Nedávno jste fotila plavky, které nebyly ledajaké. Jednalo se totiž o plavky menstruační. Překvapila vás nabídka stát se modelkou, a rovnou plavek?
Překvapila mě velmi, já nikdy modelka nebyla, natož v plavkách. Nicméně šlo o ekologickou pomůcku Modibodi, která je ještě k tomu skvěle střižená – mluvím hlavně o možnosti mít plavky se zvýšeným pasem, což krásně prodlužuje tělo. A tak jsem na nabídku kývla.

Ještě nedávno bylo téma menstruačních kalhotek spíš kontroverzní, i z řad žen se ozývaly výrazy jako „fuj“, „nechutné“ apod. Vítáte, že toto téma možná právě i díky speciálnímu prádlu a plavkám přestává být tabu?
Když je nám nechutné naše vlastní tělo, jak si sebe máme vážit? Jak máme odcházet ze vztahů, kde nám někdo ubližuje, když ubližujeme samy sobě? Nepotřebuju se zas úplně pomalovávat krví na obličej, ale víte co? Pokud to někoho dělá šťastným, hlavně ať je šťastný. Hlavně ať už skončí móda, že ženy se mají nemít rády, být zticha, bez názoru a zakrývat své tělo, sexualitu, menstruaci. Vždyť je to všechno dar!

Zatímco o už zmíněných kalhotkách ženy většinou slyšely, plavky jsou novinka. Australská firma Modibodi je vyrábí dokonce několik let a prý jsou vychytané po všech stránkách. Jak nadšená jste z nich byla vy?
Střihy a barvy jsou tak krásné, pohodlné a vkusné, že ty plavky asi budu nosit celý cyklus! Teda asi – určitě! Navíc to prostě funguje – už jsem je vyzkoušela a jsem nadšená.

Podmínkou focení v plavkách bylo, že nesmíte být téměř nalíčená. Také jste musela počítat s tím, že se fotky nebudou vůbec retušovat, protože taková je filozofie australské značky. Bylo vám to sympatické?
Určitě mi to bylo sympatické. Kvůli retuším v časopisech se ženy leckdy cítí nedostatečné a já bych ráda, aby se díky mým projektům ženy cítily dostatečné. Nejsem ale takový sebevrah, abych fotky nejdřív neschválila. Když jsem viděla první dvě fotky od Agáty, řekla jsem si, že tohle je fotka, co má vkus, a hrdě se za ni postavím.

Bylo to vaše „poprvé“, takové focení plavek, nebo jste se někdy prakticky polonahá už fotila?
Bylo to poprvé. Dost možná to bylo naposledy. Já jsem moc krásná, ale to, že jsem na těchto Modibodi fotkách krásná, uvidím tak za dva roky, to si budu říkat: „Jé, to jsem byla hezká, mladá, hubená…“ jak si to říkám o dva nebo pět let starých fotkách teď. Znáte ženu, co to má jinak?

Zkoušela jste si doma pózy před zrcadlem, nebo jste zkrátka „přišla, viděla a zvítězila“?
Přišla jsem, zapózovala jsem a naštěstí jsem šla rychle domů a to bylo to vítězství. (smích)

Nemáte problém nahlas říct, že neoplýváte mírami modelky. Přesto jste se nedávno v plavkách bez ostychu fotila. Styděla jste se někdy za své tělo?
Ono to vypadá, že jsem bez ostychu? Jsem citlivá, není to pro mě úplně každodenní chleba, tohle pózování, ale cítila jsem, že to prostě bude mít dobrou „mesidž“ – pro lidi a taky pro mě. Trochu léčba šokem. Možná fakt působím sebevědomě. Uvnitř jsme ale všechny stejné. Je tam celý další vesmír, který bych slovy „bez ostychu“ nepopsala.

