Zajímavosti cestou:  1. Skalíkova louka, 2. Zvonička na Pustevnách, 3. Jeskyně Volářka, 4. Studánka U Koloucha

Prakticky všechny hory Království českého ležely v sudetském pohraničí, Beskydy jsou jediné zcela a nekompromisně „naše“ pohoří. Také proto se k nim váže největší množství legend, pověstí a vyprávěnek. Už staří Slované po bůhvíkolik staletí slavili letní slunovrat na hoře Radhošť zpěvem, tancem a bakchanáliemi; tahle tradice do jisté míry pořád přetrvává. Marně katolická církev rozhlašovala, že zde svatí Cyril a Metoděj osobně strhli a zničili modlu boha Radegasta.

Mapa trasyMapa trasyZdroj: Mapy.czMezi lidem se od věků špitá, že pohanští kněží zlatou sochu boha ukryli v podzemí Radhoště, kde jsou stále ne zcela prozkoumané, až několik set metrů dlouhé jeskyně. Nepomohl ani výsadek poustevníka na místě, kterému se dnes říká Pustevny. Do arzenálu lidové slovesnosti díky tomu jen přibyl další pří- běh, podle nějž zde byl posledním poustevníkem z Francie vyhnaný královský princ Felix (měl tu zemřít v roce 1784), kterýžto poustevník ovšem radostného pohanského ducha z Beskyd stejně nevypudil. Ono také po dobré kyselici s klobásou, frgálech a slivovici lidé moc chuti na půsty a poustevničení nemají.

První lanovka Evropy

Po mnichovské dohodě nám zbyly jediné hory – Beskydy. I proto zde byla hned v zimě roku 1940 postavena první sedačková lanovka v Evropě (dělníkům nevadila ani teplo- ta minus třicet stupňů Celsia). Vedla z Ráztoky (620 m n. m.) na Pustevny (1018 m n. m.). My dnes dorazíme k hotelu Ráztoka, bohužel kvůli rekonstrukci zavřenému, buď autobusem, anebo vozem, který tam necháme na parkovišti. Po pár krocích jsme u spodní stanice lanovky, jež nás pohodlně doveze do „srdce Beskyd“. Samozřejmě už nepůjde o původní lanovku s dřevěnými sloupy – ta současná byla napo- sledy upravována v roce 2017.

Více o cyklistice najdete na Deník.cz. Staňte se dnes digitálním předplatitelem a získáte zdarma e-knihu plnou cyklotras po celém Česku. Více na: predplatne.denik.cz/cyklodenik

Zatímco blízké Jeseníky ovládali Němci a na Pradědu postavili rozhlednu Habsburgwarte, na Pustevnách zbudovala Pohorská jednota Radhošť v roce 1891 jednoduchou útulnu Pústevňa a o tři roky později další útulnu Šumná. Líbezné Beskydy se však brzy staly velmi oblíbenou destinací i pro bohatší turisty. Proto zde v roce 1899 vyrostly hned dvě další chaty, tentokrát velké, krásně malované a na svoji dobu luxusní: Libušín a Maměnka, obě z projekčního prkna Dušana Jurkoviče a obě v radostném dobovém slohu takzvané selské secese.

A zpátky na koloběžce

Z Pusteven nás čeká příjemná procházka na Radhošť (1129 m n. m.): v létě si tu nezapomeňte nasbírat borůvky. Budeme při tom míjet slavnou sochu pohanského boha plodnosti, ale i války a vítězství, Radegasta. Na vrcholu hory Radhošť nás pak čeká nejvýše položená kaple v Česku – je zasvěcena Cyrilu a Metodějovi – i sousoší těchto věrozvěstů.

Přímo pod našima nohama přitom budou tajuplné jeskyně, zvané též „ďury“. Ještě před sto lety prý mohl jednou z nich projet z Pusteven na Radhošť vůz tažený koňmi! My se teď příjemnou procházkou vrátíme na Ráztoku – můžeme také zvolit trasu přes Pustevny, kde nás čeká jedna turistická lahůdka: z Pusteven se totiž dá svižně sjet na koloběžce. Dole už čekají frgály, kyselica a slivovica!

Co možná nevíte

Kaple na vrcholu Radhoště je sice obložená šindelem, ale její architektura připomíná Byzanc, odkud k nám přišli věrozvěsti Cyril a Metoděj

Sochu pohanského boha Radegasta vytvořil frenštátský rodák Albín Polášek, profesor Akademie krásného umění v Chicagu. Kopie sochy, která nyní stojí na Pustevnách, nechal udělat pivovar Nošovice.

Kouzelné stavby Dušana Jurkoviče snad nemohly najít hezčí místo, než srdce nejčeštějších (byť vlastně moravských) hor. Teď už jsou po zhoubném požáru znovu opraveny.

Vyhlídková stezka Valaška vás nad Pustevnami zavede až do oblak.