Legendou oboru byl například Jaromír Trejbal (narozen 1905 v Lounech). Muž, který proslul zejména jako osobní kuchař Vlasty Buriana, prožil obě světové války, normalizaci a dočkal se i sametové revoluce. Do světa se jako mladý kuchtík a mimo jiné i fotbalový hráč dorostenecké ligy za Slavii Praha dostal poměrně kuriózně. Česká restaurace v Paříži totiž oslovila tehdejší svaz kuchařů s tím, že potřebuje mladého kuchaře, svobodného, nekuřáka, který musí umět dobře francouzsky a navíc být prvotřídním fotbalistou.

Trejbal všechny tyto podmínky splňoval, a tak byl do restaurace, kde sídlil fotbalový klub francouzských Čechů, přijat. Protože výborně ovládal své řemeslo, brzy se mu naskytly další příležitosti, aby to předvedl i jinde. Vařil pro belgického krále v jeho rezidenci v Biarritzu a v Paříži zase připravoval hudebnímu skladateli Rudolfu Frimlovi jeho oblíbenou krůtí pěnu.

Jeho další štací byl proslulý pařížský Ritz, tehdy považovaný za absolutní špičku mezi hotely. Tady měl možnost učit se od jednoho z nejslavnějších kuchařů všech dob Augusta Escoffiera, zakladatele moderní francouzské kuchyně. To on mu dal do vínku radu, aby nikdy nekouřil. Kuchař, který kouří, totiž ztrácí chuť – a bez chuti se vařit nedá.

Jaromír Trejbal vařil ale nejen pro belgického krále Alberta I., šejky a vévody, měl za sebou také praxi ve slavné pařížské restauraci La Coupole ve čtvrti Montparnasse. Možná právě tady se setkal s osobnostmi, jakými byli Pablo Picasso, Greta Garbo, Christian Dior nebo Aristoteles Onassis.

Kuchařem krále komiků Vlasty Buriana se stal v roce 1936. S Burianem a jeho manželkou se seznámil v pražském lahůdkářství U Lipperta, kde tou dobou pracoval. U Burianů Jaromír Trejbal vařil celých osm let a vždy dokázal připravit lahodné pokrmy, po kterých slavný herec nepřibral, což byla jedna z podmínek jeho přijetí.

Utekl před okupací

Šéfkuchař Miroslav Dušek vařil pro americké prezidenty i české vědce. Tomu ale předcházela dlouhá cesta. Když kvůli invazi vojsk do Československa v roce 1986 opustil svou vlast, bylo mu sedmnáct. První dva roky žil ve švýcarském Curychu, kde se ovšem neživil jako kuchař, ale jako asistent módního fotografa, později i jako fotograf. Ale uspět v New Yorku jako fotograf nebylo snadné.

A tak se vrátil k tomu, co uměl od svého táty nejlépe. V době před emigrací totiž se svým otcem pracoval v československých Restauracích a jídelnách. „Táta měl také hospodu v Břevnově, jmenovala se Na Bídě. A to byl celý jeho život,“ vzpomínal Miroslav Dušek pro Deník. 

V New Yorku začal vařit v restauraci legendárního restauratéra Vašaty, který v Miroslavu Duškovi podle jeho slov poprvé v životě probudil pocit, že chce dělat věci v kuchyni správně, poctivě a vynalézavě, prostě vařit dobře. Z New Yorku pak pokračoval na Floridu a mnoho let pracoval ve velkých cateringových firmách. Tam se naučil připravovat jídla mezinárodní kuchyně — indické, čínské, japonské…

„Deset let jsem pracoval v nejlepší cateringové firmě v Miami… Tam jsem se seznámil s mnoha celebritami, vařili jsme pro americké prezidenty Clintona a Obamu, pro slavné basketbalisty, také pro zpěvačku Glorii Estefan a velmi často pro různé politické osobnosti z Miami.“

Vaří celá rodina

Dalším nestorem české gastronomie je Václav Šmerda, mistr kuchař ze Svitav, kde se narodil v roce 1952. Vařil pro prezidenty, španělského krále i dánského prince. K životní dráze kuchaře ho už v dětství inspirovali rodiče. „Můj otec byl kuchař a cukrář, maminka taky kuchařka. Táta vařil kdysi ve Slavii ve Svitavách, to už je hodně let, dělal tam cukrařinu. To bylo někdy v padesátých letech.

Dělal také v Luhačovicích a pak vařil v závodní jídelně v JZD. Už tam jsem možná tehdy začínal okukovat pánvičky,“ popsal Deníku své začátky v kuchyni Václav Šmerda. Stejně jako on skončili v gastronomii i tři jeho sourozenci.

Kuchařinu začal studovat v Hronově na učilišti. Sedmnáct let vařil v pardubické restauraci Na Zavadilce. Později uspěl na kulinářských soutěžích po celém světě a připravoval rauty pro významné osobnosti. Za všechny můžeme jmenovat třeba prezidenta Václava Havla, Václava Klause, španělského krále nebo dánského prince.

„Někdy se musí dávat menu ke schválení protokolu. Vždycky to bylo bez problémů. Pro španělského krále jsme tehdy v roce 1995 chystali rybu. Tenkrát tatínek dělal dort. Ten mu také chutnal. Člověk musí hlavně vybrat dobré suroviny,“ říká Václav Šmerda, který je mimo jiné i nositelem nejvyššího kuchařského ocenění Kříže svatého Vavřince.

