Kdykoli je seriál inspirován skutečným životem, vzbudí u diváků větší zájem. Máte obavu z možných reakcí? 
Jiří: V žádném případě. Naopak, vždycky se na reakce těším, ať by byly sebevíc negativní. Je to potvrzení, že projekt má smysl, někoho zasahuje. Pro mě je nejhorší, když nepřijdou vůbec žádné reakce. Tady si diváci užijí silný příběh plný zvratů, takže věřím, že se nebudou moct odtrhnout od obrazovky.

Eva:
Já mám obavu při startu každého projektu, nebo tedy předtím, než ho sama prvně vidím. Je to obava z reakce vlastní i kritiků. V tomto případě jsem se bavila a kritici zatím neřvou, což je skvělé. Ale taky se trochu bojím, že to někdo vezme příliš vážně.

Sedm schodů k moci - fiktivní story z politického prostředí:

Zdroj: Youtube

Proč jste se rozhodli hlavní role přijmout? Co bylo tou výzvou?
Jiří: Koukala z toho hezká práce a zajímavá figura, která v průběhu série vyroste. Tomáš Vichr začíná jako ministr kultury, mravně uvědomělý, rovný politik – pravdař, který má smysl pro čest a spravedlnost, ctí pravidla a mravní zásady. Cestou se umaže a končí jako „kominík“ bez práce. Ale mezitím to stihne dotáhnout na předsedu vlády. Zamiluje se. Zblázní se tak, jak se to v určitém věku stává spoustě chlapů. Zahodí všechno, na čem mu dosud záleželo. Sice ho to dostane do určité pozice, ale zároveň za to zaplatí vysokou daň.

Eva:
Postava Anny Malé je dobře napsaná. Ve své pestrosti je pro herečku snem. A to se těžko odmítá.

Kriminalista Martin Černý v podání Jiřího Vyorálka.
Jiří Vyorálek, detektiv Černý ze Stínů v mlze: Ostrava je pralesní aglomerát

Už jste měli možnost spolu hrát, nebo tohle byla premiéra?
Jiří: S Evičkou jsme se na tomto projektu potkali vůbec poprvé a bylo to příjemné setkání. Když se potkají dva Moraváci, je to vždycky v pohodě. Ale to v Praze neříkejte…

Eva:
Ano. Jura to vysvětlil, myslím, přesně.

Jaká byla vaše první reakce, když jste si přečetli scénář?
Eva: Dostala jsem scénáře nejprve jen k prvním třem dílům. Zasedla jsem k nim a nemohla se od čtení odtrhnout. Ačkoli jsem dopředu věděla, jak ten příběh skončí, potřebovala jsem zjistit, jak bude v tu chvíli pokračovat. Jak bude hlavní hrdinka postupovat. Dočetla jsem vše asi v půl třetí ráno a hned psala na Primu, že mě to zajímá.

Gottwald, Henlein a teď ministr kultury

Překvapilo vás, Jirko, že vám opět někdo nabízí politickou roli? Skoro to vypadá, že jsou vám souzené…
Jiří: Nepřekvapilo, politiky dostávám často. Nevedu si přesnou evidenci, ale máme tam dvakrát Gottwalda, jednou Henleina, teď ministra kultury a předsedu vlády dohromady, pomaličku se mi to rozrůstá. Ale nemám speciální kolonku na politiky. A i když jsem pochopitelně za ty role moc rád, nemůžu říct, že bych byl šťastný, že mi jejich portfolio roste. Když mi nabídli tohohle Vichra, pomyslel jsem si, že potřebují někoho s kulatou hlavou a patkou, tak se ozvali Vyorálkovi.

