Na své představení čekají ještě další dva architektonické návrhy, jejichž zadavatelem je zase město Zlín, ty budou odhaleny za několik týdnů.

O vítězi se rozhodne v srpnu

Zlínský kraj a město Zlín zvolili kvůli menší časové náročnosti takzvané paralelní zadání. O vítězi zakázky rozhodne mezi čtyřmi architektonickými kancelářemi komise v průběhu měsíce srpna.

Úkol pro renomované architekty byl jasný – v místě má vyrůst bytová zástavba, sociální bydlení i domov s pečovatelskou službou pro seniory.

V území má být také vyřešena doprava i služby.

Březnická křižovatka ve Zlíně.
Přeměna prostoru pod sportovní halou jde do další fáze

„Až se nemocnice odstěhuje, nastane ‚Den poté'. Tedy den, kdy se začne na území budovat nová čtvrt. My tak budeme mít čas stihnout veškeré přípravné řízení. Ušetří nám peníze, když budeme vědět, kam směřujeme,“ vysvětlil hejtman Jiří Čunek při příležitosti představení dvou architektonických návrhů zadaných krajem.

Více zeleně a přístupné břehy řeky

Jako první představilo svůj návrh studio Arch.Design z Brna. Jejich studie vychází mimo jiné z toho, že v okolí území se nachází kvalitní domy i přírodní zázemí.

„Vsadili jsme na propojení se strukturou Bartošovy čtvrti a vytvoření jednotného celku. Ten se stane novou hodnotou jak řešeného území, tak celé části města včetně Bartošovy čtvrti s vytvořením centrálních prostor, které mají městský charakter,“ přiblížil architekt Radoslav Novotný.

Podle vize architektů z Arch.Design se například v areálu rozšíří zeleň a zpřístupní břehy a vodní plocha Dřevnice.

Odborníci nezapomněli ani na to, že nemocnice vznikla podle návrhu zlínského architekta Františka Lýdie Gahury, a proto její úvodní část zachovali. Dle jejich návrhu však většina budov po areálu nemocnice padne k zemi.

Jednou z uvažovaných variant je, že až doslouží současný objekt Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje, vyrostou na jeho místě bytové domy.

Architektonický projekt je rozdělen na pět etap. To ocenil například náměstek primátora Miroslav Adámek.

„Líbí se mi ta etapizace a také to, že je zde prostor pro přiznání Gahurova území,“ pochválil práci architektů.

Impozantní mrakodrap

„Kdo sáhne na záchranku, je mrtvý muž,“ vtipkoval v úvodu svého vystoupení Oleg Haman, zástupce druhé architektonické kanceláře Casua z Prahy. Společnost vsadila zejména na výškovou budovu v areálu s 262 byty.

„Myslíme si, že Zlín je částečně taková Amerika v Evropě. Proto jsme zvolili velkorysejší řešení. Schválně jsme budovu nazvali Emil Zátopek Tower,“ uvedl Oleg Haman s odkazem na podobnou budovu v Ostravě, která nese název Bolt Tower.

Na rozdíl od té je však Emil Zátopek se Zlínem spjat.

„Budova je vysoká jako 21. budova ve Zlíně. Má 19 podlaží, ale je v reliéfu o dvacet metrů níže,“ popsal hlavní bod návrhu architekt.

I ve studiu Casua kladli důraz na přírodu a okolní řeku.

Robert Novák, provozovatel pohostinství Sokolovna Vlčnov.
Dobu uzavření využil ke zvelebení podniku

„Vzniklo to ve spolupráci se Zdeňkem Sendlerem, který ve Zlíně dělal Komenského park. Tak vznikla myšlenka, že není třeba doprovázet řeku alejemi stromů, ale říčku vtáhnout do parku i na druhou stranu do Bartošovy čtvrti. Je to takové rytmizování zeleně,“ popsal spojení řeky Dřevnice s novým územím Haman.

Podle něj při vytváření návrhu vycházeli zejména z pochopení práce Františka Lýdie Gahury. Využili i jedinečné přítomnosti řeky a zalesněných kopců.

Podobné i rozdílné

„Návrhy se liší. Jeden byl konzervativnější a zcela se podřídil zadání. Druhý šel cestou kontroverze a přinášel otázky. Ale právě za to, že návrhy nebyly stejné, jsem rád,“ uvedl zlínský architekt Ivo Tuček.

Podle něj se oba návrhy shodně věnovaly nábřeží a měly také pokorný přístup k původní západní části nemocnice, tedy území Gahurova konceptu. Rozdílné podle něj byly studie v souvislosti s tématem dopravy a výškové zástavby území.