Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Naše Evropa: To, co slyší

Pracovat s dětmi mě odjakživa bavilo. Jako nejstarší dítě v rodině jsem se rychle naučila, jak se starat o své čtyři mladší sourozence, pět sestřenek a dva bratránky. Nemluvě i o ostatních dětech v ulici, jejichž rodiče si vždy našli důvod, proč zazvonit na dveře a poprosit o pohlídání jejich nezbedných ratolestí, načež já nikdy nedokázala říct ne. Bylo to častokrát vysilující, nervy drásající, ale také plné úsměvů; tak si vzpomínám na všechny ty rozbité hrnky, odřená kolena, hry na princezny a piráty, přečtené pohádky a umíněné odmlouvání, když přišel čas jít do postýlek.

16.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Deník/Květa Korbářová

Častokrát jsem slyšela, že bych musela být blázen, kdybych se rozhodla nebýt učitelkou ve školce a určitě to bude pravda. Vidět, jak se děti neustále něčemu učí s úžasem vepsaným v těch jejich roztomilých tvářičkách, mi stálo za všechny problémy, se kterými jsem se za den musela potýkat. Vidět je se smát, jsem považovala za něco jako své životné naplnění.

Proto jsem se nemohla dívat, jak malá, černovlasá holčička s velkými modrými pentlemi ve vlasech sedí osamocená u stolu a smutně pozoruje ostatní děti, které si společně v různě velkých skupinkách hrály. K drobnému tělíčku si dívenka tiskla starého plyšového medvídka, který zbyl jako jediný z tolika hraček, které si ostatní již rozebrali. Zejména toužebně se dívala na skupinku, která si v domečku hrála na velikou rodinu.

Její odloučení od ostatních dětí by se dalo vysvětlit jazykovou bariérou, neboť teprve před dvěma týdny se děvčátko se svou rodinou přestěhovalo z Anglie do naší republiky. Její čeština ale byla ohromující na dítě, které doteď žilo v zahraničí a bylo to jen díky své matce, která dceru chtěla naučit svému rodnému jazyku.

„Péťo," oslovila jsem chlapce, ke kterému ostatní děti vzhlížely jako ke svému staršímu bratrovi a vždy dělaly přesně to co on. „Proč nepozvete Molly, aby si hrála s vámi?"
„Protože ona nechce," odpověděl mi, aniž by se na mě podíval a dál předstíral hovor s plastovým sluchátkem telefonu zvednutým u obličeje.
„Vážně?" podivila jsem se. „A proč si to myslíš? Mně se zdá, že by si s vámi chtěla hrát."
„Ale mně to řekl tatínek!" prohlásil vzdorovitě, přesvědčen o své pravdě, jejíž smysl mi unikal.
„Copak ti řekl?"
„Že Angličani nemají rádi zábavu."
Popadla jsem Petříka za jeho drobné ručky a přiměla ho tak se ke mně otočit. „Já si ale nemyslím, že je to pravda, víš? Jenom se podívej, jak je smutná, protože si s ní nechcete hrát. Určitě by byla moc šťastná, kdybys za ní teď šel a přivedl ji sem do domečku."
Petříkovi oči sklouzly k podlaze, kde se upřeně díval na svoje bačkůrky. „Nebo ty snad chceš, aby byla smutná?" V té chvíli se mi vykroutil z rukou a odběhl do vzdálenějšího koutu domečku, kde si dál hrál, jako by se nic nedělo.

Místo něj se ovšem zvedla dvojčátka, dvě sestřičky, a společně se vydaly k Molly, kterou za chvíli obě vedly za ruce k ostatním. To překvapení a zároveň i radost v očích malé dívenky vypovídalo o všem.
Děti často opakují to, co někde zaslechnou, aniž by věděly pravý význam svých slov. Pokud se jedná o předsudky, které se naučí od svých rodičů, věří pevně tomu, co opakují, protože jsou to přece jen jejich rodiče, kteří mají vždy pravdu. Pokud chceme něco změnit ve vnímání našich nejmenších na ostatní národy, musíme nejdřív změnit sebe.

Barbora Valoušková, Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r. o., téma: Jak se (ne)známe

Autor: Redakce

16.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Prezident Miloš Zeman a jeho ruský protějšek Vladimir Putin
4

Článek o ruské invazi napsal šílenec s vylízaným mozkem, uvedl Zeman

Jana Nečasová
AKTUALIZOVÁNO
10 8

Vinna. Nečasová zneužívala Vojenské zpravodajství, dostala dva roky podmíněně

AKTUALIZOVÁNO

Krnáčová bere za úspěch otevření Blanky. Praha se nových tratí zatím nedočká

/VIDEO/ Doprava v Praze, kompetence magistrátu a městských částí, otázka AirBnB či celkové plnění programu pražské koalice. O tom všem a dalších problémech, které trápí Pražany, Deník ve středu diskutoval s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou. Celou debatu si můžete přečíst v on-line reportáži.

DOTYK.CZ

Před 42 lety ve Španělsku padla diktatura, svobodu zaštítil král

Španělsku neomezeně velel od roku 1939, nyní, ve večerním čase 20. listopadu 1975 umírá. Francisco Franco je klidný. Pečlivě, dlouhých šest let předával moc monarchovi Juanu Carlosovi I. Franco věřil, že král půjde v jeho šlépějích, že Španělsko bude nadále katolickou diktaturou. Franco, pohřbený v posvátném Údolí padlých, se bude muset obracet v hrobě.

Už milion Čechů používá v televizi „červené tlačítko“

Nestihli jste poslední díl oblíbeného seriálu? Nevadí, prostě si ho v televizoru pustíte ze záznamu. Mezi Čechy je čím dál populárnější sledovat televizní programy nikoliv v reálném čase, ale až zpětně. 

Romové jen kradli, Ukrajinci při tom i vraždili: prohlédněte si nejlepší videa

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 20. a 21. listopadu 2017.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT