Typ trasy: cyklistická. Náročnost: nízká. Délka: 26,3 km. Zajímavosti cestou: 1. Děvičky, 2. Kostel sv. Linharta, 3. Římská vojenská stanice Hradisko, 4. Památník Velké Moravy.

Obec Pasohlávky má za sebou hodně dlouhou a dramatickou minulost. Vždyť na jejím nejvyšším bodu (kopci Hradisko s výškou 220 metrů nad mořem) a v okolí byly objeveny pozůstatky vojenského ležení z dob vlády římského císaře-filozofa Marka Aurelia! Velký vojenský tábor s množstvím zděných staveb zřejmě patřil X. legii, která měla své hlavní sídlo ve Vídni/Vindoboně.

Po ukončení markomanských válek se ale z Moravy stáhla, což je možná škoda. Existují totiž historikové, kteří dělí Evropu na západní – tedy tu její část, kterou okupovali Římané – a východní, kde v té době řádily divoké kmeny domorodců. Do „svých“ oblastí pak prý Římané přinesli kulturu a civilizaci, kterou neobsazená část starého kontinentu po staletí (možná dodnes) bolestně postrádá.

Trasa výletuTrasa výletuZdroj: DeníkDozvuky antické kultury můžete dnes vyzkoušet v rámci nejmodernějšího zábavního vodního centra u nás – v Aqualandu Moravia. Jeho část Forum Romanum je totiž pojednána ve stylu „starořímského wellness“. Můžete zde odpočívat na lehátkách jako dávní senátoři nebo si užít celou řadu moderních procedur a dokonce na třicet saun všeho druhu!

Není pochyb o tom, že by si to tu staří Římané náramně užívali. A jejich dítka samozřejmě také: vždyť zde čeká dvacítka různých toboganů a skluzavek, včetně několika u nás unikátních. K tomu patnáct bazénu s celkovou plochou 3000 m2, z nichž v některých je minerální voda čerpaná z hloubky 1450 metrů a jako třešnička na dortu ta báječná vyhlídka na Pálavu!

Vlčí kost v pokladně

Z Pasohlávek vyrazíme do Brodu nad Dyjí, který býval za první republiky ,,echt“ německou obcí a ve válce padlo 11 % jeho obyvatel: to je v rámci jižní Moravy nejvíce. Pohodlnou jízdou za chvíli dorazíme do Dolních Věstonic – místa, kde byla nalezena 30 000 let stará Věstonická Venuše, první plastika svého druhu na světě. Podle jedné teorie se zde Venuše, znázorňující božstvo plodnosti, vyráběly ve velkém a vyvážely do ciziny. Že by šlo o první průmysl na našem území?

Seznámíte se tu i s jinými pozoruhodnostmi: věděli jste třeba, že zde byla nalezena vlčí kost s 57 zářezy v několika skupinách? Z nich 25 je seskupeno po pěti tisících, pravěký génius zřejmě ve své „pětkové“ soustavě vycházel z počtu prstů na lidské ruce.

Pokud máte možnost zdržet se zde několik dnů, využijte ji – okolí je protkáno neuvěřitelným množstvím nejrůznějších stezek: počínaje třeba Jantarovou (Krakov-Vídeň), přes mikulovskou, valtickou, pavlovskou, starohorskou, naučnou děvínskou či věstonickou až po archeologickou stezku.

Nebo snad raději vyrazíte na pálavské hradní zříceniny Děvičky a Sirotčí hrádek? Templářský poklad, který tu má být ukryt, asi nenajdete – užijete si ale báječnou procházku po vápencovém útesu, který kdysi omývalo moře teplé jako Karibik. A ať z Pálavy sestoupíte na kteroukoli stranu, všude se ocitnete v blízkosti sklepů s báječnými víny. Unikátní spojení vápencového podloží a stále více sálajícího slunce totiž zdejším vinařům umožňuje dělat moky světové třídy…

Více o cyklistice najdete na Deník.cz. Staňte se dnes digitálním předplatitelem a získáte zdarma e-knihu plnou cyklotras po celém Česku. Více na: predplatne.denik.cz/cyklodenik