Asi nejčastěji se teď na školách zavádí přístupový systém, který tvoří identifikační karta, kterou si přiložením na čtečku otevřete jinak zamčené dveře. Systém není novinkou, znají ho zaměstnanci z mnoha podniků. Teď se ale dostávají i do škol, kde na řadě míst platila zásada otevřených dveří. „Tento systém už funguje na zhruba stovce českých škol, v současnosti ho instalujeme pod názvem Vrátnícheck,“ potvrdil zájem škol manažer školních systémů z Institutu mikroelektronických aplikací Jan Orlický.
Díky moderním technologiím, kterým současná generace rozumí lépe než její starší předchůdci, nejsou dnešní žáci odkázaní jen na plastovou kartičku jako dříve. Ta bývá u dětí někdy problematická kvůli riziku ztráty. Dnes je možné mít nainstalovanou aplikaci s přístupovými právy i v mobilním telefonu. Technologie také umožňují komunikovat v případě ohrožení skrze mobilní telefony s policií nebo dávat upozornění dětem rovnou do mobilů. „U aplikací je větší pravděpodobnost, že si ho všimnou v řádu minut, než je tomu u školního mailu,“ vysvětlil Orlický.
Univerzitu předtím kritizovali, dnes učí ostatní
Jako vzor dobrého zabezpečení školy se nyní podle odborníků považuje Česká zemědělská univerzita (ČZU), která na toto téma už sdílí zkušenosti s dalšími vzdělávacími institucemi. Sama přitom byla paradoxně loni pod palbou kritiky za instalaci bezpečnostních rámů v testovacím centru. Portfolio bezpečnostních zařízení má ale univerzita široké a investuje do něj mnoho let. Má i svého bezpečnostního experta. Základem je nepropustný přístupový systém.
Fotogalerie: Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
play_fill
play_fill
play_fill
play_fill
„Přístupový systém má několik výhod, například si můžeme rozhodnout, koho a kdy pustíme do našich budov. Dále hraje velkou roli při mimořádných událostech, kdy jsme na dálku schopni otevřít či uzavřít danou část areálu," přiblížil vedoucí Oddělení ochrany osob a majetku ČZU Vít Kluger. Mimo elektroniky sází univerzita i na ostrahu areálu a obchůzkovou službu.
Kraje investují miliony
Pozadu v investicích do bezpečnosti žáků a učitelů nejsou ani některé kraje. Karlovarský kraj s tím začal mnohem dříve před tragickými událostmi na filozofické fakultě v Praze, vlastní projekt rozjel už v roce 2017 a pokračuje v něm dál. „Instalujeme inteligentní kamerové systémy, které umožňují napojení do systému městských policií a zároveň jsou připojeny na vzdálený dohled z Krajského úřadu Karlovarského kraje,“ přiblížil karlovarský hejtman Petr Kulhánek.
Téměř 900 tisíc korun už letos rozdělil na bezpečnostní projekty mezi školy také Liberecký kraj, další více než dva miliony investoval sám. Do konce prázdnin mohou školy žádat ještě o dalších 3,8 milionu korun.
Bezpečnost je teď jednou z priorit, které se věnuje i ministerstvo školství. Chce připravit soubor pravidel, kterými by se školy řídily. „Ministerstvo v současnosti pracuje na aktualizaci Metodického doporučení k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních,“ potvrdil vedoucí oddělení komunikace s médii Patrik Kubas.
Pedagogy proškolí
Jen investice do techniky podle odborníků na bezpečnost škol ale nestačí, zcela předejít brutálním útokům vždy nedokážou. „Způsobů, jak pronést do školy zbraň, je mnoho. Investice do techniky není primární nástroj prevence, která by se měla nastavit. Ta spočívá především v práci s pedagogy,“ vysvětlil před časem pro Deník prezident Asociace bezpečná škola Libor Sladký. Ve spolupráci s policií by měli pravidelně absolvovat školení o zvládání krizových situací.
Nebezpečí totiž nemusí hrozit jen zvenku. Kriminalisté i psychologové dlouhodobě upozorňují, že agrese na školách roste, po covidu se měla ještě zvýšit.
V roce 2021 Asociace bezpečná škola zveřejnila anketu, na kterou odpovídali učitelé z téměř šesti stovek škol. Přibližně osm procent z nich se v posledních třech letech setkalo s útokem žáka na pedagoga, pět procent bylo svědkem, kdy na učitele zaútočil rodič. Zhruba třetina pedagogů má zkušenosti s verbálními útoky žáků, včetně vyhrožování fyzickou újmou.
Rámy najdou zbraň i covid
Bezpečnostní rámy si asi nejvíc vybavíme ve spojitosti s kontrolou, zda u sebe nemá člověk zbraň. Rámy ale mohou odhalit i aktuální tělesné zdraví. V roce 2021, během covidové pandemie, instalovala ČZU bránu s bezkontaktním měřením teploty a s funkcí dezinfekce. Jiné školy vsadily zase na termokamery.
