Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Někteří si pamatují ještě Československo, dodnes ho berou jako existující stát

Velké množství mladých lidí v České republice odjíždí kvůli studiu, zaměstnání nebo za „lepšími" podmínkami pro život do zahraničí. Nejčastěji pak do Anglie, Irska, Německa a Holandska.

17.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

S poznáváním nových zemí, kultur a tradic začínají studenti již na základních a středních školách při výměnných pobytech. V jiných případech chtějí mladí lidé po ukončení středoškolské docházky nastoupit na vysokou školu v zahraničí nebo do cizích zemí přijíždí pracovat, ve většině případů jako „au-pairky" nebo pomocníci v zemědělství za účelem zdokonalit své jazykové schopnosti.

Ne vždy se však Češi setkají s bezproblémovým přistěhováním a klidným pobytem.

Například ve Francii zaměstnanci banky tvrdili, že Česká republika neexistuje, a dokonce po pěti letech od zařazení mezi státy EU její členství vyvraceli. Dalším problémem ve Francii jsou pro Čechy, zvyklé nakupovat při cestě z práce či školy, otevírací doby. Před 9 hodinou ranní jsou v provozu maximálně pekárny a v neděli se dveře obchodů neotvírají vůbec.

Podobné problémy poté nastávají také ve Španělsku, kde se dodržují takzvané siesty, při kterých obchody (kromě supermarketů), instituce i úřady a služby s nimi spojené vůbec nefungují. Obvykle to bývá od dvou do pěti hodin odpoledne. Ve Španělsku začíná veškerý denní život déle, první metro vyjíždí v 6 hodin ráno, děti do školy chodí v 9, lidé obědvají mezi druhou a třetí hodinou a večeří v deset hodin večer. V nočních hodinách, kdy Češi usínají, to ve španělských ulicích ožívá a proudí jimi davy lidí. I plánování na několik dní dopředu je pro Španěly problém. Nejčastěji se rozhodují z minuty na minutu a nemají problém několikrát přehodnotit co, jak a kdy. Na další odlišnosti narážíme ale také při stolování, kdy na španělském stole nesmí chybět bageta, kterou jedí úplně ke všemu. Velice nevhodné je požadovat po návštěvě, aby se při vstupu do domu či bytu zula z venkovní obuvi.

V Anglii jsou potraviny kvalitnější, mnohdy také levnější než v Česku, ale naopak náklady na bydlení bývají velmi vysoké. A dopravní komunikace se s těmi českými vůbec nedají srovnávat. Velmi oblíbené jsou kruhové objezdy, které bývají v mnoha případech i dvouproudé. Problémem jsou i české tradice. Angličané nechápou ochotu dívek a žen se jednou do roka (na Velikonoce) nechat dobrovolně švihat pomlázkou a za to muže obdarovat malovanými vejci. Ještě více je však udivuje Mikuláš s čertem a andělem, kdy se děsí toho, že čert „odnáší" zlobivé děti do pekla.

I v jiných členských zemích EU jsou výrazné odlišnosti od života v České republice. Například v Rakousku, přestože máme společnou rakousko-uherskou minulost, nechápou typický český humor, takzvané švejkování, ale v černém pohledu na svět, nadávání a stěžování si jsou Rakušané s Čechy velice podobní. Naopak v Irsku lidé rádi nabízí pomoc a jsou komunikativnější, přátelštější a usměvavější než Češi. Stejně jako ve Španělsku se lidé v Irsku nepřezouvají a ve venkovní obuvi chodí celý den i v domě po kobercích. Jako Angličané nechápou význam českých Velikonoc a Mikuláše.

Lidé v Dánsku naopak nejsou zvyklí přijímat jakékoliv „drobné od cesty" nebo jiné spropitné a neznají stres. Mají svůj denní rytmus a nikam nespěchají. V Nizozemsku zase narazíte na problémy při houbaření, Nizozemci totiž houby nesbírají ani nejedí. Dokonce je na některých místech houbaření zakázáno a odměnou za odnášení jakýchkoliv plodů z lesa je mnohokrát tučná pokuta. Česko se naopak pro Nizozemce stalo oblíbenou prázdninovou destinací.

Mnoho lidí z členských zemí EU si s pojmem Česká republika spojí Prahu, ale v mnoha případech je to kromě piva poslední věc, kterou o Česku znají. Jsou však také lidé, kteří si pamatují ještě Československo, dodnes ho berou jako stále existující stát a o rozdělení na Českou republiku a Slovensko „asi" nikdy neslyšeli.

Tereza Langrová, Obchodní akademie Pelhřimov, téma: Jak se (ne)známe

Autor: Redakce

17.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kateřina Perknerová.
5 13

Pohledem Kateřiny Perknerové: Okamurovy řeči

Ksenija Sobčaková

Televizní moderátorka Sobčaková chce kandidovat proti Putinovi

Káva pro páníčka, dort pro psa. Tak to vypadá v Punťově psí cukrárně

Narozeninové oslavy dětí už nefrčí. Nyní máte možnost zařídit jedinečnou party svému psovi, a to se vším všudy. Překvapte tak svého miláčka na jeho velký den dortem, zákusky nebo i zmrzlinou, a to v Punťově první psí cukrárně na pražském Jarově. Pozor ale abyste si psí pamlsky nespletli s klasickými dezerty.  

Tatra drtí kopce a Zeman rozverně poplácává: prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 18. října 2017.

Změna ve vyhlášce dopadne na pacienty. Připlatí si více za léky

Na první pohled jde o nepatrnou změnu jednoho slůvka ve vyhlášce. Ve skutečnosti ale může mít dopad na tisíce českých pacientů. Zvýší se jim totiž doplatky za léky. Podle některých odborníků budou muset lidé platit až o třetinu víc.

Ruské kolo v centru Mladé Boleslavi? Nápad budí vášně

/ANKETA/ Ten nápad má dvě polohy. Jedni jsou z něho nadšeni a ti druzí si klepou na čelo. Boleslavská radnice totiž vypustila informaci, že o prosincových adventních trzích uvažuje, že by v centru města instalovala obří ruské kolo. Až třicetimetrové!

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení