Sledujte s námi. Trek kolem Annapurny (5)

Pozvolna ubývají terasovitá políčka s rýží a obilím, procházím borovými lesy a nademnou začínají vykukovat vysoké himálajské štíty. Vidím i osmý nejvyšší vrchol světa Manaslu (8163 metrů). Ve 3000 metrech se úzké a místy kaňonovité údolí rozšiřuje a vegetace ustupuje kamenitým pustinám. To je srážkový stín masivu Annapurny, kam monzunové deště dosáhnou zřídka a krajina začíná připomínat tibetské pláně.

V místě, kde se trail rozdvojuje, volím náročnější, ale krásnější variantu, která vede vysoko nad údolí do zapadlé vesnice Ghyaru. Kamenné domečky sedí jakoby přišpendlené v prudkém svahu. Byl to prudký výstup. Večer nehnutě odpočívám v lodži. Toho dne jediná „bledá tvář“ v celé vsi. Bije mi srdce, bolí hlava a nedokrvují se mi konce prstů. To se hlásí nedostatek kyslíku, ve 3 700 metrech nadmořem je už potřeba pořádně myslet na aklimatizaci.

Ještěže zítra půjdu převážně dolů. Byla to náročná noc, ale ráno stojí za to. Z postele koukám na sluncem olíznutý kužel Annapurny II. (7937 metrů). Nádherné panoráma mě provází celý den, vyhlídkovou stezku lemují buddhistické chrámky, míjím četné modlící mlýnky. Pak přichází konečně den D. Spolu s asi třiceti trekery nocuji v Thorong Phedi (4450 metrů), posledním záchytném bodě pod obávaným průsmykem Thorong La. Každého ta představa zaměstnává už po několik dní. Nezradí nedostatek kyslíku? Nebude v průsmyku moc sněhu?

Na klíčovou etapu vyrážím se třemi kamarády v půl šesté. Je krásně, jen mírný mráz a sucho.V 5 000 metrech začínají štráfečky sněhu a po dvou hodinách pochodu se sedlo zdá být na dohled. Partu Izraelců, kteří vyšli o půl hodiny dřív, už nedohoním, ale dostávám se na dohled ruské výpravy. To je výzva. Rusové pauzují, já ne, ale… za tím návrším, které jsem považoval za vršek, se objevuje ještě další svah a ještě další. Jdu ztěžka, krátkými kroky, občas zastavuji. Teprve po nekonečně dlouhé další hodině uvidím modlitební praporky a kamennou chatrč: vítejte na Thorong La, 5 420 metrů nad mořem. Za chvíli přicházejí další. Někdo na smrt vyčerpaný, druhý s kamenným,n ehnutým výrazem, jsou tu k vidění i slzy. Není třeba se stydět, vždyť tady, na hřebeni Himálaje, je místo, kde se vyplňují sny.