Zatvrzelí vlastenci by snad jednohlasně volili Českou republiku, ale já nejspíš nejsem stejného názoru. Hodně lidí mluví o Německu, tam se dají vydělat slušné peníze, na druhou stranu jsou tam větší ceny. Německo je ale za humny, takže existuje ideální řešení. Pořídit si byt na hranicích na území České republiky a do Německa ojíždět za prací. Tam výdělek, tady malá útrata. Může se ale naskytnout problém s komunikací, více lidí se snáze domluví anglicky než německy. Třeba já.

Mě osobně Německo neláká. Jistě, jako vše má své výhody, ale pro mě tvoří němčina hlubokou, silnou, vysokou a obtížně překonatelnou bariéru. Mnohem raději mluvím anglicky, zdá se mi to uhlazenější, příjemnější na poslech (naproti tomu mi ani moc nevadí například finština, přestože jí nerozumím. A proč? K tomu se dostanu), snazší a mnohonásobně využitelnější. Zkrátka, Německo ne.

Někomu už možná došlo, že těmito oblouky kolem horké kaše nezadržitelně mířím ke středu talíře, pravým jménem Velké Británii. Možná, že neřeší ekonomickou situaci jako Německo, ale je mi mnohem bližší (a nejen kvůli komunikaci). Pochází odtamtud můj oblíbený spisovatel, má oblíbená kapela, jeden z mých oblíbených herců, takže… jak bych si mohl vybrat jinak?

Někdo by mohl namítnout, že knihy se překládají, kapely (takové jako Iron Maiden) mívají světová turné, která zahrnují i Českou republiku a filmy se dabují, tak proč tam žít?

Odpovídám: pokud někdo (John Ronald Reuel Tolkien) dokáže s inspirací z tamní přírody a z tamních lidí sepsat tak vynikající epická díla jako Hobit, Pán Prstenů, Silmarillion a všechny okolní spisky a dodatky, tak by také má umělecká tvorba (po Tolkienově vzoru se hodlám stát spisovatelem, ještě si ode mne něco přečtete) nemusela být špatná, nemyslíte? Mám rád také Cliva Stapla Lewise, taktéž Brita. Jeho Letopisy Narnie jsou, ač silně ovlivněny křesťanskou vírou, vynikající myšlenkou a skvělými příběhy.

Copak je pěkná příroda jen v Británii? NE! Kdo to tvrdí? Jsem zcela proti. Také jsem neřekl, že bych tam rád žil jen kvůli přírodě a obdivu velkých mužů literatury. Také je mi příjemnější myšlenka hlavy státu s korunou a žezlem, než chlapík s kravatou. Nevím proč, zkrátka je to tak, ne vše má svůj známý důvod.

Dříve jsem se zmínil o finštině, a vy se snad pořád škrábete na hlavě proč? Právě se k tomu dostávám… Finština byla (jako jeden z asi šestnácti jazyků) pravzorem Tolkienovy sindarštiny a quenijštiny. Ve Finsku ani jinde ve Skandinávii bych nejspíš žít nechtěl, ale jejich jazyky jsou z mé strany podivuhodné. Tak jako tak nemohu uvěřit, co všechno Tolkien dokázal: perfektní genealogický podklad, slovník, mapy a, pochopitelně, příběh samotný. Ale to jsem odběhl.

V případě, že uvažujeme Evropskou Unii (což kvůli zadání této práce musíme), musíme také vynechat země jako Kanadu nebo Spojené státy. CO se mne týče, je mi to lhostejné, protože o USA uvažuji ještě méně než o Německu. Ano, vím. Jsem blázen, že zavrhuji Ráj, ale mám k tomu své důvody. Zaprvé, mám dle mého skromného mínění docela slušnou postavu, kterou bych velmi nerad znetvořil všudypřítomnými americkými fastfoody. Zadruhé, nelíbí se mi, že je Amerika současný Řím (kdo nepochopil, narážím na pořekadlo „Všechny cesty vedou do Říma"). Koukají na ni téměř všichni lidé, včetně těch nebezpečných a překvapivě nemám zapotřebí, abych skončil jako nějaký rukojmí, nebo abych bezmocně seděl v letadle, jež se řítí na dva mrakodrapy, děkuji pěkně!

Zatraceně, zase jsem odběhl od tématu! Ta klávesnice se mnou dělá, co ona sama chce. Abych svou práci a svou kopu myšlenek zakončil, použiji krátkou větu.

Británie nebo nic (samozřejmě mám na mysli ČR, ne nic, to by znamenalo, že nechci žít, což pochopitelně chci, doufám, že chápete co tím myslím, neboť pokud ne, budu nucen sepisovat další věty, které by můj předchozí výrok objasnily, a na to nemám náladu ani čas, takže to asi dělat nebudu).

Své prohlášení pomocí krátké věty jsem tak zcela nedodržel, tak tedy na absolutní konec musím nerad přiznat, že jsem odporný lhář, avšak ne všechno z toho, co jsem ve své práci zmínil, byla lež. Tedy, většina nebyla.

Jan Pokorný, Gymnázium Jateční 22, téma: Moje Evropa