PŘEDPLATNÉ ZPRÁVY DO E-MAILU

Daniel Landa se vrací na hudební scénu. Zklidnil se a auta vyměnil za letadlo

Daniel Landa

Daniel Landa | Foto: Profimedia

Galerie Dalších 7 fotografií v galerii   >

Od začátku své kariéry, kdy působil v kapele Orlík, patří Daniel Landa mezi kontroverzní umělce. V posledních letech, zejména poté, co v roce 2012 vystoupil na Českém slavíkovi s kohoutem v ruce a prohlásil se za Žita 44, o něm bylo víc slyšet v souvislosti s jeho aktivistickými činnostmi než s jeho hudební produkcí. To se ale tento rok změní. Plánuje vydat novou desku, obnovit svůj muzikál Tajemství i koncertovat v O2 areně.  

Nový rok jste začal dvoutisící reprízou vašeho muzikálu Krysař. Snad žádný jiný původní muzikál, kromě Draculy, se nedočkal tolika opakování. Co na to říkáte?
Mně to přijde naprosto neuvěřitelný. Psal jsem to jako mladej divočák, v šestadvaceti letech, a najednou jdu ve čtyřiapadesáti na dvoutisící reprízu. Budu se opakovat, ale přijde mi to opravdu neuvěřitelný. Je to jako nějaký film nebo cizí příběh.

Vzpomenete si na svá očekávání, když jste Krysaře v těch šestadvaceti letech psal? Co jste si od něho sliboval?
Nic! Byl to přetlak, který jsem ze sebe potřeboval dostat. Znal jsem příběh a chtěl ho pojmout úplně archetypálně, což znamená tak, aby byl dalších tisíc let aktuální. Nic jsem si od toho nesliboval, jen jsem to prostě potřeboval napsat.

Martina Pártlová si zahrála v řadě muzikálů. Kromě sólové kariéry je také zpěvačkou v kapele Čechomor a jednou třetinou komického tria 3v1.
Martina Pártlová: Někdy bych se ráda trošku pohádala, ale partner nechce

Evidentně se to povedlo, protože Krysař je na hudební scéně od roku 1996, kdy měl premiéru v pražském Divadle Ta Fantastika. V roce 2002 se přesunul do Divadla Kalich, kde se hraje doteď. Diváci na něj chodí už přes pětadvacet let.
Bohužel, možná bohudík, čím menší máte očekávání a čím víc chcete něco napsat, tím víc to funguje. (smích)

Když jste ho dávali s Mirjam (manželka Mirjam Landa, pozn. red.) dohromady, měli jste rozpory, nebo jste se na všem shodli?
Byl jsem tenkrát fakt divoch, takže jsem měl nějakou představu a s tou mi celá parta lidí včetně mé ženy pomáhala. Dneska už jsou to profíci. První Krysař byl trochu jako školní besídka, ale v tom nejlepším slova smyslu.

Co vaše sólová kariéra? Chystáte letos něco?
Po těch dvou šílených letech jsem si zase uvědomil, že jsem především hudebník a v první polovině roku budu mít určitě hotové nové album. Momentálně je udělané tak ze dvou třetin, chybí mi asi tři věci. Ale těším se na něj, protože bude dost ostrý a myslím, že fakt dobrý. To sice říkají všichni, ale já si to opravdu myslím (smích).

Zdroj: Youtube

Odrazí se v něm váš věk a současné rozpoložení? Říkal jste: ‚v šestadvaceti jsem byl divočák‘, kam jste se posunul?
V šestadvaceti zpíváte Jó, ulice a ve čtyřiapadesáti zpíváte o Aničce Malinový, kterou zavraždili v Mauthausenu. Řekl bych, že tam je rozhodně posun. Takhle! Celej svět už bohužel nepřeperu, to rozhodně ne.

Jste milovník aut a rychlé jízdy, to se ví. Teď jste ale přesedlal na letadla. I v téhle životní oblasti nastal posun?
S autama jsem teď přestal. I v této oblasti jsem během dvou let přehodnotil pár věcí, což znamená, že už mi nedává smysl to obrovské množství peněz, obrovské množství času, které slouží jen pro pobavení. Letadlo je lepší v tom, že je to obrovská zábava, ale zároveň i docela příjemný dopravní prostředek, protože v Ostravě jste ultralightem z Prahy za hodinu dvacet minut.

Adrenalin z rychlé jízdy vám tedy nechybí?
Co se týče adrenalinu, mám motocykl. Mám dokonce velmi zlý motocykl, ale abych byl upřímný, adrenalin ani nemám moc rád. I rychlá jízda téměř driftem je pro mě spíš endorfinová záležitost. K létání adrenalin moc nepatří.

Do nového roku jste vstoupil dvou tisící reprízou Krysaře, jak byste chtěl, aby to pokračovalo dál?
Byl bych rád, aby všichni lidi, kteří jsou mi blízcí, byli zdraví, a aby se svět trochu uklidnil. To je všechno.  

Hlavní zprávy

Zprávy odjinud