„Určitě by nepomohly nějaké bariéry, rámy, kontrolní stanoviště všude možně. Ten člověk by udeřil třeba v obchodním centru, na sportovišti, v metru,“ řekl Pavel Černý ČTK. Šlo by o nemalé výdaje na neúčinná opatření, která by omezovala běžný život. Útočník by se navíc nenechal odzbrojit vrátným u kontroly ve škole, dodal. „Ten by byl první obětí střelby,“ uvedl Černý. Fronty na začátku výuky by navíc mohly být vítaným cílem. „Místo aby takový střelec musel vyhledávat lidi po celé budově, měl by je na jednom místě,“ vysvětlil.

Jak zvýšit bezpečnost? Školy by se měly proškolit, shodují se odborníci: 

Praha se v pátek 22. prosince probudila do smutného rána. Na Rudolfinu vlají černé prapory
Kvůli bezpečnosti proškolí pedagogy. Správně, jen technika nepomůže, radí expert

Zamezit podobnému útoku by nepomohl ani zákaz držení zbraní s výjimkou členů bezpečnostních složek, který navrhovali v petici studenti. „Pokud by se ten člověk nedostal k legální soukromé zbrani, byl by ve fázi, kdy by to dokonal něčím jiným,“ uvedl Černý. Zmínil, že i Olga Hepnarová v roce 1973 úmyslně vjela s nákladním autem mezi lidi na tramvajové zastávce poté, co zjistila, že se nedostane tak snadno ke zbrani.

Jak informovat veřejnost? 

Pomoci by mohla naopak příprava na podobné události, určitá branná výchova zaměřená na aktuální hrozby. „Taková branná příprava moderního věku, což je úkol ministerstva školství, v podobě školení, výcviku, přípravy,“ uvedl Černý.

Zahrnovat musí už i to, jak se lidé dozvědí, že jsou v nebezpečí. Prastaré rozhlasy bývají podle Černého zkušeností často nefunkční a jiný systém než běhání po škole pak neexistuje.

„Učebny se často nedají zamykat zevnitř, nikdo vlastně neví, jak reagovat, jak se schovat, zabarikádovat, jít z úhlu střelby,“ dodal.

Pomohou bezpečnostní rámy, či nikoli? Podle odborníka by měly být standardem:

Policejní zásah na římse budovy fakulty v Praze po útoku střelce
Bezpečnostní rámy by měly být standard, říká po útoku vyjednavač Pařík

Příprava by měla obsáhnout i to, jak kontaktovat bezpečnostní složky a připravit se na jejich příchod.

Někteří lidé přítomní na FF UK zmiňovali, že sice slyšeli nezvyklé zvuky, ale výuka při střelbě třeba i v sousedním patře pokračovala. Využití by podle Černého našel i systém, který by vyslal na mobilní zařízení v určitém okruhu varování, co se děje. „Lidé v okolí náměstí nebo budovách fakulty by se dozvěděli, že probíhá střelba,“ řekl. Zpráva by pak obsahovala i instrukce, jak se zachovat.

Mohli by pomoci i policisté mimo službu? 

Zásadní roli při ochraně měkkých cílů mohou hrát i policisté mimo službu, uvedl Černý. „Devadesát procent policistů mimo pracovní dobu, kteří mají pochopitelně povinnost zakročit, a to nejen při takovéto události nebo jiném trestném činu, nemá čím zakročit,“ uvedl.

Dříve mohl policista při osobním volnu nosit služební zbraň, když mu to nadřízení přímo nezakázali, dnes to naopak vyžaduje výslovné povolení. „Chtělo by to apelovat na policejní špičky, aby se tyto nesmyslné předpisy změnily,“ dodal.

Za vhodné by považoval i to, aby měli první policisté na místě k dispozici dlouhou zbraň. „Nemyslím tím ty, které nyní mají, tedy samopaly HK MP5. Jsou sice velké, ale jsou na stejný náboj, jako má jejich služební pistole,“ uvedl. Taková zbraň je prakticky nepoužitelná k potřebně rychlé eliminaci pachatele na 100 až 150 metrů, doplnil.

„Kdyby tam vhodná zbraň od počátku byla, ten člověk by tam (na ochozu FF UK) neběhal, ale vmžiku by byl eliminován,“ dodal Černý.

Útoky se nevyhýbají ani českým školám. Jaké jsou ty největší:

Střelba v centru Prahy 21. prosince.
Útoky na školách v ČR? Tragédie na fakultě v Praze se zařadila k těm nejhorším

V Česku je podle Černého centrální registr zbraní na špičkové úrovni, policie z něj může mít v kterýkoliv okamžik potřebné údaje, a to včetně informací o nabývání zbraní i nákupech střeliva. Stát by ovšem mohl přemýšlet o tom, že by už dopředu elektronicky evidoval balistické stopy každé legální soukromé zbraně, dodal Černý.

Balistická expertiza minulý týden prokázala shodu zbraně využité k vraždě dvou lidí v Klánovickém lese z 15. prosince se zbraní z domu, kde bydlel střelec z FF UK. Stalo se to ale až po střelbě na fakultě, která stála život 14 lidí a střelce.