Pokud se díváte na Krejzovy, čím si vás získal tento komediální seriál?
Večery trávím převážně v divadle, tudíž nemám bohužel prostor pro večerní sledování. Ale pár dílů jsem viděla ze záznamu. Krejzovi jsou pro mě velmi milým seriálem. Neholduju kriminálkám, kterých je hodně na všech kanálech. Proto volím raději něco oddychového, u čeho se mohu zasmát. My jsme během natáčení měli skvělou atmosféru a stále dobrou náladu, proto doufám, že jsme tento pocit přenesli také na diváka. Táňa Rosáková se o to rozhodně snažila.

Co se vám dnes jako první vybaví, když se řekne MOST!?
Vděčnost, že jsem měla možnost poznat tak skvělé kolegy a být součástí výjimečného projektu. Je víc než půl roku od vysílání prvního dílu a lidé se o něm stále baví, sledují jej i po několikáté on-line. Mám z toho vážně radost.

Pamatujete si na první ohlas na roli servírky Romany?
Pamatuju si tu vlnu ohlasů. Před televizní premiérou jsme měli promítání všech dílů v kině Aero, kde byla úžasná atmosféra. Pak jsem nějak zapomněla na ten večer, kdy měl být odvysílán první díl. Ale najednou po závěrečných titulcích mi začal zvonit mobil zprávami a telefonáty s ohlasy okolí. Bylo to nečekané a velmi milé.

Kdy jste se rozhodla, že budete herečka?
Herečka bylo moje první povolání už jako malé holčičky. Nikdy to nebyly kosmonautky nebo princezny. Šla jsem si celý život za tímto snem. Houževnatě a nezlomně. Ale nebyla to přímá cesta, musela jsem mnohokrát sama sobě dokazovat jistotu a rozhodnost svého cíle.

A kdy jste si opravdu připustila, že herečkou jste?
Těch momentů je mnoho. Když stojím na jevišti během závěrečné děkovačky a diváci mají radost z představení, je to nádherný pocit. V tu chvíli jsem velmi vděčná za vše, co jsem dokázala. Ale samozřejmě občas přicházejí chvíle, kdy je potřeba svému snu víc důvěřovat a nevzdávat se. Jsou to chvíle, kdy všechno nejde, jak bych si přála. Někdy je to taková horská dráha úspěchů a občasných propadů. Ale snažím se ke všemu přistupovat stoicky a zvládat i případné těžší chvilky. Časem jsem totiž zjistila, že právě ty mě posouvají ohromně dopředu.

Cítíte se lépe na jevišti, nebo před kamerou?
Dříve to bylo spíš divadlo, nyní se to malinko mění. Na divadle je krásný kontakt s divákem, ta energie je úžasná. Jen je to trochu draze vykoupeno několika měsíci zkoušek. Herectví na kameru je mnohem civilnější a já se musím kolikrát krotit.

Vedle herectví se věnujete také módě – co vás na ní zajímá?
Módě jsem se začala věnovat z čistě ekologických důvodů. Nastala ve mě důležitá změna a konzumní nakupování velkého množství oblečení, které ani neunosím, mi přestalo dávat smysl. Začala jsem se zajímat o lokální značky s nějakým etickým přesahem. Ale zjistila jsem, že na českém trhu je v tomto směru nedostatek. Sama jsem ekologickému smýšlení velmi nakloněná, proto to byl jen další přirozený krok. Postupným vzděláváním se o dopadu módního průmyslu a jakéhosi fast fashion na životní prostředí ve mě začala klíčit nová myšlenka… Tak postupně vznikla moje značka oblečení z konopí White Sage.

MICHAELA HRUŠKOVÁ