Se svou pozdější manželkou Jarmilou Mayerovou se Hašek seznámil přes společnou kamarádku Slávku Hejnišovou. Drobná, vtipná a vnímavá dívka ho zaujala, protože údajně nejlépe chápala jeho ironický způsob vyjadřování. Byla dcerou zámožného majitele vinohradského domu a spolumajitele štukatérského závodu, navíc se pokoušela sama psát.

Podobizna dobrého vojáka Švejka.
Prosťáček, nebo chytrák? V sovětském filmu Švejk dokonce zajal Hitlera

Jarmila obdivovala Haškův styl, ale i jeho nebojácný, výstřední a impulzivní způsob vystupování, protestující proti měšťácké prostřednosti. Ve svém deníčku si na adresu anarchisty Haška poznamenala: „Vypadá jako vagabund, ale má takový příjemný výraz tváře.“

Alkoholu se nevzdal

Historie Haškovy lásky s Jarmilou byla velmi složitá, navíc kvůli jeho bohémskému životu ho její rodiče za vhodného partnera pro svou dceru rozhodně nepokládali. Hašek provokoval svými články například v časopise Nová Omladina. Byl zatvrzelým anarchistou, několikrát byl zatčen, jednou i za napadení strážníka. Navzdory nevůli rodičů se však Jarmila Jaroslava nevzdala (fascinovalo ji také Haškovo literární nadání), ale ani on nezměnil svůj divoký způsob života.

Po schůzce s Jarmiliným otcem v roce 1908 slíbil, že opustí anarchistické plátky, a začal psát do časopisu Ženský obzor. Také se snažil prorazit jako spisovatel. Nedařilo se mu ani jedno. Po konfliktu se strážníkem, který Haška načapal, když chtěl strhnout prapor vyvěšený na oslavu příjezdu císaře Františka Josefa I. do Prahy, byl opět zadržen.

George Doupas je významný fotograf a krnovský rodák, který se usadil v Číně. Čínský filmový štáb točí dokument o jeho návštěvě Krnova, kde právě zahájil výstavu ve Flemmichově vile.
Fotograf, kterého zná celý svět. Číňané točí dokument o rodákovi z Krnova

V roce 1909 pracoval jako redaktor časopisu Svět zvířat. Tato práce ale netrvala dlouho, brzy byl propuštěn, protože psal o imaginárních zvířatech, která si vymyslel. I přesto se nakonec s Jarmilou Mayerovou oženil, v květnu 1910 v kostele sv. Ludmily na Vinohradech. Tomu však předcházel nejeden výstup u jejích rodičů. Hašek téměř denně dorážel na rodiče své snoubenky a Jarmila mu v tom statečně sekundovala. Několikrát za ním utekla z domova, z čehož bylo vždy pozdvižení.

Starý pan Mayer nakonec dal k jejich sňatku svolení, ale stanovil si několik podmínek. První bylo, že se musí Hašek vrátit do církve římskokatolické. Když tuto podmínku ještě před svatbou splnil, čekaly ho další, ukotvené ve svatební smlouvě. Ta příjemnější byla, že novomanželé měli po roční zkoušce manželství dostat od tchána hotově 70 tisíc korun. Další odstavce smlouvy byly však méně lákavé. Jeden z nich zněl: „Manžel se zavazuje, že po celou dobu manželství se vzdá pití veškerých alkoholických nápojů.“ A dále: „Manžel se zavazuje, že každého dne napíše dvě humoresky nebo povídky.“

Kamil Halbich jako Don Quijote
Herec Kamil Halbich: Role v Temném Kraji mě vyděsila

Tuto podmínku Hašek zvládal lépe než předcházející, protože pití alkoholu se vzdát nedokázal. A přestože Jarmile sliboval, že až se ožení, všechno bude jiné a že povede normální život, nesplnil to. Manželství, od kterého si oba tolik slibovali, začalo být nešťastné. Jeho bohémská povaha se těžce podřizovala jakémukoli pořádku a řádu. Trpěli tím nejen jeho žena, její rodiče, ale i on sám. Tento stav trval skoro rok a zhoršoval se. Rodiče jeho ženy se několikrát pokoušeli odvést si dceru domů, ale Jaroslav je vždy nějak uprosil a nějaký čas pak sekal dobrotu.

Dvě manželky najednou

Když Jarmila otěhotněla, naplnilo to Jaroslava ohromným štěstím, a když se jim narodil syn, šel mu Hašek koupit kočárek. V radosti se zastavoval na ulici se všemi známými, zašel do všech svých oblíbených hospůdek a všude hrdě hlásil, že se mu narodil syn. Koupě kočárku se tak protáhla na několik dnů, takže když se Hašek konečně vrátil domů, Jarmila byla pryč i s novorozeným synem. Rodiče si ji odvezli domů. Marné byly Haškovy prosby, domluvy i výhrůžky; rodiče i Jarmila byli neoblomní. Svou ženu i syna směl sice navštěvovat, ale už se k němu nevrátili.

Veronika Khek Kubařová
Herečka Veronika Khek Kubařová: Manžel na mě nežárlí, já na něj ano

Druhou osudovou ženu potkal Hašek při své ruské anabázi. Roku 1920, tedy pouhé tři roky před smrtí, byl v Irkutsku zraněn při útoku. Ve stejném roce onemocněl tyfem a v květnu se v Krasnojarsku oženil s tiskárenskou dělnicí Alexandrou Grigorjevnou Lvovovou, zvanou Šura, která o něj v nemoci pečovala. Svatba se konala v domě obchodníka s dobytkem Gavrila Ignatjeviče Lvova. V dotazníku ženich uvedl, že je svobodný, ačkoli tomu tak nebylo. Zřejmě totiž vůbec nepočítal s návratem do své vlasti.

Do Československa přijel ještě v prosinci roku 1920 a nějaký čas strávil se Šurou v karanténě v Pardubicích. V Praze svou ženu přátelům, kteří už ho měli za mrtvého, představoval následovně: „Kněžna Alexandra Lvová. Zachránil jsem ji před bolševiky.“ Hašek byl ale stále ženatý s Jarmilou, s níž měl syna Richarda. S nimi se také setkával a podnikali spolu různé výlety. Za mnohoženství nebyl souzen jen proto, že v Rusku vládl chaos a neuznávaly se vzájemně mezinárodní smlouvy.

Článek vznikal s využitím knihy Radko Pytlíka „Jaroslav Hašek – Data, fakta, dokumenty“