Její otec jí předurčil výjimečnou budoucnost. Vysněné holčičce, která se narodila jako čtvrté dítě po třech bratrech a dostala jméno Jarmila Anna Františka Marie Mandlová, vymyslel pseudonym Adina. Hrála na klavír, všichni jí museli vykat, zatímco ona jim tykala. V osmi letech jí ale tatínek zemřel, a tak přišlo zhýčkané děvče o výsadní postavení v rodině.

Následovalo ne příliš úspěšné období studia, mimo jiné i v Paříži, kde otěhotněla, absolvovala potrat, a tak se musela odporoučet domů. Byla ale rozhodnutá stát se součástí vyšší společnosti. Začala si přivydělávat jako modelka a sekretářka.
První kontakt, který ji nasměroval k filmu, získala na tenisu. Rozhodující pro její kariéru byla známost s hercem Hugem Haasem, jenž ji prosadil do dívčích rolí v komediích Život je pes či Mazlíček.

Komický talent v ní odhalil až ve filmu Mravnost nade vše režisér Martin Frič. Popularitu přinesly Mandlové komedie Vladimíra Slavínského (například Přítelkyně pana ministra). Uměleckého vrcholu v komediální sféře dosáhla jako partnerka Oldřicha Nového ve Fričově Kristiánovi (za roli Zuzany byla vyznamenána Zemskou cenou).
Návrat, který nevyšel
Psychicky náročnější postavy vytvořila ve filmech Otakara Vávry (Lily v Panenství). Za ztvárnění prostitutky Kiki v melodramatu Noční motýl režiséra Františka Čápa získala Národní cenu. Naposledy se českým divákům představila jako manželka Oldřicha Nového v komedii Sobota.
Po osvobození byla Mandlová podezřívána z kolaborantských styků s Němci. Druhou polovinu života prožila po boku homosexuálního manžela Bena Pearsona v Londýně, na Maltě a v Kanadě. Do Česka se rodačka z Mladé Boleslavi vrátila v roce 1991, ale krátce poté zemřela. Bylo jí 81 let.

Začátkem druhé poloviny 60. let jí nabídlo karlínské divadlo hostování v představení Hello, Dolly!, k němuž ale nedošlo. Tato událost se stala osou inscenace hry Čechoameričanky Mileny Jelínkové, kterou uvedlo pražské Divadlo na Vinohradech. Jelínková se v ní snažila postihnout příběh velké slávy, talentu, krásy a zlomových okamžiků v českých dějinách 20. století, které prověřovaly lidské charaktery i mravní postoje.