Topinka princezny Diany

Také Jaroslav Sapík se narodil v roce 1952, a to přímo do hostince v Ořešíně u Brna. Tím byl jeho osud dán. Kuchařem se vyučil se v pražském hotelu Ambassador, kde se postupně propracoval do pozice šéfkuchaře, pracoval zde od roku 1967 až do roku 1995. Má za sebou mnoho zahraničních cest do předních hotelů a restaurací v Německu, Rakousku, Anglii, Španělsku, Maďarsku, Indii, Singapuru.

Zúčastnil se řady domácích a mezinárodních soutěží, ze kterých si odnesl čestná uznání a medaile. V roce 1992 si v malé vesničce Klokočná otevřel s manželkou Marcelou rodinnou restauraci a penzion U Koně. Má za sebou i dlouholetou spolupráci s Pražským hradem, kde zajišťoval stravování při významných událostech. Připravoval menu pro prezidenty, krále, britskou královnu a jiné monarchy i pro papeže.

„Jednou jsme pro princeznu Dianu a prince Charlese dělali narychlo snídani a vymysleli jsme českou topinku s míchaným vajíčkem, na to jsme dali lososa a posypali křenem. Můžu vám říct, že si to tak oblíbili, že po celou dobu jejich návštěvy u nás obden snídali tuhle specialitu, která ani není česká a vznikla vlastně z nouze,“ vzpomínal s úsměvem.

Jaroslav Sapík je obhájcem české kuchyně, o které tvrdí, že je nutné vrátit ji do pozice, kterou zastávala ještě na počátku minulého století, kdy s úspěchem soutěžila s Vídní i Budapeští a držela krok s Paříží. V roce 2009 znovu obnovil Československý svaz kuchařů a v rámci ankety Kuchař roku byl uveden do Síně slávy. O tom, že rodina Sapíků má kuchařské řemeslo v krvi, svědčí fakt, že i dcera a syn Jaroslava Sapíka provozují špičkovou gastronomii.

Jakeův pekáč buchet

K mladší generaci kuchařů patří například Pavel Veltruský, který se narodil v roce 1975 v Ústí nad Labem. Profesní zkušenosti sbíral v českých i zahraničních hotelích a restauracích. Začínal v bufetu na obyčejném sporáku. Později vařil  na  zaoceánských lodích, v hotelu Mariott, ale také v tříhvězdičkové michelinské restauraci Waterside Inn v Anglii. Působil v pražském Alcronu, restauraci La Gare, Salabce nebo hotelu Mirage. Momentálně vaří v restauraci Signature v Popůvkách u Brna.

Vařil mimo jiné pro Julii Roberts a Jakea Gyllenhaala, když natáčeli film Perský princ. „O oba jsem se staral v Maroku, kde bylo čtyřicet ve stínu. Při těchhle teplotách nemáte moc pomyšlení na knedlíky a guláš, byla to převážně grilovaná masa s různými bylinkami a marocké saláty. U Jakea byl jídelníček součástí diety - hlavně kuřata - kdy jsem se mu staral o jeho vyrýsovaný ,pekáč buchet‘ na břiše. Pokaždé, když s dětmi na Prince koukáme, tak jim říkám, že ten pekáč má tak trochu i mou zásluhou…

Tip na štědrovečerní menu podle Jaroslava Sapíka

Třeboňský smetanový krém s žemlovými knedlíčky
  
Suroviny: 200 g masa z kapra, 100 g kořenové zeleniny – mrkev, petržel, celer (nakrájené na jemné nudličky), trochu čerstvého česneku, 2 dl smetany, máslová jíška, sůl, celý pepř, nové koření, muškátový oříšek, vařené mlíčí a jikry

Postup: Maso s kořenovou zeleninou a kořením dejte vařit, až je maso měkké. Připravte si máslovou jíšku, kterou zalijete scezeným vývarem a provařte. Vlijte smetanu, dochuťte trochou třeného česneku a strouhaného muškátového oříšku. Na másle poduste zeleninu pokrájenou na nudličky a přidejte do polévky. Maso oberte od kostí a s nakrájeným mlíčím a jikrami přidejte do polévky. Jako vložku podávejte žemlové knedlíčky, které připravíte následně. Bílou veku nakrájejte na malé kostičky, přidejte vlahé mléko, 1 vejce a jeden žloutek, sůl, trochu muškátového květu a bílého pepře a dobře promíchejte. Vytvořte malé knedlíčky, které následně uvařte. Před podáváním do polévky přidejte jemně nasekanou petrželku.

Smažené filátko z kapra, bramborové pyré, čerstvý strouhaný křen

Suroviny: kapr, mouka, vejce, strouhanka (na obalování), sardelová pasta, sůl, olej, brambory, smetana, máslo, čerstvý křen

Postup: Nakrájejte filátka z kapra, která dobře prosolte a nechte pár hodin proležet. Před obalováním do trojobalu (mouka, vejce, strouhanka) můžete pár kousků potřít sardelovou pastou, která dodá masu výbornou chuť. Potom pozvolna smažte na oleji. Usmažené kousky postupně vkládejte do pekáčku umístěného v mírně rozehřáté troubě, kde zůstanou v teple, než dosmažíte všechna filátka, a krásně se rozleží. Hotové podávejte s bramborovým pyré (prolisované brambory s trochou teplého mléka a másla) a čerstvým strouhaným křenem.