Vy jste, Evo, výrazně změnila image. Bylo to právě kvůli tomuto seriálu?
Eva: Myslíte jako důsledek tohoto natáčení? To ne. (smích) Je to kvůli nadcházející práci, ale to už je jiný příběh…

Eva Josefíková se stala maminkou a svatbu pomalu, ale jistě chystá
Chci být rozpoznatelná nevěsta, žádné experimenty s účesy, říká Eva Josefíková

Autorem scénáře je publicista Josef Klíma, kterému je tematika politických kauz díky letité novinářské praxi blízká. Co vy a politika? Zajímáte se o ni hlouběji?
Jiří: Snažím se být normálně aktivní občan v tom smyslu, že chodím k volbám. Ale abych se tím víc zabýval nebo se tím trápil, pořád trpím určitou deziluzí. Mám dvě malé děti, ten čas raději věnuji jim.

Eva: Prošla jsem si různými fázemi. Kolem dvaceti mě politika vůbec nezajímala. Po pětadvaceti jsem se kvůli politice děsně rozčilovala a měla pocit, že zajímavější téma k diskusím s kamarády u piva neexistuje. A od doby, kdy mám rodinu, si udržuju přehled každodenním prolétnutím zpravodajských webů, ale více času a emocí už tomu tématu odmítám věnovat.

Sedm schodů k moci - ukázka z prvního dílu:

Zdroj: Youtube

Dozvěděli jste se prostřednictvím tohoto seriálu o politice něco nového?
Eva: Utvrdila jsem se, že kolem některých osob nejspíš stále panuje bahnité prostředí plné kompromisů, výměn, služeb a protislužeb. Trochu mi ten seriál poodhalil zákulisí. My jsme ale netočili hraný dokument, známé kauzy se prolínají s drby, jsou tam propojené skrze fabulace a scenáristovu fantazii. I tak ale seriál jisté skutečnosti odkrývá.

Jiří:
Já nic zásadního. Snažím se držet v obraze, žádné nové zjištění mi seriál v tom ohledu nepřinesl. Jestli něco, tak potvrzení určitých faktů nebo znejistění v tom smyslu, že popisujeme něco, předvádíme to nějak, a stejně mám dojem, že realita v příběhu, podle kterého se všechno snažíme inscenovat, byla daleko tvrdší a ostřejší.

Co vás na vašich rolích nejvíc bavilo?
Jiří: Mě samozřejmě nejvíc bavila spolupráce s Evičkou Podzimkovou. Nicméně pro moje pocity bylo zajímavé vnořit se do nitra postavy, která postupně ztrácí svůj morální kredit.

Eva:
Obrovská proměnlivost mé postavy. Nejen v průběhu osmi dílů, ale v některých scénách klidně i v osmi vteřinách.

Seriál vypráví příběh ženy, která uměla okouzlit, jít tvrdě za svým, milovala luxus, vlivné muže a moc. Je něco, v čem jste se s ní, Evo, alespoň trochu ztotožnila?
Eva: Jsou situace, ve kterých jsem ji dokázala pochopit, ale ztotožnit se je silné slovo. Neumím „šarmit“, nemám tah na branku, nejradši nosím oblečení z druhé ruky a donedávna jsem řídila svoji milovanou „fábku“ s rokem výroby asi 2006. Pozornost obracím k jedinému svému milovanému muži a obávám se, že moc nemám pořádně ani nad vlastním životem. Na druhou stranu jsem cholerik, přísná na sebe i na okolí, a když se hodně rozčílím, zvyšuju neúměrně hlas a umím se škaredě zatvářit.

Eva Podzimková a Jiří VyorálekEva Podzimková a Jiří Vyorálek v seiálu Sedm schodů k moci.Zdroj: se svolením Evy Podzimkové a Jiřího Vyorálka / FTV Prima

Vy jste se, Jirko, s ministrem Vichrem v něčem ztotožnil?
Jiří: Pro mě je to příběh chlapa, ve kterém bouchnou saze a má pocit, že život nežije. A nyní začíná žít znova, má šanci zažít druhou lásku, vášeň a tyhle věci. Ono nám to docela dokáže zamotat hlavu, to si musíme říct popravdě. V tomhle jsme my chlapi fakt slabí. Mohou za to ženský. A je to dobře… Neřekl bych, že jsem se s ním ztotožnil, ale dá se obhájit. Mám malou dceru, která mě ovlivňuje neustále. Myslím, že jsem pochopil ženský princip; je to kupování dárečků a věnování pozornosti. Cíle mohou být různé, ale ženy v tom mají krásné danosti, že toho poměrně snadno dosáhnou.

