, a to třeba potvrzením o výdělku či listem důchodového pojištění. Pokud už lidé získali jiné náhrady, úřad práce je od vyplácené částky odečte. Peníze navíc bude muset příjemce vrátit. O vyplacení dlužného výdělku by nově mohli žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Kdyby z něj získali jen část, stát by jim případný rozdíl mohl doplatit. Výplata od úřadu práce za zaměstnavatele v insolvenci by se také měla zahrnovat do příjmu, mohlo by se z ní srážet.

O peníze nebudou moci žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Podle ministerstva práce má ustanovení bránit obcházení zákona těmi, kteří sice byli zaměstnanci podniku v problémech, ale zároveň mohli ovlivňovat jeho hospodaření. "Smyslem navrhovaného opatření je zamezit, aby neúspěchy subjektů v podnikatelské sféře byly přenášeny na stát," uvedli autoři.

Podle ministerstva se nedá určit, jestli se výdaje státu zvednou. Autoři předpokládají spíš snížení. V roce 2015 podle podkladů k novele vyřídily úřady 5610 žádostí a vyplatily 229,5 milionu. Loni to bylo 4431 žádostí a 277,7 milionu. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun.