V rámci severočeského regionu jde však o horu nepochybně významnou, protože její vrcholek v nadmořské výšce 1435 m je nejvyšším bodem Libereckého kraje a tedy i dřívějších správních jednotek – okresu Semily a Severočeského kraje.

Kotel, dříve zvaný též Kokrháč, je výraznou horou jednak proto, že vyčnívá z tzv. Vnitřního neboli Českého hřbetu Krkonoš, jednak díky své charakteristické povrchové tvářností. Jeho strmý svah totiž utíná nápadný skalnatý amfi teátr – „kotel“ – který byl kdysi inspirací k pojmenování celé hory. Představuje typický kar, tedy ledovcovou „jámu“, vyhloubenou ve starších čtvrtohorách dlouhodobou přítomností horského ledovce.

Na temeni Kotle jsou dva výrazné kary, oddělené skalnatým Kotelským hřebínkem. Velká kotelní jáma spadá od žulových Harrachových kamenů, Malá kotelní jáma vznikla přímo pod vrcholkem hory. Zajímavostí obou jam je poměrně složité horninové složení, které je též příčinou pestrého rostlinného krytu. Kdysi se tu těžily i některé „ušlechtilé kameny“ a třpytivé rudní minerály mohly „živit“ pověsti o ukrytých Krakonošových pokladech.

Horský masív Kotle je samozřejmě součástí Krkonošského národního parku a pohyb je tu dovolen jen po značených cestách. Ty se však vrcholové partii hory vyhýbají a nejvyšší bod našeho regionu tak není veřejnosti přístupný. Nejvíce se k němu blíží červeně značená trasa, spojující Vrbatovu boudu s Dvoračkami, jižním svahem se vine zeleně značená Krakonošova cesta z Dvoraček k Horním Mísečkám.