Když jste začínal v televizi, byl jste trémista?
Ze začátku jo. Všechno bylo naživo, nebylo čtecí zařízení, takže tréma vždycky trochu byla.

Alexander Hemala hlásil v roce 1996 i úmrtí Miloše Kopeckého

Zdroj: Youtube

Měli jste s kolegy hodně přeřeků a pauz tím, že nebylo čtecí zařízení?
Byl kumšt vždycky najít v papírech, co máme říkat. (smích) Měli jsme na stole připravené desky a člověk se musel vycvičit tak, aby se díval do kamery a občas nenápadně hodil oko na papír. V tom to celé spočívalo a muselo se to udělat správně.

A stalo se vám, že jste měl úplný „zásek“?
No jistě! To šla pak z člověka jen horká pára a snažil se někde v textu chytit. Stávalo se…

Saskia Burešová
Saskia Burešová je v televizi už 55 let. Moderovala s horečkou i zlomeninami

Na jaké období své kariéry rád vzpomínáte?
Všechna byla svým způsobem skvělá. I teď máme ještě s Maruškou Tomsovou občas vystoupení, jezdíme po republice, a je hezký, když se nevidíme třeba půl roku, pak se sejdeme v autě a popovídáme si. Obyčejně to tedy dopadá tak, že si vykládají Bureška s Tomsovou a já se je snažím nevnímat, pustím myšlenky jinam.

Pamatujete si na okamžik, kdy jste se s Marií Tomsovou setkali poprvé?
Byl jsem v televizi tři čtyři roky, přišel jsem tam v roce 1973, čili to mohlo být v roce 1976. Probíhal zrovna konkurz a my se chodili s Milošem Frýbou dívat. Vždycky jsme byli nalepení na skle, které odděluje režii od hlasatelny a sledovali děvčata, která tam procházela a pokaždé něco řekla… My si tipovali, kterou by mohli vybrat. Na Marušce Tomsové bylo hned od začátku vidět, že konkurzem projde.

Alexander Hemala je příležitostný kuchař. Vařil i s účastníkem MasteChefa Pavlem Berkym

Podle čeho jste to poznal?
Bylo vidět, že je to holka sympatická, vzdělaná, hezky jí to mluvilo… To všechno odpovídalo kritériím, která byla pro přijetí požadovaná.

Dnes jste moderoval vernisáž výtvarníkovi Romanu Řehákovi. Vzpomenete si ještě, kde jste se seznámili?
Obvykle trvá, než si na něco vzpomenu (smích), ale na tohle si pamatuju dobře, představil mi ho známý, když jsem uváděl Daliboru Jandovi šedesátiny a on mu předával obraz. Bylo to v Lucerně, což je takové magické místo. Od té doby jsem mu už dvě tři vernisáže moderoval. Vždycky je to hodně zajímavé a přijde spousta lidí. Roman na sebe umí upoutat pozornost, a to si myslím, že je pro výtvarníka prvořadé. Můžete malovat a výtvarničit, jak chcete, ale když to děláte doma na koleni, je vám to prd platné.


Nahrává se anketa ...

Jak trávíte s manželkou letošní léto?
Léto trávíme v Čechách. Jezdíme po republice ke kamarádům. Myslím, že je zbytečné jezdit někam ven za teplem, když teplo přišlo tentokrát za námi.