V seriálu máte i postelové scény. Využili jste za sebe dubléry, nebo vám nevadilo do nich jít osobně?
Jiří: Obvykle se nenechávám zastupovat. Tentokrát nastoupili „kaskadéři“, protože tam byly nějaké, řekněme, fyzicky náročnější choreografie. Nebojím se pistole, jízdy v autě, na koni, padání odněkud, ale zrovna tohleto… Tady jsem si o „kaskadéra“ řekl.

Eva:
Naše postavy jsou tak složené ze dvou lidí, moje je většinou jen hlava, tělo od ramen dolů patří dublérce. Natáčení postelových scén asi není příjemné nikomu, ale když je profesionální štáb a pohodový příčetný kolega, tak se natáčet dají. A když jsou napsané ve scénáři, natočit se musí. My jsme se jimi prosmáli, aby se ta absolutně bizarní situace dala vůbec přežít.

Moderátorka Lejla Abbasová.
Lejla Abbasová popsala hrůzné scény ze zemětřesení v Turecku, stále pomáhá

V otázce nahoty to mají herci nastavené různě. Kde je vaše hranice, za kterou už byste nikdy nešli?
Jiří: Vždycky počítám se vším a my scénáře dostáváme dopředu. Věděl jsem, co nastane. Erotických scén je tam docela dost, ale v rámci vysílatelnosti kolem osmé hodiny večer. Zas taková divočina to není. Stud jsem zapomněl používat, už je to docela dávno. Myslím, že na jeviště nebo před kameru nepatří. Míval jsem ho kdysi, ale teď už problémy s nahotou nemám. Rád se saunuju, tam se s tím taky nikdo neštve, je mi to jedno.

Eva:
Každý přirozeně máme nastavené jinak, co kameře ukážeme a jakým způsobem se ještě zvládneme navzájem dotýkat. A mně se na to změnil pohled od doby, kdy jsem matka.

Rodina je na prvním místě

U žen se tohle často mění právě v souvislosti s mateřstvím. Přemýšlela jste, jestli kvůli tomu tu roli vůbec vezmete?
Eva: Tato role byla výjimka. Po mně to nikdo moc nechce. Zpravidla to schytávají mladší kolegyně. Hlavní je v každém případě řešit možné choulostivé situace dopředu. Ty vepsané do scénáře i hypotetické na place před nastoupeným štábem.

I vy máte, Jirko, děti. Je role, kterou byste s ohledem na ně nevzal?
Jiří: Mám to naopak, jsou role, které bych s ohledem na ně rád vzal. A to jsou ty v pohádkách. Abych mohl dětem názorně ukázat, kam tak často táta mizí. (smích)

Agáta Hanychová a Veronika Žilková
Veronika Žilková: Jsem liberální matka s diktátorskými sklony. Agáta ví své

Funguje to u vás tak, že se práce podřizuje rodině? Nebo se naopak rodina podřizuje práci?
Jiří: Je to věčné balancování. Ono to zákonitě bývá tak, že když přijde větší projekt, padne do toho ještě zkoušení v divadle. Buď je všechno, nebo nic. Ve chvílích, kdy není nic, se plně věnuji rodině. A samozřejmě jim neustále připomínám, ať si to užívají, protože je možný, že přijde pracovní tornádo a tátu zase dlouho neuvidí. Jinak rodina je na prvním místě. Ale říkám si, z čeho by žila bez té práce.

Eva:
Internet i časopisy jsou plné životního balancování, hledání rovnováhy mezi rodinou a prací. Taky jsem to, ještě s rostoucím břichem, plánovala. A snad se mi to i daří. Ale ta rovnováha je spíš průměrný výsledek součtu dnů, kdy jsem v absolutním zenu, a dnů, kdy mám pocit, že zešílím a praskne mi hlava.