Kde si myslíte, že blok v oblasti studu z našeho vlastního těla vzniká? A jak s ním zabojovat?
Já to mám z tance, ale taky z těch vyretušovaných fotek, co jsem konzumovala a konzumuji celý život. Mám to z necitlivých poznámek. Když se ale celkově v křesťansko-židovské kultuře, kterou tu v Evropě máme, říká, že jsme druhé pohlaví, ze žebra, a ještě k tomu je naše poznání skrz jablko hříchu, je to tak trochu v našich genech, tenhle stud. Muži v sauně jsou klidně chlupatí a tlustí a nemají problém. I když je pravda, že poruchy příjmu potravy mají v dnešní době i oni. Ach jo. Ještě že nás ty současné problémy ve světě hodí do vděčnosti za to, že máme zdravé tělo, a nějaké bloky může člověk vyřešit cvičením, procházkou nebo humanitární pomocí.

Kromě toho, že jste se nedávno fotila v plavkách, což pro řadu žen a dívek může být až děsivá představa, že by se vysvlékly, a fotky ještě navíc „běhaly po světě“, mluvíte velmi otevřeně i o sexu. Bývala jste, Aleno, ohledně tohoto tématu stydlivá?
Bývala jsem stydlivá jako každý člověk, takhle jsme byli vychovaní. Zlomilo se to ve mně, když jsem pochopila, že si neumím vytyčit hranice a jsem podvědomě naučená, že jde víc o potěšení ostatních než mě. Tam jsem začala vědomě pracovat se svým potěšením a brát je jako životní prioritu. Byl to dlouhý, bolestný, ale léčivý proces.

Mluvíte bez ostychu veřejně o sexu, svléknete se a s klidem ukážete, že zdravá žena nemusí mít velikost 36… Baví vás bořit tabu? A zvyšujete tím třeba i laťku svého sebevědomí?
Abychom měli jasno, já mám velikost 36–38. Ale jo, zdravá žena může mít jakoukoli velikost na světě. Laťka mého sebevědomí je daná mojí vnitřní prací sama na sobě, tím, jak mluvím sama k sobě. Věřte mi, že být veřejně známá osobnost mi sebevědomí moc nepřidává. To, co mám v sobě, nejde úplně dobře vykomunikovat, ale určitě vím, že pokud bude moje dcera zdravá, bude mít ráda život a sex a nebude se trápit hlady, depresemi a tím, jestli je něco tabu nebo kde je její laťka sebevědomí, budu vědět, že moje psaní, hraní a veřejné působení mělo smysl.

Loni jste půl roku natáčela postelová talkshow o sexu Chci to. Od června už ale nepřibyl žádný nový díl. Jak byly podcasty oblíbené a chystáte ještě nějaké, nebo se jedná o uzavřenou kapitolu?
My jsme se ještě vůbec s Eliškou Soukupovou nesmířily s tím, že bychom měly něco uzavírat, ale je pravda, že se každý měsíc chceme sejít a řekneme si tam, že máme dva volné večery, na kterých se shodneme, a tak se pak spíš nabízí ten sex provozovat než o něm mluvit. (smích) Natáčely jsme během pandemie, nicméně Eliška je velmi vytížená divadelní a filmová herečka a tanečnice a já to samé, akorát na tanec moc není čas, protože mám firmu ANNA Entertainment a píšu scénáře. Zní to jako spousta výmluv, ale právě protože se chci mít ráda, tak musím volný čas investovat do sebe, a ne do podcastu. Plánujeme ale Chci to live, tedy několik živých talkshow. Snad na to budeme mít čas dřív než v roce 2025.

Když žena veřejně přizná, že má kladný vztah k sexu, zároveň o něm otevřeně mluví, natáčí podcasty, přitahuje tím muže? Máte zástupy nápadníků, nebo naopak?
Balí někdo muže tím, že má záporný vztah k sexu? (smích) Ale teď vážně. Zástupy nápadníků jsou absolutně nepodstatná životní položka. Jde přece o lásku s partnerem. Jde o hloubku, o napojení na něco, co nás přesahuje. Náš podcast byl o sexu a duchovnu. Myslím, že se to totiž nevylučuje. A myslím, že nejvíc oslavujete boha/vesmír/přírodu/samy sebe – to něco, v co věříte, pokud jste šťastná a máte ve svém životě potěšení. To jsme chtěly posluchačům v naší talk show předat. A taky je v pandemii pobavit. Všech dvacet epizod je k dispozici na Spotify.