Původně úředníci počítali s tím, že se nejpozději do roku 2027 zruší klasifikace v prvních třech ročnících. Vše se ale posunulo. „Co se týká zavedení, není specifikována dobrovolná fáze, protože hodnotit slovně lze ve všech ročnících už nyní. Zároveň se vyhodnotí přínos této změny, aby bylo možné zvážit zrušení klasifikace i ve vyšších ročnících, popřípadě i na druhém stupni,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová.
Slovní hodnocení již několik let funguje jako alternativa ke známkování. Nová bude skutečnost, že známky již nejmladším žákům nebude možné dávat. Už v roce 2015 vyšla vyhláška o některých dokladech o vzdělání, která umožňuje dosavadní klasifikaci pěti stupni, slovní hodnocení, nebo kombinaci obou metod. Obsahuje i tiskopis vysvědčení pro slovní hodnocení.
Inovace ve školství
Pouze slovní hodnocení nejčastěji používají školy se speciálními výukovými programy, které přistupují individuálně ke každému žákovi. Jednou z nich je laboratorní základní škola Labyrinth v Brně, kde se v praxi testují inovace ve školství. „Známky nepotřebujeme. Žáky žene za poznáváním touha objevovat nové věci, porozumět tomu, jak fungují a jak s nimi mohou v životě pracovat. Díky měsíčním plánům jsou jim vždy jasné cíle, které mají naplnit. Slovní hodnocení je zpětná vazba, jež pomáhá jejich učení zlepšovat,“ popsala Julie Grombířová.
Na škole působí jako učitelka na prvním stupni a zároveň to je jako odbornice z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity členkou výzkumného týmu Vysvědčení jinak.
Zatímco dosavadní formulář pro vysvědčení se slovním hodnocením obsahoval jen velké volné okénko, tým z Masarykovy univerzity během několika let vývoje a testování sestavil speciální šestistránkový formulář pojmenovaný Vysvědčení jinak, kde učitel rozepisuje jednotlivá kritéria a škály, které ukazují, nakolik je žák zatím zvládnul. Výzkumníci vše sestavili tak, že se hodnotí přímo cíle, které stát po školách žádá v takzvaných rámcových vzdělávacích programech.
Některé školy již toto inovativní vysvědčení s úspěchem používají. Tým rovněž provozuje kurzy pro učitele Hodnocení jinak.
Třeba v kolonce angličtina rodiče najdou čtyřstupňové škály ukazující, jak žáci zvládají ústně reagovat, písemně se vyjadřovat, číst s porozuměním a poslouchat s porozuměním. Následuje několikavěté sdělení učitele, co se žákovi v angličtině daří a kde má prostor pro zlepšení.
Hudební, výtvarná, pracovní či tělesná výchova se škálami neposuzuje, na vysvědčení se objeví jen zpětná vazba pedagoga. Důležitou součástí je také sebehodnocení žáka a sdělení od rodičů jako nepovinná položka.
Fotogalerie: Vysvědčení - známky a slovní hodnocení
Už žádné pětky z testu
Zrušení klasifikace v první a posléze i druhé třídě se nedotkne jen vysvědčení, ale i průběžného hodnocení. Například na testech se rovněž neobjeví známky, ale třeba zmíněné škály ukazující, jak si látku žák osvojil, případně několik vět od učitele, co se v testu dítěti povedlo a na čem má zapracovat.
Zastánce slovního hodnocení je třeba zeměpisář ze základní školy David Stehlík. Podle něj známky nedávají smysl v současném nastavení výuky, jež se stále více zaměřuje na získání dovedností. „Vidím známky jako přežitek vytvářející nerovnost ve vzdělávání, na druhé straně se jedná o tradiční nástroj. Mám žáky, kteří známky nechtějí, a žáky, kteří bez nich nedají ani ránu,“ uvedl.
Varoval přitom, že inovativní hodnocení je časově náročné a často se nesetkává s pochopením žáků a jejich rodičů.
Středoškolská češtinářka, která vzdělává učitele v digitalizaci výuky, Jana Šindlerová naopak upozornila, že známka je jen nástroj a záleží hlavně na pedagozích, jak dobře či špatně jej používají. „Výměna nástroje obvykle blbému použití nezabrání. Jestli je cílem ministerstva školství méně výkonové školství, začít od známek je poměrně pošetilé. Ale rozumím tomu, že je to nejjednodušší i nejméně finančně náročné,“ sdělila na dotaz Deníku.