Každý herec má stálého diváka a fanouška. Kdo je tím největším u vás?
Jiří: Moje maminka. Ale ta je samozřejmě nekritická. Kritického soudu se ujímá manželka. Děkuji za to oběma.

Eva:
Rodiče a partner, všichni fanoušci i kritici v jednom. Také si zaslouží poděkování.

Tereza Ramba vyrazila do Tater se svými dvěma dětmi. Střídala se tak v rolích maminky a herečky.
Tereza Ramba: Při natáčení se opařila i osypala. A to vše s medvědem v zádech

Vrátím se k seriálu. Je inspirován politickým prostředím po roce 2000, které je plné intrik, korupce… Máte pocit, že to tak chodí v politice i dnes, nebo jste optimisté a věříte, že se to během let výrazně zlepšilo?
Jiří: Myslím, že politika je prales, do kterého můj zrak zatím nepronikl. Je to záhadné území, kde se může dít a taky děje, na cokoli pomyslíte.

Eva:
Je to trochu děsivé. Vlastně obdivuji každého, kdo se do toho prostředí vrhne. Ať už z velké odvahy a odhodlání, z naivity a ideálů a koneckonců třeba i nedostatku sebereflexe. Ale mluvím jen o takzvané „vysoké“ politice. Zapojení občanů do dění v místě jejich domova a do tamní komunální politiky velmi kvituju. Ačkoli asi ne vždy je také křišťálově čistá.

Eva Podzimková a Jiří VyorálekEva Podzimková a Jiří Vyorálek v seriálu Sedm schodů k moci.Zdroj: se svolením Evy Podzimkové a Jiřího Vyorálka / FTV Prima

Máme za sebou prezidentské volby. Řada umělců své favority veřejně podporovala. Je to podle vás správné?
Jiří: Pokud je to něčí vnitřní přesvědčení, je to samozřejmě správné. Jde o otázku svobody.

Eva:
Patřím k těm, kteří svého favorita veřejně podpořili. Dlouhodobě nestranně vyzývám mladé lidi k účasti ve volbách. Konkrétní veřejnou podporu jsem dlouho zvažovala, ale pak jsem to ve víru té „kruté kampaně“ nevydržela. Nakonec bylo podle mě podstatné stoupnout si jasně a veřejně na jednu stranu barikády. Ale vím a chápu, že jsou už všichni unavení z toho, že jim „kdejaký ksicht z televize“ říká, koho mají volit.

Před několika lety začal Jakub koketovat s boxem. „Pak jsem si zkusil MMA, ale teď už zase boxuju. Nemám žádné cíle, jen mě to prostě chytlo natolik, že si bez toho život nedokážu představit. Je to všestranný sport, pro mě naprosto ideální,“ řekl herec
Jakub Štáfek: Syn mě nečeká, budu spíš holčičkovej. Světu by měly vládnout ženy

Kdybyste se na jeden den mohli stát politickou osobností a mohli něco změnit, co by to bylo?
Jiří: Ta představa je krásná. Ale jeden den by nestačil ani na ty nejzákladnější věci.

Eva:
To by nešlo. Jeden den a jedno přání v kůži politika, nedejbože politika světového měřítka, by pak totiž rozjely šílený efekt motýlích křídel a sebeušlechtilejší myšlenka by asi stejně způsobila ošklivé následky. To bych se radši na den stala bezzubou miss a přála si světový mír.

Seriál se natáčel už před nějakou dobou, čemu se věnujete teď?
Jiří: Čeká mě natáčení druhé řady Stínů v mlze pro Českou televizi. A do toho pátá nebo šestá řada Poldy pro Primu. Takže vyňuňanej tři čtvrtě rok plnej práce. Zaplaťpánbůh.

Eva: Hraju svá stará divadelní představení v Praze, vždy tak padesát procent termínů. A natáčím rodinný seriál Mozaika.