„Nepopsatelný, nádherný pocit. Úžasné,“ popisuje 28letý mladík své pocity bezprostředně po vyhlášení na Bali. Před pár dny se vrátil do rodného Mostu, kde chce i po skvělém úspěchu dál žít. V rozhovoru pro Deník řekl, jak dlouho stráví ráno před zrcadlem, kam chodí odpočívat, prozradil, jaké jsou jeho nejen modelingové plány, i jak prožíval samotnou soutěž.

Jak dlouho ráno strávíte před zrcadlem, než vyjdete ven?
Chviličku. Pět, deset minut. Nic dlouhého, klasika, normální hygiena, člověk se upraví a jde. Určitě netrávím u zrcadla hodinu, to rozhodně ne. Ale myslím si, že každý by se měl nějak udržovat, starat se o sebe, je to úplně normální. Myslím, že by to měl mít každý v rámci nějakého slušného vychování a nechodit jako vandrák.

Výživová poradkyně Gabriela Peacock
Smrt Alžběty se bude řešit dlouho, říká Češka, jež se zná s královskou rodinou

Co přimělo hokejistu a manažera přihlásit se do mužské soutěže krásy?
Může za to pivko. Lidé mi už dříve říkali, abych to šel zkusit. Ale nějak se mi nechtělo nebo nebyl čas. Jednou jsme ale seděli s kamarádem na večeři, dali si pivo a bavili se o tom. Říkal, ať to zkusím. Tak jsem si řekl, ok, půjdu do toho. Vyplnil jsem přihlášku, druhý den mi přišla pozvánka na casting, tam to také vyšlo, vzali mě. Řekl jsem si, že když už tam jsem, že chci do finále. Kamarádi říkali, že jsem blázen, že se tam nedostanu, ale vyšlo to. Uspěl jsem v národním Muži roku, byl jsem třetí a kvalifikoval se na mezinárodní soutěž. Já, když už do něčeho jdu, dělám to pořádně. Vzal jsem svoji účast vážně. Připravoval jsem se, jak nejvíce bylo možné a vyšlo to i na Bali.

Jak vypadá příprava na takovou soutěž?
Je toho více. Musíte se připravit fyzicky i psychicky. Co se týká fyzičky, je potřeba mít dobrou postavu, je to jedno z hodnotících kritérií. Měl jsem upravený jídelníček a hodně jsem cvičil. Dostal jsem nakonec ocenění za nejlepší postavu. Také jsem se intenzivně učil a zlepšoval svou angličtinu, protože na škole jsem měl hlavně němčinu. Všechny rozhovory a zařizování na místě bylo v angličtině. Důležitá byla i psychická příprava, abych všechno zvládnul. Nesmím zapomenout na národní kostým, na tom jsme hodně pracovali. Povedlo se nám na něm skloubit odkaz na českou historii a zároveň v něm vynikla postava. Lidem se strašně líbil, měl úspěch. Pořád mě zastavovali a fotili se se mnou. Bylo to něco, co nikdo neměl, náš kostým vyčníval.

Zkusme se vrátit o pár dní zpět, finálový večer graduje a moderátor zakřičí: Vítězem se stává Dominik Chabr. Jaký to byl pocit?
Už se vyhlašovala ostatní umístění a pořád nás na podiu stálo několik. Říkal jsem si, jestli se vůbec nějak umístím. Když to potom zaznělo, byl jsem strašně nadšený, dojatý. Hlavou mi proběhla všechna ta práce, kterou jsme odvedli. Od příprav až po finále. Dojalo mě to, myslel jsem na rodinu. Nepopsatelný, nádherný pocit. Úžasný.

Součástí výhry byl i nějaký čas strávený na Bali. Jak tam bylo?
Krásně. Teplo, nádherná příroda. Příjemní lidé, oni život žijí. Hodně jsme cestovali. Nejen po Bali, ale byli jsme také v Thajsku, Bangkoku, Malajsii.

Dominik Chabr z Mostu vyhrál celosvětovou soutěž Man of the Year 2022.Zdroj: se svolením Dominika Chabra

Vrátil jste se před pár dny. Do rodného Mostu, kde stále žijete. Zůstanete to tak?
Určitě.

Dál tedy bude platit, že nejkrásnější muž planety je z Mostu. Máte Most rád?
Mám. Za poslední roky se Most hodně zvedl. I když se bavím s lidmi v Praze, nebo když sem známí přijedou, říkají, že Most vypadá úplně jinak, než znají z vyprávění. Most podle mého vypadá dobře, mám ho opravdu rád. Máme tu krásné jezero, kousek hory, skvělé sportovní vyžití, takovou nabídku nemají ani jiná velká města. Máme tu aquadrom, hipodrom, autodrom, fotbal, hokej, házenou a řadu dalších sportů. To je tady super. Mám to tady rád, jsem tady doma. Prahu mám kousek, takže si tam mohu kdykoli dojet.

