Kliknutím zvětšíteMálem jsme vás na jevišti neviděli, před třemi měsíci jste prodělala mrtvici míchy. Co se stalo?
To bych také ráda věděla. Bohužel na to lékaři dodnes nepřišli. Tato diagnóza bývá po autonehodách, těžkých úrazech… To však nebyl můj případ. Vracela jsem se z koncertu a cítila, jak mi těžknou ruce. Pak přišla strašná bolest a během několika hodin jsem ochrnula na ruce i nohy a začala mě pálit kůže, jako by na mně hořelo oblečení.
Ukázka z muzikálu Srdcový král, který uvádí Divadlo Kalich:
Co vám v tu chvíli proběhlo hlavou?
Strašně jsem se vyděsila! Lékaři mě připravovali na to, že budu celý rok rehabilitovat a trávit několik měsíců v rehabilitačních ústavech. Neuměli mi říct, kdy a zda to rozchodím. Jediné, co mi oznámili, bylo, že co do roka nezrehabilituji, zůstane jako trvalý následek. Nejdřív jsem se zhroutila, ale pak se vzpamatovala a řekla si: Tohle nejde. Mám dvě malé děti, které mě potřebují, a v září premiéru muzikálu Srdcový král, takže musím být do konce léta fit!… Potřebovala jsem si dát cíl a byla přesvědčená, že to dokážu.
Jak jste onu příhodu i s péčí o děti zvládala?
Po dvou měsících léčby a náročných rehabilitacích mě pustili z nemocnice v Motole domů. Bylo hrozné nedokázat se o děti postarat. Naštěstí mám skvělou rodinu, která mi i teď se vším pomáhá. Maminka s námi celou dobu bydlí, bez ní bych to nezvládala.
Můžete už v klidu říct, že je ten trabl za vámi?
Ještě nejsem ze všeho venku! Stále cvičím, docházím na rehabilitace a beru spousty léků. Bývám pořád dost unavená a ještě se mi plně nenavrátila jemná motorika rukou. Člověk si uvědomí, na co všechno ji potřebuje, až když o ni přijde. Česání, píchnutí mobilu do nabíječky, loupání česneku, vázání tkaniček, zapnutí zipu, otevření pití, dveří od bytu… To vše už naštěstí docela zvládám a věřím, že časem a cvičením zvládnu i další věci.
Nechtěla jste účinkování v muzikálu vzdát a dát si pauzu?
Nejsem člověk, co by něco vzdával, takže mě to ani na chvíli nenapadlo. Toho jsem se i přes názory lékařů držela do posledního dne, kdy jsem skutečně odehrála danou premiéru. Byl to jeden z nejsilnějších momentů v mém životě. V závěrečné písni zpíváme o tom, že když umíme snít a jít za svým snem, všechno je možné. Tak tak jsem píseň dozpívala, vyhrkly mi slzy štěstím i dojetím. Stání na jevišti a reakce diváků mě neskutečně nabíjejí, je to nepopsatelný pocit.
Genny Ciatti se svými dvěma malými dětmi:
Co na to vaše okolí? Nerozmlouvali vám práci?
To víte, že ano. (smích) Ale pochopili, jak je to pro mě a mou léčbu důležité a podpořili mě. Nicméně mě stále hlídají, abych to nepřetáhla.
Jaké jsou momentálně prognózy lékařů? Může se něco podobného opakovat?
Vzhledem k tomu, že nepřišli na příčinu, nikdo neumí s jistotou říct, jestli se to nezopakuje. Já si však něco podobného vůbec nepřipouštím.
Změnila vám tato událost život? Plánujete dělat teď něco jinak?
Během pár hodin se mi obrátil život vzhůru nohama. To člověka chtě nechtě přinutí se nad věcmi zamyslet. Mnohem víc si teď vážím svého těla. Snažím se mu více naslouchat, nebrat si toho tolik, nehonit se a hlavně neřešit prkotiny. Na to je život moc krátký a je třeba si ho užívat.
Vrátila jste se po sedmi letech do stejné role. Překvapilo vás něco?
Bála jsem se, že si nebudu pamatovat text, ale nakonec jsem si musela připomenout jen pár pasáží, jinak jsme do toho všichni naskočili, jako bychom ani neměli pauzu. Dokonce jsme se s Romanem Tomešem, se kterým se do sebe v ději zamilováváme, nepotkali ani na jedné „projížděčce“. Došlo nám to až při první společné scéně na jevišti a bavili jsme se tím. Naštěstí jsme úžasně sehraní.
Čím si vysvětlujete, že si muzikál získal takovou přízeň diváků?
Určitě známými hity Elvise Presleyho, které jsou úžasné. Když k tomu připočtete fantastické výkony herců, skvělé choreografie, kostýmy, a hlavně velkou dávku humoru a lásky, nemá to chybu.
14
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
