Počet lidí s diagnózou autismu rychle stoupá. Částečně to lze vysvětlit lepší diagnostikou i větším povědomím o této vývojové poruše. Další příčiny tak strmého nárůstu jsou ale zatím záhadou.

V Česku žije podle dat sdružení Děti úplňku přes sedm tisíc dětí do patnácti let s touto diagnózou. Existuje tu přitom jen minimum školek pro autisty, nedostatečná je i kapacita speciálních škol. Navíc ne všude dokážou s touto diagnózou pracovat. Dosud v nich totiž převažovali žáci s dětskou mozkovou obrnou nebo s mentálním či smyslovým postižením. To se ale v posledních letech zcela změnilo.

Martina Qureshi se synem Ryanem.
Konečně jsme našli školu pro Ryana a je v ní šťastný, má radost maminka autisty

„V posledních letech jsou speciální školy plné především dětí s autismem. Potřeba rodin umísťovat tyto děti se stále zvyšuje, rozhodně se ale tak rychle nezvyšuje kapacita,“ uvedl mluvčí Diakonie Dalibor Hála. Právě Diakonie je největší nestátní provozovatel speciálních škol. Po republice jich provozuje devět, z toho v Praze tři. Podle Hály si zakládají na tom, že do naplnění kapacity neodmítají žádné dítě, ať by bylo jeho chování sebenáročnější.

Když zrekonstruovali speciální školu V Zápolí v pražské Michli, zdvojnásobili kapacitu ze čtyřicítky míst na osmdesát. Přesto měli velký převis poptávky. „Neotevřeli jsme ani školkovou třídu, i tak jsme museli patnáct žáků odmítnout rovnou a další pak při zoufalých telefonátech s rodiči, kteří ještě v září marně hledali místo. Spádovost ve speciálních školách není, takže nikde nemají nárok na umístění a musí to zkoušet všude,“ popsal ředitel školy Milan Černý.

Integrace je u autistů složitá

Mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová namítla, že autistické děti se mají integrovat hlavně v běžných školách s využitím podpůrných opatření. Pouze když poradna zjistí, že by podpora nestačila, mají směřovat do speciální školy.

Damián, malý autista z Plzně, s maminkou a sestrou
Život s autistou. Kéž by byl jednou jako seriálový Sheldon, přeje si maminka

Za nedostatečnou kapacitu jsou pode ní odpovědné převážně kraje, pod něž většina těchto zařízení spadá. Resort doporučuje zřizovat speciální třídy v běžných školách. „Je to určitě vhodný krok s ohledem na možnost integračních aktivit ze strany školy,“ uvedla Fojtová.

Zástupkyně ředitelky speciální školy v Michli Lucie Horáková je však k integraci autistických žáků skeptická. „Děti s tělesným handicapem, se zrakovým či sluchovým postižením jsou již většinou integrované v běžných školách. U dětí s autismem je to složité, u velké části to nejde. Nemělo by to pro ně smysl a i pro základní školu by to bylo hodně náročné,“ vysvětlila.