Jen 42 dětí ze sta je přesvědčeno, že by trest smrti měl být. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, v němž Deník oslovil 1400 žáků základních škol z celé republiky. Proti trestu smrti se staví 45 procent dětí, zbylých třináct procent váhá.

V pohledu na trest smrti jsou tak děti umírněnější než dospělí: Většina z nich je totiž pro jeho znovuzavedení. Na červnový výzkum CVVM totiž 22 procent dotazovaných reagovalo slovy „rozhodně by měl existovat“ a dalších 36 procent pak odpovědělo „spíše ano“. Proti bylo pouhých 28 procent dospělých.

„Překvapuje mě to, čekal bych od nich ostřejší pohled,“ říká na adresu českých dětí psycholog Jeroným Klimeš. Výzkum Deníku oceňuje jako reprezentativní. Pokud jde o hodnocení výsledků, byl by podle svých slov opatrný. „Zejména mladší děti třeba pojem smrt jen špatně dokážou pochopit,“ říká Klimeš. Naopak jeho kolega Slavomil Hubálek s tím nesouhlasí. „Malé děti bych rozhodně nepodceňoval, už to dobře chápou,“ říká.

Z ankety Deníku také vyplynulo, že zatímco podle pohlaví se odpovědi takřka nelišily, podle stáří už ano. Například za vícenásobnou vraždu chtělo trest smrti sice jen 14 procent žáků prvního stupně, ale už víc než 20 procent školáků z druhého stupně. Dvě procenta žáků prvního stupně by přitom smrtí trestali i krádež. Na otázku, za co by trest smrti daly, byla nejčastěji zmíněna vražda. Takřka pěti procenty pak byla zastoupena odpověď „za zlé věci“. „Za malé zločiny ne, za velké ano,“ uvedla zase například osmiletá Karolína z Prahy.

Překvapivé je i rozdělení podle regionů: Například na Plzeňsku a Ostravsku je pro trest smrti více než polovina oslovených dětí, naopak na jižní Moravě a na Zlínsku jen necelá třetina. O tom, že v Česku trest smrti neplatí, drtivá většina oslovených školáků věděla.

Názory formuje rodina

Trest smrti chce skoro o polovinu méně dětí než dospělých. Čím to?

Samotnéhoměto překvapuje. Myslel bych, že to bude naopak. Popravdě přiznám, že nevím. Může za tím být mnoho vlivů, třeba prostředí, kde se ty děti pohybují. Nebo je to generační posun. Stálo by za to třeba zjistit, jaký je názor na trest smrti u učitelů.

Jak vnímají vůbec děti smrt? Dokáží ji pochopit jako trest?

Příliš ne, zejména mladší děti si takové věci dost dobře nedokážou představit. Jak zločin, tak trest v podobě smrti. Smrt berou, jako že někdo odešel nebo spí. Láme se to až kolem zhruba třináctého roku, až starší děti začínají mít představu, co je trest smrti.

Jakou roli sehrává rodina?

Určitě velkou. Kdyby se dělalo srovnání mezi přesvědčením rodičů a dětí, tak by byla silná shoda. Děti přebírají náboženské přesvědčení stejně jako pravolevé, ideologické. Rodina to formuje.