Ani vědci dodnes nevědí, proč se Mayové kolem roku 700 př. n. l. usadili právě na malé vyvýšenině uprostřed džungle v dnešní oblasti Perén na severu Guatemaly.

V okolí totiž nebyly žádné zdroje podzemní vody, a tak první obyvatele čekala urputná dřina při budování rozsáhlých rezervoárů na dešťovou vodu.

Proč se proboha neposunuli o kousek dál, kde by měli dostatek pitné vody?

Pahorek skrytý v džungli však Mayům vyhovoval a postupně zde vzniklo prosperující město Tikal. Mezi korunami stromů vyrostly vrcholky několika obřadních pyramid a vzrůstala i moctikalských vládců. Krutí válečníci krále Velkého Jaguára vyzbrojení dřevěnými meči s pazourkovým ostřím podnikali úspěšné výpady na okolní města a zajistili Tikalu pevnou moc a respekt.

Kolem roku 250 n.l. se stal nejdůležitějším náboženským, kulturním i obchodním centrem celé oblasti.

300 let hojnosti

A tak přichází dalších 300 let hojnosti, kdy ve městě vznikají nové chrámy, paláce, kamenné stély i náměstí.

V sedmém století na trůn usedá král Čokoláda, jenž si podmanil nepřátelský stát Mayů Calakmul v dnešním Mexiku. Z této doby pochází několik pyramid, které v Tikalu můžete obdivovat dodnes. Od roku 900 však začíná mayská civilizace z neznámých důvodů upadat.

Podle vědců mohlo být příčinou zemětřesení či velká změna klimatu. Tikal zůstal opuštěn vprostřed džungle a jeho vznosných pyramid se zmocnila rychle rostoucí vegetace. Tak skončilo slavné mayské město oplývající zlatem a mocí.

Za to, že se dnes můžeme procházet po vršcích několika tikalských pyramid, vděčíme evropským archeologům. Ti narazili na ruiny Tikalu a v roce 1955 zde vyhlásili národní park. Jednotlivé pyramidy čekala náročná rekonstrukce. Po zápisu doUNESCO v roce 1979 přišly první davy turistů.

Ruiny starobylého města se dnes nacházejí na území o 16 kilometrech čtverečních, kde byl vybudován také kemp, hotely, jezírko s krokodýly, muzeum a policejní stanice. Ta je zde nezbytná, neboť Tikal je příliš velký na to, aby mohl být dobře střežen, a tak se občas stane, že turisté na odlehlejším místě padnou do rukou číhajících lupičů.

Tyto nešťastníky nestojí návštěva této památky jen 50 guatemalských quetzalů (asi 150 Kč), nýbrž i kreditní kartu, foťák a následných nervů.

Pět chrámů

Pokud se nenecháte zastrašit, čeká vás devět oddělených souborů náměstí a dvorů, mnohé z nich jsou propojeny vyvýšenými cestami. Tyčí se tu pět pyramidových chrámů obklopených třemi akropolemi, míčovým hřištěm a deseti nádržemi na pitnou vodu.

Nejlepší je přijít do Tikalu brzy ráno, kdy z probouzející se džungle křičí vřešťani a jinak tu téměř nepotkáte živáčka.

Projděte se na Velké náměstí s Chrámem Velkého Jaguára a Chrámem masek. Na něj vede dlouhé dřevěné schodiště, po jehož zdolání můžete obdivovat vyhlídku na náměstí, která byla obytnou i úřední čtvrtí šlechty, a protější nekropoli, pohřebiště pro vyvolené.

Kolem náměstí kdysi stávaly tři tisíce budov a ulice tepaly životem. Dnes tu však kraluje džungle.

V některé tišší chvilce, kdy ztichne hlahol guatemalských školních výletů, však možná vaše pozorné ucho zaslechne rachot zbraní vojska krále Velkého Jaguára, jehož ozvy se dosud vznášejí mezi kamennými schodišti pyramid.