Dále si myslím, že se špatně nežije ani například v Itálii či Velké Británii. Ale ani v jiných zemích nemusí být špatné žití či práce, vše záleží na potřebách konkrétních osob. Výběr země, ve které budou chtít mladí lidé žít, pracovat nebo obojí, závisí také určitě na jazyku, kterým se v dané zemi mluví. V dnešní době dává většina lidí přednost angličtině, ale ani ostatní jazyky, jako je třeba němčina, ruština nebo italština, jsou v dnešní době velice používané.

Co tomu říkají doma?
Rodiče jsou různí a asi těžko můžu posoudit názor ostatních, ale já si myslím, že většina rodičů má o své ratolesti, i když je jim třeba dvacet let strach, proto soudím, že většině rodičů se myšlenka práce a žití svých dětí v cizině asi moc nelíbí. Ale může to být i tím, že nechtějí mít své děti tak daleko od domova. Potom jsou samozřejmě typy rodičů, kteří to budou podporovat a tuto životní zkušenost vyhodnotí jako velice cennou, nebo to může být i tak, že samotní rodiče mají s prací v cizině dobrou zkušenost, tudíž ji doporučí i svým dětem.

Jaké možnosti jim k tomu skýtá unijní politika?
Nevím přesně, jaké možnosti jsou v dokumentech zakotveny, ale jistě vím, že neklade žádné překážky. Pomáhá tomuto také tím, že dotuje mnoho organizací a projektů týkající se EU života v jiných zemích, zajišťuje také všelijaké výměnné pobyty, které rozvíjejí znalosti jazyka, a tím i větší možnost uplatnění v zahraničí.

Co by na ní chtěli změnit?
Co změnit nevím, ale určitě by nebylo špatné přidat peníze do škol kvůli rozvoji vzdělání, který má přímý vliv na budoucí práci a život každého jedince z nás mladých.

Jakub Novák, VOŠ,SPŠ a SOŠ řemesel a služeb Strakonice, téma: Moje Evropa