Neznamená to však, že by se v každém městě či obci platilo za nesoukromou školku či družinu stejně, pouze se zavede nepřekročitelný strop. Návrh totiž předpokládá, že zřizovatel bude moci stanovit pro jednotlivá zařízení různou výši poplatků.

Novela by rovněž rozšířila okruh osob, které budou mít nárok na osvobození od placení školky či družiny o rodiče pobírající přídavek na dítě. Osvobození bude možné požadovat od školního roku 2024/25. Jedná se o poměrně velkou skupinu, koncem minulého roku ho dostávalo zhruba 350 tisíc dětí a počet dál rostl s tím, jak se přídavek zvyšoval.

Jako součást konsolidačního balíčku vláda oznámila zrušení školkovného, pomáhá podle ní jen bohatším rodinám:

Ve školním roce 2021/22 se za školku platilo měsíčně v průměru 387 korun. Výše minimální mzdy k 1. lednu 2023 je 17 300 korun, tzn. maximální výše úplaty v mateřských školách by podle navrhované změny činila 1384 korun, u školních družin a školních klubů 692 korun.

Někdo chce platit víc, jiný nic

Názory na výši plateb ve školkách se zásadně liší. Vladimíra Pechanová je ředitelkou mateřské školy v Obrnicích na Mostecku, tedy v obci známé svou vyloučenou lokalitou. Je také členkou odborné rady v Platformě pro včasnou péči. Podle ní různě vysoké platby za školky v jednom městě či obci vedly k segregaci dětí ze sociálně slabých rodin. „Když se zřizovatel bude chtít ‚zbavit‘ některých dětí z lukrativní školky nebo školní družiny, nastaví zde vysokou částku a přijde odliv slabších rodin do méně lukrativní mateřské školy,“ vysvětlila.

close Vladimíra Pechanová, ředitelka MŠ v Obrnicích info Zdroj: se svolením Platformy pro včasnou péči zoom_in Vladimíra Pechanová, ředitelka MŠ v Obrnicích Ona osobně by úplatu za státní školku plošně zrušila, neboť spousta nároků na osvobození od platby ředitele příliš administrativně zatěžuje. „Každý měsíc jsem zažívala, že mi rodiče nosili potvrzení z úřadu práce a žádost o osvobození od úplaty. Nedělala jsem nic jiného, než neustále zpracovávala,“ vylíčila. Nakonec se se zřizovatelem domluvili na nulové částce pro všechny rodiče. Při sestavování rozpočtu zřizovatel prý s touto částkou počítá a školce ji vynahradí.

V Obrnicích se jim toto opatření vyplatilo, školku absolvuje více dětí ze sociálně slabých rodin a zvyšuje jim to šance na lepší zvládnutí základního vzdělávání. Nicméně tato obec na Mostecku je specifická, v exekuci je tu téměř polovina obyvatel a v průměru vychází šest exekucí na jednoho člověka.

Naopak Jana, maminka pětiletého dítěte ve školce, naopak nesouhlasí s navrhovaným maximálním stropem pro měsíční platbu za školku.

„Platíme měsíčně 1500 korun školkovné a 500 korun jako dobrovolný příspěvek na pomůcky. Díky tomu máme vedle učitelky neustále i asistentky, což je přesně důvod, proč jsem o tuto školku hodně stála. Je pro mě šílená představa, že nějaký úředník od stolu řekne: Sorry, od teď prostě smůla, asistentky nebudou, nejsou na ně peníze, stát zakázal dát vyšší školkovné.“ Upozornila také, že když budou od této platby osvobozeni příjemci přídavků na dítě, skokově vzroste počet zájemců o tuto dávku. „Přídavek je dnes tak nízký, že se nevyplatí kolem toho pobíhat. Ale pokud by se reálně navýšil o školkovné, bude to něco jiného,“ uvedla.

Nový systém bude jednodušší

Podle ministerstva školství jsou nevýhodou současných plateb složité výpočty a také nerovnosti ve výši částky v rámci obce či města. Problematický je i často účelový výklad toho, co se považuje za neinvestiční výdaj, z něhož se výše odvozovala.

„Výhodou nového systému jsou jednoduchá a transparentní pravidla odvozená od socioekonomické situace v celém Česku. Přesto ale umožní reagovat na podmínky daného regionu nebo konkrétní školy tím, že zřizovatel stanoví úplatu na nižší než maximální úrovni a bude provoz dofinancovávat,“ uvedla mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.

Stát reagoval na rostoucí inflaci a od 1. ledna 2023 zvýšil maximální částku, kterou zaplatí rodič za měsíční školné v dětské skupině:

Podle stínové ministryně školství Jany Berkovcové (ANO) existuje riziko, že úplatu za školku zřizovatel podhodnotí ve snaze vyjít vstříc svým občanům, tedy voličům. „Přitom není určeno, že zřizovatel bude muset tento rozdíl mateřské škole kompenzovat,“ upozornila.

Podle upraveného znění vyhlášky by měl stanovovat platbu zřizovatel poprvé na školní rok 2024/25. Se změnami souhlasili zástupci předškolních asociací, odborů, ředitelů mateřských škol i Svazu měst a obcí.