Herečka Michaela Tomešová: Diagnóza ADHD je pro moji profesi přínosem

Letos v dubnu Míša řadu lidí překvapila, když se objevila na televizních obrazovkách v reality show Výměna manželek.

„Někteří naši kolegové to komentovali ve smyslu jak až hluboko jsme klesli, ale protože se nám podařilo domluvit, že se zúčastníme, pouze pokud bude ten díl mít nějaký sociální nebo charitativní přesah, nakonec jsme kývli,“ vysvětluje Míša.

Eliška Bučková je skoro rok po covidu pořád nemocná. Proto chystá změnu

Přiznává také, že měla nejdřív obavy. „Nemohla jsem mít po celou dobu natáčení svůj mobil, od produkce jsem dostala pouze klasický tlačítkový telefon pro všechny případy s kreditem asi čtrnáct korun. Netušila jsem, kam pojedu, a o té druhé rodině jsem nevěděla absolutně nic. Že půjde o domácnost, kde žije samoživitelka se čtyřmi dcerami ve věku 12, 9, 8 a 7 let, jsem zjistila až po příjezdu,“ vzpomíná Míša, která byla ve finále ráda, že v její dočasné domácnosti žádný otec nebyl a ona mohla všechno plánovat jen podle sebe.

Herečka Michaela Tomešová v pořadu Výměna manželek

„Holčičky byly skvělý, my jsme si vlastně po celou dobu dělaly úžasnou dámskou jízdu. A jsme v kontaktu dodnes. Nedávno u nás byly i s maminkou tři dny, naše seznámení přerostlo v přátelství. Jsem šťastná, že to takhle dopadlo, že se potkaly dva zdánlivě neslučitelné světy a že se pak zvedla obrovská vlna solidarity,“ vypráví herečka.

Maminka dívek totiž musela, aby dcery uživila, tvrdě pracovat a brát si brigády, protože dva otcové, s kterými má děti, se o ně nestarají a neplatí ani alimenty.

„Hodně lidí se mě po odvysílání ptalo, jak by se té rodině dalo pomoct a tak jsem na svých sociálních sítích nasdílela QR kód s číslem účtu, kam by mohli zájemci přispět. To rodině moc pomohlo.“

A jaké tedy byly reakce po odvysílání? Míša, sama maminka pětiletého Kristiána a téměř čtyřletého Jonáše byla připravená na hejty. „U mě na sociálních sítích se to ale nestalo. Lidi nám naopak píšou, že jsme byli nejidyličtější díl Výměny a že u něj plakali dojetím.“

Diagnóza neklidu

V současné době Míšu kromě péče o její rodinu nejvíc naplňuje práce a je ráda, že toho může jako herečka dělat víc, aby neskončila ve stereotypu.

„Naplno se věnuju divadlu, natáčím v televizi a tvořím kolekci udržitelného oblečení. Je toho moc, ale mně to dělá dobře. Mám totiž potvrzenou diagnózu ADHD. Moje psychoterapeutka mi říká, že jsem si vzhledem k tomu nemohla najít lepší povolání,“ prozrazuje Míša, které vyloženě sedí, když má každý den jiný. Svůj vnitřní chaos promítá do své profese v tom nejlepším slova smyslu.

Japonský umělec s ADHD listí nehrabe. Hodiny do něj vyřezává detailní obrazy

„Zároveň se snažím být k sobě laskavější, protože když se popáté vracím domů pro něco zapomenutého, třeba klíče, už si za to nenadávám, ale řeknu si – jo, tohle jsem já. Ani manžel už není naštvanej, když pořád něco hledám. Přijetí téhle diagnózy je velká úleva pro nás oba,“ přiznává herečka a dodává, že kromě ADHD řeší se svou terapeutkou i jiná témata.

„Ona je super v tom, že vám neřekne, co máte dělat, ale navede vás, jak si poradit sám, nasměruje vás. Já tam chodím hlavně z preventivních důvodů. Občas to při práci neukočíruju, mám tendenci si role s sebou nést. A terapie mi přináší duševní očistu a taky mi pomáhá být v klidu jako máma a manželka. Dřív, když jsem třeba zkoušela těžkou roli, tak se mi stávalo, že jsem mnohem rychleji vybouchla. To už je naštěstí minulostí,“ přiznává herečka.

Když vás dítě nepozná

Jak Míša zmínila, s její diagnózou souvisí určitý vnitřní chaos, ale i celoživotní potřeba se škrábat. „Mám to od dětství, je to takový jakoby neklid. Nejhorší to ale bylo, když se mi tři měsíce po druhém porodu objevil ekzém s otoky na krku a tváři, až mě ani starší syn se slovy ‚maminko, jsi to ty?‘ nepoznal,“ vzpomíná herečka a ukazuje mi své foto na mobilu, kde je skutečně k nepoznání.

Psychiatři si pochvalují hypnózu. Její pomocí léčí i alergie či ekzémy

„Asi to byl důsledek náročného období, kdy jsem kojila a zároveň byla těhotná s druhým synem a tělo se vydalo úplně ze všeho. Nejen že ekzém příšerně vypadal, ale navíc šíleně svědil.“

S otoky a ekzémem nemohla ani hrát, a k tomu zažívala sociální izolaci, což, jak sama říká, pro ni bylo dost frustrující. „Věděla jsem, že to musím začít okamžitě řešit, ale jedině takovým způsobem, aby mi to neovlivnilo kojení, to bych si vyčítala,“ vzpomíná Míša, která z uvedených důvodů nechtěla vzniklou situaci řešit pomocí kortikoidů.

Krotitelka ekzému

Kvůli svému kožnímu onemocnění se začala intenzivně věnovat přírodní kosmetice a naučila se číst i latinské názvy ingrediencí ve složení. Když si v tom neví rady, obrací se na svou zkušenou kamarádku.

„A když na mě někdo chce něco třeba v rámci focení nebo natáčení napatlat, tak vím, že si prostě musím dát pozor. Maskérky mi třeba řeknou – tohle je dobrý, to je vegan – ale já už vím, že to vlastně nic neznamená. Je to docela úmorný tohle pořád dokola vysvětlovat, protože pak vypadám jako namyšlená fiflena, která si vymejšlí, ale když jim ukážu svoje fotky v nejakutnější fázi ekzému, pochopí a přizpůsobí se. Přešla jsem z toho důvodu na úplně netoxickou kosmetiku, to mi trvalo asi rok. Pak mi pomohla akupunktura, baňkování a čínská dietetika,“ popisuje změnu životního stylu herečka, která se díky čínské dietě naučila, že ekzém je mimo jiné i odrazem stavu střev.

„Praktikovala jsem princip teplé stravy, studeného jsem nejedla nic, i nápoje jsem pila pouze teplé. Tahle zásadní změna přinesla výsledky – do dvou měsíců byl ekzém pryč. Teď se mi objevuje zřídka, jen když jsem nevyspalá, mám stres nebo menstruaci. Navíc ho nemám v zápalu, projevuje se spíš jako suchá kůže a to mi zas tak nevadí,“ uzavírá Míša.