Sedím si v luxusním křesle na evropském zasedání, asi tak jako by si osobnost zvolena do jednoho ze dvou legislativních těles EU měla sedět a popíjím poctivou brazilskou kávu. Jsem v tomto oboru úplný nováček, a tak okoukávám výzor mých politických kolegů. V tu chvíli se jeden z nich ozve na mikrofon: "Můžeme začít? Jen bych chtěl říct pár hřejivých slov našemu dlouholetému pracovnímu partnerovi… Igore, všechno nejlepší k tvým padesátinám!" V tu chvíli se mi honí hlavou, jak mají europoslanci napilno.

Aspoň si zpříjemnili jindy vyčerpávající jednání nevídaně humorným proslovem ke kulatinám. Dlouho váhám, zda můžu být tak troufalý a optat se na nějakou tu afterparty, ale nejsem přeci žádný hulvát, abych pokládal nemístné otázky při krajně vážných konzultacích o chodu naší země. Zbytek konstruktivně strávené hodiny se nese ve stejném duchu, a tak odcházím s pocitem, že se zanedlouho budu rochňat v penězích naprosto zaslouženě.

Pomalu plynou dny, týdny, měsíce a roky a já si uvědomuji, že díky mé bohaté slovní zásobě, kterou vytasím před médii, si žiju jako hrabě. Za nějaký ten úplateček sem tam řeknu něco, čemu by se dalo říkat přizpůsobení pravdy k obrazu svému. Zkrátka europoslanství zvládám hravě.

S mým soukromým životem to ale pokulhává. Manželka místo o půlnoci se mnou usíná v osm sama, krátkou košilku vyměnila za huňaté pyžamo po tchýni a v poličce přibyla k padesáti odstínům šedi kniha Krutopřísné povídky - "Lži" o českých politicích. Děti si podepisují úkoly samy, protože podle každé druhé listiny zvládnou obkreslit tátův podpis a od svojí matky už zdaleka nedostávám takový full servis jako dříve.

Moje kariéra se pomalu ale jistě blíží ke konci. Začínám si pomalu uvědomovat, že smyslem života zdaleka není hmotný majetek, ale láska v duši, kterou si za peníze nekoupíte. A tak jsem se z vlastní iniciativy rozhodl ukončit svoje působení na politické scéně a věnovat se věcem, pro které stojí za to žít. Za peníze státu sem si stihl koupit červené ferrari a vilu na kraji města a krátce na to podal definitivní výpověď.

Konec příběhu už znáte. Nyní jsem mazlíčkem celé rodiny a vzorem správného člověka.

Klára Hermanová, Gymnázium Jateční, Ústí nad Labem, téma: "V kůži europoslance"