Představy dětí o jejich budoucím uplatnění většinou vycházejí z toho, co znají. Proto by podle 1. náměstkyně ministryně školství Evy Bartoňové měli jak rodiče, tak výchovní poradci a v neposlední řadě i žáci poznat i výrobní podniky.

„Děti vidí hezké prostředí, které se jim líbí. Je škoda, když ani výchovní poradci neznají prostředí továren, podmínky, ve kterých tam lidé pracují,“ předeslala Eva Bartoňová.

Důležitá úloha leží na bedrech výchovných poradců. „Ti ale mají na starosti 400 až 500 dětí a je otázkou, jak je mohou poznat a fundovaně jim poradit,“ komentuje ředitel SOŠ a SOU Česká Lípa Milan Kubát.

Firmám se podle ředitele vyplatí aktivně seznamovat rodiče s tím, jaká čeká jejich ratolesti budoucnost, pokud se vyučí takzvaným černým řemeslům a nastoupí do konkrétní firmy.

„Školy v jiných částech ČR mají problémy naplnit některé obory. Tady je vidět, že to jde, ale musí se udělat víc než je běžný standart,“ poznamenala 1. náměstkyně. Českolipská škola v letošním roce získala studenty pro obory obráběč kovů, zámečník, instalatér, truhlář nebo elektrikář.

Podle ředitele také velmi dobře funguje spolupráce s firmami. „Máme 34 podniků, v nichž naši žáci absolvují odborný výcvik,“ připomněl.

Jako veliký problém vidí Eva Bartoňová skutečnost, že se z osnov základních škol vytratily předměty jako pracovní vyučování. „Jejich návrat už je obtížný. Je to oblast pro volný čas dětí,“ vysvětlila. Domy dětí a mládeže jsou tlačeny zájmem rodičů a o kroužky vaření a šití rodiče nemají příliš velký zájem.

„Setkáváme se s takzvanými panelákovými dětmi, které často neumějí zatlouct hřebík,“ říká Milan Kubát.

„Bylo by dobré podpořit rozvojovými projekty výuku základních manuálních dovedností. Zatím neumíme připravit alespoň část odměn, které by šly nejen vedoucím kroužků, ale i trenérům a podobně. Děti ale právě takto mohou zjistit, že jsou šikovné a práce je baví,“ dodává Eva Bartoňová.