Poté, kdy jste zahájili tréninky, překvapilo vás něco?
Poměrně brzy jsem zjistila, že tanec je vrcholový sport. Naskočila jsem do vlaku, který se tváří jako tanec, ale je to opravdu vrcholový sport. (smích)

Jak jste si s Martinem Prágrem sedli?
Je to jeden z mála mužů, který stejně jako já nemá rád příliš klimatizované místnosti. Speciálně když jdeme trénovat po páru Eva Adamczyková a Jakub Mazůch, kteří tam mají s oblibou jen dvanáct stupňů; Eva si asi vždycky potřebuje zasněžit (smích). Pak okamžitě voláme takovým kouzelným telefonem s kouzelným sluchátkem číslo 6464 pánovi, který ovládá klimatizaci. A on už ví. Stačí říct: „Tady Iva Kubelková.“ A hned se ozve: „Ano, přitopím.“ (smích) Myslím, že jsme si tedy sedli báječně, je to pro mě radost.

Iva Kubelková: Poslouchám život a nebojím se vstupovat do nových dveří:

| Video: Youtube

I v tancování?
Ano, dobře se nám spolu i tančí, což je základ. Martin je profík. Umí podat tanec tak, aby měl člověk motivaci se ho učit, a hned na začátku se nehroutil z toho, že to nejde.

Jste jedna z mála soutěžících, která se dívá na videa různých tanečníků. Nestresuje vás to?
Pozor! Po prvním videu jsem řekla, že už se nikdy na nic takového koukat nebudu. (smích) 

Máte větší trému s blížícími se přímými přenosy?
Zatím dobrý. Ještě mám pocit, že je to daleko a nijak se nestresuju. Ale je mi jasný, že až to tu bude, tréma nastane. Je tam jeden velmi těžký psychologický moment: dva a půl měsíce potíte krev ve zkušebně a pak to za minutu a půl můžete v přímém přenosu totálně zkazit. Toho se trochu bojím.

Je nějaký tanec, který jste si oblíbila a chtěla byste ho třeba hned na začátku?
Ne, my už máme tance přidělené. Víme přesně kdy a v kterém kole budeme co tančit a mám pocit, že každým tancem se člověk prokousává a pokaždé je u něj nějaké specifikum.

Iva Kubelková má pořád nádhernou postavu:

Účinkováním ve StarDance jste se vrátila do míst, kde jste moderovala pořad Sama doma. Nevyvolává to ve vás vzpomínky?
Je v tom trochu nostalgie, protože chodím na tréninky přesně tou samou trasou, kterou jsem chodila do studia Sama doma. Je to krásný. Takhle… Odcházím trochu bolavější, než jsem odcházela kdysi (smích), ale to už k tomu patří.