Celá polovina žáčků prvního stupně odpověděla, že pravidelné kapesné nedostává. S penězi většina zachází šetrně, většinou si spoří, utrácejí za dárky nebo něco na zub.

Děti na druhém stupni již podle našeho průzkumu ve většině případů kapesné dostávají, převažuje částka 50 – 100 korun měsíčně. Obvykle spoří, nakupují drobné dárky blízkým, ale v daleko větší míře peníze utrácejí také za zábavu a koníčky. Starší slečny neváhají kupovat ani oblečení.

O vhodnosti kapesného pro děti nepochybuje psycholog českobudějovického Střediska pro rodinu a mezilidské vztahy Rostislav Nesnídal. „Kapesné je pro děti potřebné. Mají právo koupit si pro radost nějakou nesmyslnost. Bouchací kuličku, žvýkačku, balónek,“ vyjmenoval psycholog věci, které dospělým mohou připadat neužitečné, ale pro děcko mají význam i samotným nákupem.

„Děti kopírují chování dospělých,“ zdůraznil Nesnídal skutečnost, že když děti vidí spoření u rodičů, také si část kapesného odloží, aby mohly koupit dárek mamince k svátku. Psycholog připomněl, že důležitá je i pravidelná výplata kapesného, stejně jako přehled o tom, za co dítě utrácí. „Když dítě stále nemá peníze, měli by dát rodiče pozor,“ upozornil Nesnídal, že někdy to může znamenat, že dítě se třeba potýká se šikanou.