Samozřejmě se takto ptám i svých přátel, spolužáků a známých, ale většina z nich mi odpoví, že nevědí nebo by se nikdy přestěhovat nechtěli, hlavně proto, že tu mají rodinu a přátelé, jsou na toho prostředí zvyklí, líbí se jim tady a nic by měnit nechtěli. Skoro žádný člověk mi neodpověděl s jistotou, že by chtěli svůj život strávit jinde než v České republice. Ale pokud si na tuto otázku odpovím sama, vím, že v České republice rozhodně žít nechci. Už jen s toho důvodu, že mě pár let láká bydlet někde jinde. Nejen láká, ale jednoduše řečeno, chci bydlet jinde. Místa, která mě zrovna napadají, jsou například Německo, Rakousko, Nizozemsko, popřípadě Velká Británie. Ale asi se ptáte proč? Každý si je určitě vědom a je to samozřejmostí, že všude se vždy budou platit daně, nájem bytu, elektřina, voda a další poplatky, nebo budou dražší ty věci, které u nás zakoupíme zcela levně. Podle toho, jak uvažuji, mě první napadá to, jaká je politika v ostatních státech. Tudíž, jak je uspořádaná, jestli v ní mají pořádek a lidé tam žijí rádi a spokojeně, i když se v politice určité neshody a problémy vyskytnou. Dále jsou zajímavostí pracovní místa, jejich nabídka a bydlení. Také i to, kolik si člověk v dané zemi vydělá peněz, co všechno zaplatí, utratí a nakonec to, co mu zbyde. Pro lidi to je obrovská výhoda vydělat si hodně peněz a platit třeba malý nájem, k tomu zaplatí za další potřebné věci a ještě jim zbyde na utrácení.

Pokud se na to podíváme jinak a tyto věci opomeneme, můžeme se zaměřit na lidi, jejich styl života a povahu v daném státu. Toto nám také může pomoci při rozhodování. Protože, můžeme naleznout země, kde jsou lidé velmi přátelští a bezstarostní, což má také své výhody. I kdyby se o lidech takto hovořilo, nesmíme zapomenout, že lidé s touto povahou nemohou být všichni, i když se tak o některých zemích mluví.

Teď, když se přesuneme k naší politice a politice jiných zemí a položíme si otázku, zda nám v rozhodnutí se přestěhovat nějak brání? Máme na to jednoduchou odpověď, v našem rozhodnutí nám nikdo nebrání, ale v některých zemích mají rozdílné podmínky, můžete se tam přestěhovat, ale pouze jen na určitý čas. Kdybyste se tam přestěhovali rovnou za prací, také tam můžete pobývat určitý počet let, a poté se rozhodují, zda vám pobyt prodlouží a nakonec po dané době, co tam pobýváte a pracujete, vám mohou dát občanství. Ale berme v potaz, že každá země v EU to má rozvrhnuté trochu jinak, tím myslím třeba určité roky, které tam můžete pobývat. Ale pokud by například do Německa jel za prací člověk pocházející z Ukrajiny, tak jelikož není ze země EU, musel by mít vízum a povolení ke vstupu.

Poslední důležitou stránkou, která mě napadla, bych nazvala kultura země. Tady nejde jen o to, jak se lidé baví ve volném čase, hlavní je to, rozhlédnout se a vědět, že se nám v takovém prostředí opravdu líbí. Každý den, kdybyste vyšli ven a rozhlédli se kolem sebe, měli byste radost a dobrou náladu. Nikdy bych se nenastěhovala do prostředí, které se mi vyloženě nelíbí.

A nakonec tu máme poslední problém, co na to říkají naši rodiče? Některým rodičům to vůbec nevadí, mají s toho dokonce radost, jsou rádi, když vědí, že jinde to bude pro jejich děti lepší. Bez problému si o tom s nimi povídají, i s tím úzkostlivým pocitem, kdy vědí, že už jejich děti nebudou pořád s nimi. Dále existují tací rodiče, kteří se s tímto rozhodnutím dětí nemohou smířit a stále je přesvědčují, aby zůstali s rodinou. Jiné typy rodičů svým dětem radí, nabízejí jim bydlet v cizině, protože chtějí, aby se jejich dcery a synové měli v životě dobře. Jenže, to už potom záleží jen na dětech, jak se rozhodnou.

A na závěr, bych k tomu chtěla říci, že i když teď v tento moment, někteří z nás vědí, nebo nevědí, či nechtějí se v budoucnu stěhovat, nakonec vše většinou dopadá jinak, než předpokládáme. Každý člověk má své sny, které si chce splnit, jen nesmí váhat, ale ten krok proto udělat.

Veronika Havlíčková, VOŠ, SPŠ a OA Čáslav, téma: Moje Evropa