Deník / Průvodce rokem 2024Deník / Průvodce rokem 2024Zdroj: DeníkJaké dvě letošní změny budou z pohledu rodičů a žáků nejzásadnější?
Budou to digitalizace u přijímaček a rozšíření kapacit i nabídky oborů středních škol v některých regionech. Nová úprava přijímacího řízení umožňuje podávat přihlášky online a nově až na tři střední školy. Ty uchazeče seřadí podle svých preferencí a systém k nim bude po vyhodnocení výsledků žáky přiřazovat.

Školám by tedy tento krok měl ulehčit.
Digitalizace přijímacího řízení
je určitě pozitivní změna, která jim zjednoduší administrativní práci.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Deník přináší shrnutí největších změn, které učitele i rodiče letos čekají:

V roce 2024 budou střední školy čelit náporu silných populačních ročníků při přijímačkách, které navíc projdou digitální revolucí. Podívejte se v článku i na další důležité změny, které učitele a rodiče letos čekají.
Jaké změny čekají letos školství: Velká revoluce v přijímačkách i vyšší platy

U přijímacích zkoušek loni školy řešily malou kapacitu tříd vůči populačně silným ročníkům. Bude se situace opakovat?
Očekávám, že dojde k mírnému zlepšení, neboť většina krajů navyšovala své kapacity. Demografická křivka je nicméně neúprosná a silné ročníky budeme pozorovat ještě čtyři roky. Přístup zřizovatelů se také liší. Někteří spoléhají na to, že převis uchazečů vyřeší soukromí zřizovatelé a méně preferované obory - žáci se někam umístí, i když by upřednostnili jinou volbu, kdyby byla vyšší kapacita. Jiní se naopak aktivně pustili do navyšování kapacit u žádaných oborů, nebo dokonce otevírali obory nové.

Loni se také opět změnil ministr školství. Jsou nějaká témata, která se odborníci snažili otevřít a řešit, ale stále se jim ze strany politiků nedostává sluchu?
V oblasti školství se na několik témat či problémů upozorňuje dlouhodobě a loňský rok nebyl výjimkou. Nelze říct, že by se těmto tématům nedostávalo pozornosti, politici do debat vstupují aktivně a vyjadřují podporu k návrhům řešení. Mnohdy ale zůstávají návrhy a opatření jen na papíře. Ministerstvo slíbilo nabídnout řešení některých těchto témat v letošním roce, například opatření proti odkladům povinné školní docházky nebo reformu oborové soustavy. Některá témata ale pravděpodobně zůstanou nadále ležet ladem.

ČTĚTE TAKÉ: Novela školského zákona má změnit proces přijímacích zkoušek na střední školy:

Přijímačky na střední školy se razantně změní. Jak? V článku se vše dozvíte.
Více přihlášek, jednodušší podání. Přijímačky na střední školy se razantně změní

Zdroj: DeníkKterá?
Jsou jich desítky. Smutným příkladem je řešení nerovností v českém vzdělávání, kdy odborníci dlouhodobě nabízí konkrétní kroky k řešení – útlum víceletých gymnázií, změnu systému jednotných přijímacích zkoušek, desegregaci změnou stanovování spádových obvodů, sjednocení a zjednodušení administrace projektů poskytujících obědy zdarma potřebným, cílenou podporu škol s vyšším počtem socioekonomicky znevýhodněných žáků a opatření proti odkladům povinné školní docházky. Data rovněž potvrzují důležitou roli předškolního vzdělávání a podpůrných pozic v boji s nerovnostmi ve vzdělávání. Kvalitní předškolní vzdělávání v raném dětství podporuje rozvoj osobnosti dítěte, vytváří předpoklady pro další vzdělávání, a pomáhá tak snižovat sociální nerovnost. Je tak zvláště významné pro děti ze znevýhodněného prostředí. Z různých dokumentů ale vyplývá, že právě tyto děti se předškolního vzdělávání zpravidla neúčastní.

Na to, že v českém školství panují nerovnosti, upozorňují i mezinárodní analýzy.
Pokud se žáci nebudou cítit ve škole chtění, podporovaní a v bezpečí, tak nebudou mít naplněnou elementární potřebu, aby se mohli naplno rozvíjet a vzdělávat se. V Česku má rodinné zázemí a socioekonomické postavení značný vliv na výsledky žáků. Podle posledních dat mezinárodního programu PISA se například rozdíl v matematické gramotnosti mezi žáky z nejvíce znevýhodněného a nejvíce zvýhodněného prostředí navýšil na tři školní roky. V Česku je tento problém tak vážný, že jsme čtvrtí nejhorší z 81 srovnávaných zemí. Žákům ze znevýhodněného prostředí je často nabízeno, aby po základní škole pokračovali v učebních oborech. Přestože kdybychom uměli pracovat s jejich potenciálem a nerovnostmi ve vzdělávání, mohli by někteří studovat v maturitních oborech, a poté třeba i na vysoké škole.

PODCAST: Jak smazat sociální rozdíly ve školách? Řešení nastínila Margareta Křížová

Margareta Křížová (vlevo), vedoucí NEWTON Business Accelerator
Šikanu a sociální nerovnost dětí ve školách by vyřešila uniforma, říká Křížová

Velmi se také skloňuje téma zhoršujícího se duševního zdraví dětí a mladistvých. Bude to jednou z priorit roku 2024? 
Na tristní stav duševního zdraví upozornila loňská studie Národního ústavu duševního zdraví, která odhalila, že čtyřicet procent deváťáků trpí středními až těžkými depresemi a třicet procent úzkostí. S těmito alarmujícími údaji je potřeba mezirezortně akutně pracovat.

Poslední měsíce roku 2023 provázely i protesty kvůli škrtům a jejich dopadům například na platy nepedagogických pracovníků. Myslíte, že se letos zopakují?
Je těžké odhadnout, jestli i letos dojde k protestům, nicméně se domnívám, že debata o výši platů bude pokračovat. Oficiální čísla o mzdách na obdobných pozicích v soukromém sektoru sice mohou být podobná, ale jsou v jistém směru zkreslená. Nevidíme v nich tuzéry ani odměny nad rámec smlouvy takzvaně na ruku. Ministerstvo školství plánuje vést i debatu o převzetí odpovědnosti za nepedagogické činnosti zřizovatelem včetně mzdových prostředků a zamýšlí upravit rozpočtové určení daní.