Tři top mostecká místa podle Dominika Chabra. Zkuste.
Určitě Jezero Most, tam je to krásné. Na procházky, jste v přírodě, výhled na Hněvín. Park u Resslu, tam je také hezky, na procházku, na běhání, nebo se psem se jít projít. Tam také chodím. A potom sportoviště. Autodrom, krásný hipodrom. Tato místa určitě stojí za to navštívit.

Svatba Evy Samkové a Marka Adamczyka.
Eva Samková o manželovi Marku Adamczykovi: Začal mě sledovat na Instagramu

Tam vás třeba zájemkyně o seznámení potkají.
Je to možné, chodím tam.

Změnilo se i toto nějak? Je více zájemkyň nebo se ženy naopak Muže roku bojí oslovovat?
Nebojí se. A ano, změnilo se to. Chodí mi hodně zpráv. Je to i příjemné, když vás někdo pochválí, někdo i zve na kafe a podobně. Je to hezké.

Takže psát mohou? Nezadaný?
Ano, nezadaný, takže psát mohou.

Jak moc se vám změnil život? Dělal jste manažera, nyní jste nejkrásnějším mužem planety.
Musím říct, že diář mám úplně nabitý. Pořád nějaké akce. Každý den řeším spoustu telefonátů, zpráv, mailů, mám hodně akcí a večírků, oslovují mě média. Vše musím nějak zvládnout. Je to náročné, člověk si moc neodpočine. Ale jsem za to rád. Chci využít příležitostí, které se mi nyní naskytnou.

Chcete tedy jít cestou modelingu a podobných akcí?
Pokud bude ta možnost, tak proč ne. Modelingu se chci věnovat, dělám ho. Nabídky teď chodí, i z Asie, jsem za to moc rád. Uvidíme, co přijde.

Zdroj: Youtube

Od modelingu není daleko k herectví. Nemáte chuť něco takového také zkusit?
Já už jsem vlastně hrál v seriálu Praha – den & noc. Hrál jsem manažera bistra, teď máme dotočeno, uvidíme, jestli se bude natáčet dál. Bavilo mě to a určitě bych si chtěl vyzkoušet nějakou další roli. Uvidíme, jestli přijde nějaká nabídka. Rozhodně bych se tomu nebránil, ať už by to byl seriál nebo nějaký film.

Hrával jste hokej. Teď jste měl asi dva roky pauzu, ale někde jsem zaznamenal, že chcete opět na led.
Rád bych se vrátil a zase hokej hrál.

Chytáte v bráně. Tam nehrozí šrámy.
Sice to bolí nejvíce, ale šrámy snad nehrozí (usmívá se).

Určitě se musíte dál udržovat, i po soutěži. Asi by nikdo nechtěl nejkrásnějšího muže planety, který by přišel na akci třeba s bříškem.
To určitě ne. Vyhrál jsem proto, že nějak vypadám, takže se musím stále udržovat, cvičit. Je to součást té profese, prostě to k tomu patří. Jsem sportovní typ, cvičím často, před rozhovorem jsem byl také v posilovně. Určitě nemám rád válení na gauči, pořád něco dělám.

Lucie Zedníčková s dcerou Amelií
Lucie Zedníčková: Musím to zaťukat, ale na lékaře jsem měla štěstí

Když teď po návratu jdete s přáteli na pivko, které za to všechno vlastně může, poznávají vás lidé i u nás?
Ano, lidé chodí, fotí se, ptají se. I když jsem byl v Praze, v Teplicích, i tady doma v Mostě mě poznávají. Je to příjemné, lidé gratulují, přejí to. Snažím se všem vyhovět.

Kdyby se někdo chtěl vydat ve vašich stopách nebo podobným směrem, co byste mu poradil?
Určitě ať si jde za tím, co chce. Nastaví si to v hlavě a nepoleví. Samozřejmě přijdou překážky, ale cesta k úspěchu vede jen přes překážky. Také jsem si to prošel, vím, jaké to je. Neposlouchat negativní názory. Musí do toho jít naplno, obklopit se pozitivními lidmi a dřít, tvrdě makat. Také jsem to nedostal zadarmo, vydřel jsem si to a jsem moc rád, že to vyšlo.