V posledních týdnech pozorujeme nebývalý růst ceny elektřiny a prakticky všech nejen energetických komodit. Elektřina je v současnosti nejdražší v historii a je dokonce i nad úrovní rekordního roku 2008. Důvodů, proč v současnosti dosahuje cena elektřiny ještě v nedávné době nepředstavitelných výšin, je vícero.

„Bezesporu je to aktuální razantní zdražování zemního plynu, zdražování emisních povolenek, očekávání ekonomického oživení po covidových restrikcích a očekávání uzavření významných výrobních kapacit elektřiny v Německu v roce 2022, tedy zbylých jaderných elektráren,“ uvedl Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ Brno zabývající se analýzami energetického trhu.

Zvláště plyn zdražuje opravdu extrémně, navíc podle údajů výzkumné společnosti ICIS právě v České republice plyn zdražil nejvíce z Evropy.

Plus desítky tisíc za elektřinu

Ceny energií jsou přitom základem pro cenotvorbu téměř všeho. Očekávat tedy musíme zdražování většiny zboží i služeb. Již v tuto chvíli však lidé před zimou pociťují nárůst cen energií pro svou vlastní spotřebu.

„V případě rodinného domu se spotřebou kolem 15 MWh plynu si rodina přechodem na dodavatele poslední instance připlatí přibližně 60 000 korun na vytápění. Místo 15 000 - 20 000 korun ročně stoupnou účty za vytápění a ohřev vody na 75 000 - 80 000 korun ročně. Zdražení je obrovské a může spoustu rodin uvrhnout do energetické chudoby,“ varuje Arsen Lazarevič, šéfredaktor spotřebitelského serveru elektřina.cz a odborník na ceny energií.

„Důvodem ke zdražení je jednoznačně krach Bohemia Energy, který na trh uvolnil stovky tisíc klientů. Dodavatelé poslední instance, ale i běžní dodavatelé, jsou nuceni pro tak velký počet nových klientů nakoupit elektřinu na burzách za spotové ceny, které se pohybují kolem 150 eur za MWh elektřiny a u plynu dokonce nad 95 eur za MWh. V říjnu 2020 přitom spotová cena elektřiny dosahovala 50 eur za MWh a plynu jen 15 eur za MWh,“ dodává šéfredaktor serveru elektřina.cz.

Pomůže stát?

Pomoci obyvatelům EU nejvíce zasaženým razantně zdražujícími cenami energií finančně či v podobě úlev na dani. To patří k hlavním návrhům Evropské komise pro dočasné zmírnění dopadů rychlého růstu cen. Českou myšlenku na zrušení DPH u elektřiny nepodpořila. Dosluhující česká vláda však nějaké kroky na pomoc občanům zasaženým energetickou krizí a těm, kterým hrozí takzvaná energetická chudoba, zvažuje.

Několikanásobný meziroční růst cen plynu či elektřiny přiměl v posledních týdnech státy jako Francie či Itálie k zásahům, které mají snížit okamžitý dopad zdražování na obyvatele. Například vláda v Paříži slibuje podporu chudším domácnostem a chystá daňová omezení.

Podle komise jsou takové kroky v pořádku, pokud jsou dočasné a zacílené na domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Mezi doporučení komise proto patří také zvýšení investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů, která může v dlouhodobější perspektivě omezit závislost EU na ruském plynu a jeho cenách.

Zástupci Evropské unie tím narážejí na fakt, že současná situace je do určité míry způsobena právě i enormní závislostí Evropy na dodávkách plynu z Ruska, který tuto komoditu používá často pro dosahování svých politických cílů. Zároveň je však třeba připomenout, že pro masivní výrobu energie z obnovitelných zdrojů nemá Česká republika vhodné geografické podmínky.

Odborníci na energetiku pak připomínají, že v současnosti proti rostoucím cenám energií může ale bojovat i každý sám. Podle Arsena Lazareviče ze serveru elektřina.cz má aktuální situace i vítěze. „Jsou to rodiny, které bydlí v nových zateplených rodinných domech, nejlépe v pasivním standardu s využitím tepelného čerpadla a fotovoltaiky. Ty si nejen zdražování téměř nevšimnou, ale mohou na celé situaci vydělat.

Ušetří jak na tom, že méně elektřiny odeberou ze sítě, tak v jarních a letních měsících vydělají na tom, že elektřinu pošlou do sítě za výrazně vyšší tržní cenu. Nebo nakoupí akcie energetických společností a využijí fotovoltaiku k těžbě kryptoměn. Možná se dočkáme v souvislosti s tím také nového pojmu: energetické bohatství.“

A totéž doporučuje i Michal Macenauer s tím, že nemusí jít jen o rodiny, ale i o menší firmy, pro něž současná situace může být také likvidační. „Vývoj energetiky bude vedle částečně problematických obnovitelných zdrojů jednoznačně přát rozvoji menších výroben elektřiny a tepla v kogeneraci, které budou vhodným řešením zejména pro nynější větší průmyslové výrobní podniky.

Do vlastní výroby elektřiny a tepla však může výhodně investovat kdokoli i ze segmentu menších firem s výraznějším odběrem elektřiny a tepla. Je to velká investiční příležitost se střední výnosností a s relativně malým investičním rizikem.“ Vývoj ceny energií se vyplatí sledovat, jak naznačují odborníci, lze na tom opravdu vydělávat i desítky tisíc korun ročně.

Konec Bohemia Energy

Největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR Bohemia Energy ukončila činnost a dodávky elektřiny a plynu. Skupina přitom dodávala elektřinu a plyn přibližně 900 tisícům odběrných míst po celé republice.

„K tomuto razantnímu kroku nás přiměl přetrvávající extrémní růst cen energií na velkoobchodních trzích, kdy cena obou dodávaných komodit je nyní třikrát vyšší, než byla v loňském roce,“ uvedla firma. Podle odborníků na energetiku společnosti selhala obchodní politika, která nabízela koncovým zákazníkům energie za velmi nízké ceny, jež ale nepočítaly s růstem cen na světových trzích.

Lidsky řečeno: 900 tisíc odběratelů zjistilo, že ušetřit může ve skutečnosti stát výrazně více peněz. Lidé, kterým energie dodávala právě Bohemia Energy, totiž samozřejmě o elektřinu a plyn nepřišli. Ale zajišťovat jim je bude takzvaný dodavatel poslední instance, kde jsou ceny vyšší.

Rostou ceny benzinu

A vedle energie a plynu dostanou české domácnosti i firmy ještě jeden nepříjemný předvánoční dárek. A tím jsou rychle zdražující pohonné hmoty.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se jak benzin, tak nafta prodávají za nejvyšší cenu od sklonku roku 2014. Litr benzinu vyjde na 35,47 koruny, litr nafty pak na 34,07 koruny. Nafta překročila hranici 34 korun za litr vůbec poprvé od prosince 2014.

A zdražování podle něj bude pokračovat. „V zimě tedy nelze vyloučit ceny benzinu v ČR až kolem 40 korun za litr, nafta by mohla být srovnatelně drahá, případně jen o několik desítek haléřů levnější,“ uvedl Kovanda.